Spelunca není žádná špeluňka

Podle slovníku cizích slov je špelunka či špeluňka buď hostinec nejhoršího řádu nebo bídná a ošklivá místnost. Pro Speluncu – s velkým „S“ – ovšem toto nelichotivé označení docela určitě neplatí. Jde totiž o jeden z nejmohutnějších a také nejkrásnějších žulových kaňonů v Evropě. Jako hluboká vráska brázdí členitou krajinu v severní polovině ostrova Korsika nedaleko přístavu Porto. Začíná vysoko v horách při soutoku bystřin u letoviska Evisa a končí až u příkrých mořských břehů Portského zálivu. Z Porta do Evisy vede klikatá silnice, na dno kaňonu, jakoby k samotnému prahu podsvětí, pak klesá už jen stezka mezi strmými srázy. Možná, že až v tomto úzkém sevření pod stametrovými žulovými stěnami nám dojde, co bylo inspirací k poněkud neobvyklému pojmenování kaňonu. Spelunca je totiž označení (pocházející z řečtiny) pro vždycky tak poněkud tajuplný svět pod zemských povrchem. Ostatně, stejného původu je i slovo speleolog – jeskyňář. Skalnatý, místy až půl kilometru hluboký údolní zářez pod Evisou avšak není jen temnou soutěskou. Jako stříbrná stužka se dnem kaňonu vine potok, jehož průzračné peřeje a tůně jsou za letních veder vítaným zdrojem osvěžení. To ostatně platí i pro ostatní korsické kaňony, většinou využívané jako přístupové cesty k horským túrám. Cesta kaňonem (po úseku asi 3 km dlouhém) je protnuta novějším mostem silnice z Porta do vesnice Ota, „přilepené“ na stupňovitých srázech pravého údolního svahu. Tato část údolí je proto poněkud přístupnější a navštěvován je tu hlavně starý klenutý most Ponte Vecchiu, přecházený původní cestou. Široká a hluboká tůň pod kamenným mostem pak přímo vybízí k příjemnému osvěžení. Kolem potoka se dá dojít až do přístavního města Porte, kterému dominuje stará strážní věž, ovšem krajinné scenérie jsou tu už poněkud méně „dramatické“ než ve vlastní Spelunce. Porte je procházeno důležitou, převážně pobřežní silnicí do Ajaccia, s možností prohlídky nedalekého bizarního skalního města Calanche. V hornatém vnitrozemí nad Evisou a údolím Spelunca zase najdeme malebný Aitonský les (borový hvozd se spoustou skalních zákoutí a s možností přenocování „pod širákem“), už v blízkosti silničního sedla Col de Verghio. To bývá často využívaným východiskem k túrám přes údolí nejdelší korsické řeky Golo na nádherný štít Paglia Orba (2 525 m), často označovaný jako „korsický Matterhorn“. Převzato z časopisu Turistika a Hory číslo 9-10/2000

Fotogalerie