Šternberk – památkový i přírodní

Kam a jak jedeme?

V prosinci loňského roku (2022) byla do provozu uvedená celá opravená trasa železnice 290 mezi Olomoucí a Šumperkem. Celá trasa je elektrifikovaná, koleje jsou přizpůsobeny vyšším rychlostem i přes 100 km/hod a ač po ní nejezdí žádné rychlíky, nám šumperákům zpříjemnily pohyb trošku jiným směrem, než po hlavní trati pře Zábřeh. Tím se nám zkrátila i doba dojezdu do měst po zmíněné trati. Jde samozřejmě o Uničov a pak Šternberk, kam to najednou trvá zhruba třičtvrtěhodinu (ten Uničov, je půlhodina).

Za čím jedeme?

Víkendovou sobotu v létě by asi člověk raději trávil někde venku, ale když už nám meteorologové předpověděli příchod tlakové níže, bylo potřeba trošku plány přehodnotit a právě uvolněný termín věnovat nějaké té kultuře a poznávání. A musím se přiznat, že už delší dobu mě lákalo navštívit ve Šternberku tamní klášter, tedy to co z něj je zachované a je tam k vidění.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytování díky zmíněné vzdálenosti zas tak nutné není a nakonec ani nezbyl čas na nějakou tu hospůdku (stačila svačina z pekárny Sázava a na zpáteční cestu krušovická 12° z benzinky u nádraží).

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Ačkoliv tedy do Šternberka zajíždím celkem pravidelně, většinou při nějaké té delší cyklovyjížďce, je to tak na otočku, nebo nahlédnutí na nějakou pamětihodnost. Může to být i při nějakém tom průjezdu od Bruntálska, sjezdem po trati Ecce Homo právě k vlaku. Je to tak na jedno točené v restauraci pod zdejším hradozámkem, přesněji vedle Mariánského sloupu pod dohledem klášterního kostela. A právě přilehlý areál mě už delší dobou vyzýval k návštěvě. Vlastně je paradoxem, že Šternberk si klidně sluje jednoduchým názvem, zatímco ten nad Sázavou musí mít přídomek Český. Ačkoliv tedy Šternberkové odvozují svůj původ od nějakého Jaroslava který měl někdy kolem roku 1241 porazit mongolské nájezdníky někdy pod Hostýnem, svůj rodový hrad si postavili právě u té Sázavy a z přestávkami jej drží dodnes. Z historických faktů asi nešlo o Mongoly ale spíš o uherské Kumány a bylo to o nejmíň 10 let později, kdy Uhři útočili na Moravu proti vojskům Přemysla Otakara II. A možná tam se nějaký potomek Divišovců vyznamenal tak, aby si mohl založit tak říkajíc vlastní državy a pozměnit jméno. Kromě území v Čechách tak první Šternberkové dostali území na Moravě, právě na rozhraní Hornomoravského úvalu a Nízkého Jeseníku (Moravský Beroun). V následujícím století byli již Šternberkové mezi nejvyšší šlechtou království a není bez zajímavosti že jeden z nich patřil k blízkým přátelům a spolupracovníkům Karla IV. A právě z Albertem II. je spojeno založení zdejšího kláštera. Do města přišli mniši řádu sv. Augustýna, což byl řád kanovnický, tedy řekněme kazatelský, kanovníci se většinou věnovali běžné bohoslužebné činnosti. O historii se dá toho přečíst i jinde, tak vlastně stačí datu, 174, kdy byl klášter jako takový zrušen. Ovšem velkolepý kostel zůstal v církevní správě, vlastně již tehdy šlo o hlavní městský kostel, což platí dodnes. V církevním užívání zůstala i část prostor v blízkosti kostela, zbytek připadl státu a sloužil k různým účelům (armáda, sklady, kanceláře apod.). Aktuálně se o klášterní budovy stará město něco má pod svými křídly stále katolická církev.

Od nádraží je to do města přeci jen kousek, takže se dala předpokládat nějaká polední přestávka. Z pokladny se překvapivě linou tóny akordeonu, tak se ptám pokladního, zdali si hudbou krátí volnou chvíli. Protiotázka je, je-li zájem o prohlídku. Hned? Jistě. Takže není to čekání jak na nějakém hradě nebo zámku. Takže návštěvník může být uveden klidně již do probíhající exkurze, což v tomto případě byla produkce kostelních varhan. Někde jsem četl, že velkolepý kostel Nanebevzetí Panny Marie se moc nehodí na hudební produkce (dlouhý dozvuk). Varhanům to prý zas tak nevadí. Ty současné jsou poměrně nové, v roce 1929 postavila nové firma Rieger z Krnova. Už by prý potřebovaly opravu, ale stále zní dobře (nejdou některé nízké píšťaly). Průvodce předvádí i některé funkce třímanuálového nástroje. A ač se vymlouvá, že není školeným hudebníkem, ten začátek Toccaty vůbec nezněl špatně. Do toho se může výprava kochat nejen hudbou, ale i skvostnou výzdobou, kde se nejvíc zapojil Jan Kryštof Handke, významný barokní malíř takřka místního původu (Janovice u Rýmařova). Po hudební produkci následují další prostory původního konventu. Těch více než dvěstě let co je klášter zrušený se samozřejmě muselo na vzhledu jednotlivých místností a prostor projevit. Ačkoliv v současné době se podle možností něco opravuje, musí se návštěvník připravit, že neuvidí nějaké honosné interiéry a výbavy. Oni u tak mniši žili spíš skromněji. No i tak je toho k vidění dost. Svým způsobem jsou předváděné prostory obrazovou galerií převážně barokních obrazů. No je tu i prodejní výstava místního malíře. Valná část těch barokních obrazů jsou přímo od Handkeho, ale najdeme i jiné autory. Po chodbách k tomu najdeme výstavu papírových betlémů z různých regionů Čech i Moravy. Zajímavou skutečností je, že během prohlídky se střídají průvodci, takže klidně se dá začít od různé fáze výkladu, a prohlídku dokončit s někým jiným, nebo opět s tím původním…

Ostatní informace

Klášter je tak na hodinu. No a protože vše proběhlo zhruba za hodinu a stále se nedostavil ten slíbený déšť, nabyl důvod vydat se tak částečně do přírody u Šternberka. Město má vlastně dvě tváře. Ta jedna je placatá, novější část města je takřka na Hané, tedy v rovině pod svahy Nízkého Jeseníku. Ta druhá starší je právě na přechodu z roviny do kopce. Ten kopec se poměrně strmě zvedá nad městem, právě proto si tady šlechta vybudoval i ten hrad, nověji se na tom kopci jezdí slavný závod do vrchu..

A vlastně hned za městem je díky tomu kopci i les, celkem hezký. A je to vlastně takový přírodní park. Aby se návštěvník i něco přiučil, mají tam i Naučnou stezku, zvanou Prabába. Nahoru vede ulice s přiléhajícím názvem Strmá, objevíme altánek s výhledem na město. A zaplní to i dobu, než pojede něco zpátky. Ještě tedy info o vstupu. Přístup je vlastně celoroční, mezi 10 až 16 hod. Základní vstupné za 100 což je celkem solidní cena za předvedený výkon.