Świdnica - Muzeum dávného kupectví

Kam a jak jedeme?

Při další návštěvě Świdnice, starobylého města Dolnoslezského vojvodství, jsme navštívili Muzeum dávného kupectví, největší svého druhu v Polsku. Muzeum založené v roce 1967 se nachází na Rynku, hlavním świdnickém náměstí, v budově staré Radnice. Muzeum je vedle kupectví zaměřené i na historii města.

Za čím jedeme?

Ve vstupní hale, kde je také pokladna, jsou umístěné židovské náhrobky ze 14. století, pocházející ze středověkého świdnického hřbitova.

V první výstavní místnosti je originální lékárna z 19. až 20. století. Jsou zde mimo jiné vystavené váhy a dózy na léky. První lékárnu ve Świdnici pamatují již v roce 1330. Z jejího interiéru se však nic nedochovalo. S městem je spjato několik známých lékařů. Jedním z nich je zakladatel dermatologie Albert Neisser. Jeho busta je vystavená v lékárnickém salonku naproti lékárně. V letech 1664 až 1742 ve městě žil i spoluzakladatel hydroterapie Sigismund Hahn.

V dalším sále se můžeme přenést v čase o sto let zpět do stylové krčmy. Jsou zde vystavené korbely a láhve ze skla, kameniny a porcelánu. K vidění jsou i obaly významných polských i zahraničních firem.

V témže sále je naaranžovaný koloniální krámek z počátku 20. století. V krámku můžeme obdivovat kameninové nádobky, plechové krabičky na tabák, čaj a různé druhy potravin. Století staré reklamní cedule Persil, Maggi nebo Dr. Oetker dokazuji dlouhodobé postavení firem na trhu.

Další expozice přibližuje atmosféru trhů, které se ve Świdnici konaly již ve středověku. K nim patřily i váhové domy s kalibrovanými váhami. Nástupcem váhových domů se stal Úřad pro míry a váhy.

Nejrozsáhlejší expozice je věnovaná váhám, závažím, mírám a dalším různým přístrojům na cejchování a kalibraci. Ve vitríně s lokty můžeme porovnat, jak se tato měřidla lišila ve středověku svojí délkou. Největším exponátem je rovnoramenná kalibrační váha z 20. století převedená k Krajského úřadu měr v Poznani.

V průchozí chodbě si můžeme prohlédnout benzinovou pumpu z 1. poloviny 20. století. Fotografie za motorkou představuje benzinku ve Wrocławi z roku 1938. Na zdi naproti této miniaturní expozici jsou ukázky akcií vydaných v průběhu 20. století. Z propojovací chodby se dostaneme do místnosti s kupeckými reáliemi.

Kupeckými reáliemi, kterými se rozumí stroje na počítání, sumátory, aritmometry tisknoucí i účtenky s logem, krabičky na peníze atd., byl vybavený každý obchod. Některé obchody měly i peněžní váhy, kterými se kontrolovala hmotnost peněz. Přeci jenom i v dobách minulých se podvádělo a do drahých kovů se přidávaly kovy jiné, levnější. Vystavené jsou zde také kupecké olověné plomby ze 17. a 18. století.

V roce 1997 byly při rekonstrukci budovy staré Radnice objevené zbytky krámků bohatých kupců. S jejich stavbou souhlasil kníže Bolko I Surowy již v roce 1291. Prodával se v nich samet, taft, damašek i šperky. Látky se měřily na lokty. Jiné zboží se vážilo, nemohlo však být těžší než kámen o hmotnosti 12 kg.

V muzeu nemůže chybět expozice piva. To świdnické bylo v minulosti vyhlášené široko daleko. Čepovalo se nejen ve Świdnici, ale i ve Wrocławi, Toruni, Krakově, Praze, Heidelbergu, Pise i jinde. To vyvolávalo nelibost v jiných městech majících právo várečné. Proto v letech 1380 až 1382 došlo dokonce k „pivní válce“. U expozice se nachází za prosklenými dveřmi krčma z 18. století se zajímavým dřevěným stropem.

V prvním patře je možné si prohlédnout reprezentativní prostory muzea. Velký barokní sál zdobí kopie obrazu Świdnice z konce 17. století.

Dveřmi s pozdně gotickým kamenným portálem, nad kterým je nápis: „Šťastné město, které se obává v době míru válek“, se vchází do sálu radních. V něm jsou cenné polychromie (vícebarevné malby) z roku 1537. Znázorňují biblické motivy. Uprostřed místnosti je model města, jeho podoba ze 17. století. Ve vitrínách jsou památky z archeologických průzkumů ve městě.

Ve vedlejší místnosti je umístěné malé mauzoleum Piastů świdnických. Největší pozornost upoutají kopie vyřezávaných tumbových desek, na kterých jsou vyobrazení zakladatelé świdnického panství Bolko I Surowy a jeho vnuk Bolko II Mały.

V 1. patře muzea, vedle barokního sálu, je možné si ještě prohlédnout galerii obrazů świdnických malířů a za ní honosný salón s barokním nábytkem a kachlovými kamny. Stůl a židle jsou ve stylu anglického nábytku z 19. století. Obraz na zdi představuje posledního starostu Świdnicko – Jaworského panství H. A. von Schaffgotsche.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V centru Świdnice je dostatek možností ke stravování nebo jen občerstvení. Poobědvali jsme v restauraci Piast – Roman v Kotlarské ulici. Mohu doporučit.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Muzeum určitě stojí za návštěvu. Prohlédnete si nejen vystavené zajímavé exponáty, ale na panelech se dočtete i spoustu zajímavého. Texty jsou žel jen v polštině.

Ostatní informace

Otevírací doba muzea je v úterý až v pátek od 10.00 do 15.00 hodin, v sobotu a v neděli od 11.00 do 17.00 hodin. V pondělí je zavřeno. Cena vstupenek činí 5,50 zł normální, 3,50 zł zlevněná.

Více informací o muzeu získáte na jejich webových stránkách www.muzeum-kupiectwa.pl.

Před vchodem do muzea projdete kolem sochy Marie Cunitz, slavné astronomky, sedící na lavičce. Viz samostatný článek zde.