Terst

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Za kulturou

Piazza Unità d'Italia

radnice

Santa Maria Maggiore

Katedrála San Giusto

Hradby San Giusto

Památník Světovým válkám

římské divadlo

Pravoslavná katedrála

Miramare

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (19 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Výlet do Terstu se dá zajistit u CK, či jako poznávací zájezd při dovolené v blízkosti.

Za čím jedeme?

Terst (italsky Trieste; chorvatsky a slovinsky Trst; furlansky a německy Triest; maďarsky Trieszt; latinsky Tergeste) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem. Je hlavním městem autonomní oblasti Friuli-Venezia Giulia a provincie Trieste. Terst býval nejdůležitějším přístavem Rakouska-Uherska, což mu vtisklo středoevropský a zároveň mnohonárodnostní ráz, kdy zde vedle převládajících Italů žily komunity většiny národů a náboženství monarchie.

Místo bylo osídleno již v neolitu, v 1. tisíciletí př. n. l. zde žili Venetové a Ilyrové. Římská kolonizace zde proběhla v 1. století př. n. l., Tergeste připomíná již Strabón v době Augustově.

Po pádu Říma bylo město v rukou Byzance, následně jej roku 788 získali Frankové, později o něj usilovala Benátská republika. Od 6. století zde sídlilo biskupství; nejznámějším biskupem byl v 15. století humanista Aeneas Silvius Piccolomini, pozdější papež Pius II.

Terst s přilehlým vnitrozemím se stal součástí Habsburské monarchie v r. 1382, v jejímž rámci zachoval svoji autonomii až do 18. století. Rozvoj města se urychlil poté, co císař Karel VI. v r. 1719 prohlásil Terst svobodným přístavem, a jeho význam vzrostl tím, že se v r. 1730 stal centrem správy Přímoří. V r. 1775 se Terst stal součástí dědičných zemí a krátce nato byl spojen s oblastí Goricí a Gradišky.

V důsledku napoleonských válek Habsburská monarchie o celé Přímoří přišla nejdříve ve prospěch napoleonského italského království a následně se Terst stal v r. 1809 součástí Ilyrských provincií, které byly přímo spravovány Francií. Porážkou Napoleona Rakousko v r. 1813znovu získalo tuto oblast a tři roky poté ji přeměnilo na Ilyrské království. Po r. 1825 byl Terst se svým bezprostředním okolím odloučen od místní správy a podřízen přímo koruně. V r. 1849 bylo Ilyrské království zrušeno a Terst se stal sídlem místodržícího pro celou korunní zemi Přímoří. Ta se skládala se z markrabství Istrie (včetně ostrovů Kvarnerského zálivu), okněžněného hrabství Gorice a Gradiška a od nich odděleného Terstu. Po obnově ústavního života v monarchii v roce 1861 byl Terst opět samostatnou korunní zemí v rámci Rakouského císařství (v souvislosti s rakousko-uherským vyrovnáním se pak stal součástí západní poloviny říše, Předlitavsko). Získal samosprávu a byl zde i Terstský zemský sněm, v jehož čele stál zemský hejtman. Státní správa ovšem byla nadále organizována pro celé území Rakouského přímoří (společný místodržící).

Z hlediska hospodářského byl Terst největším a nejvýznamnějším přístavem Rakousko-Uherska Zatímco koncem 19. století byl jedním z největších měst monarchie, dnes má méně obyvatel než před 100 lety. Po druhé světové válce, kdy Terst okupovala Třetí Říše, byl nárokován Jugoslávií, na rozdíl od Istrie však zůstal italský – v rámci Svobodného území Terst se totiž nacházel v zóně A, která po zániku tohoto státního útvaru v roce 1954 připadla Itálii.

Kultura

Kolem roku 1900 byl Terst jedním z literárních center Evropy. Svá díla tu psal James Joyce, Italo Svevo, Umberto Saba, Rainer Maria Rilke a další. Pochází odtud také několik spisovatelů slovinského jazyka, například Boris Pahor. Město má hned tři literární muzea: joyceovské, svevovské, třetí je věnováno Petrarcovi a Piccolominimu.

Terst byl městem mnoha jazyků, kultur a náboženství – vedle Italů zde žila početná komunita Němců, Slovinců, Srbů a Židů. Slovinská menšina existuje dodnes, nově přicházejí imigranti např. z Albánie.

Od 19. století působily ve městě obchodní školy, univerzita byla založena teprve roku 1924.

Pamětihodnosti

Středem města je náměstí Piazza Unità d'Italia (náměstí Jednoty Itálie), kde stojí množství paláců především z 19. století, včetně Radnice (Palazzo del Municipio).

Mezi nejvýznamnější památky Terstu patří zámek Miramare, který si nechal v letech 1856–1860 zbudovat Maxmilián I. Mexický; nachází se na pobřeží na severním okraji města.

Ve středu města se nalézá hrad San Giusto, v současnosti s expozicí historických zbraní a římským lapidáriem. Z hradeb se nabízí kruhový výhled na město a okolí.

Ze starověku se dochovaly zbytky římského divadla a baziliky, ze starších kostelů především katedrála San Giusto, umístěná poblíž hradu. Je zde také srbský pravoslavný chrám, luteránský kostel a synagoga. Budova divadla Teatro Verdi byla postavena roku 1798 v neoklasicistním stylu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Terst