Toulání z Votic do Českého Meránu přes tvrz Kouty

Tipy na výlet • Pro zdatnější • Vycházka - půldenní • Do přírody

0. Pohled z Větrova na Votice v údolí • Fotografie (37) • Foto: jokabuki

Vstoupit do fotogalerie (37 fotografií)

1. Socha sv. Václava před stejnojmenným kostelem ve Voticích

2. Ranní povzbuzení

Vstoupit do fotogalerie (37 fotografií)

Kam a jak jedeme?

1. Socha sv. Václava před stejnojmenným kostelem ve Voticích • Foto: jokabuki

Tentokrát jsem se na výšlap vydal z Votic.
Ráno mi zpříjemnil loupáček a kafe do kelímku, takže jsem mohl směle vyrazit. Cesta mě vedla přes Ameriku (až tak daleko jsem došel) na vrch Větrov. Stojí tu kaple sv. Vojtěcha, pod ní kamenný stůl a opodál je studánka s altánem. Prodral jsem se trním až malé skalce, kde by snad mohla být jeskyně, co obýval poslední zdejší poustevník. Navíc jsou odtud z vršku přenáramné výhledy.
Dál jsem pokračoval k Hostišovu, tady stojí vila významného prvorepublikového novináře a spisovatele, přítele T.G. Masaryka, Jana Herbena.
Cesta mezi poli roubená pěknými alejemi mě přivedla až do Koutů, kde ve středověku stávala tvrz. Dnes tu z ní stojí už jen torzo zdí. Na vedlejším turistickém odpočívadle jsem poobědval a po loukách došel k Arnoštovicím. Ve zdejším kostele mají komín, takže si mohou přitápět. Pak už zbývala jen část cesty přes Kvašťov a Prčici domů. Nakonec jsem nezapomněl ani na škopík piva.
Výšlap se vydařil, viděl jsem jak krásnou letní přírodu, tak i spoustu zajímavostí.

Za čím jedeme?

Kaple sv. Vojtěcha na hoře Větrov u Votic

Mezi Mysleticemi a Větrovem se vypíná mohutná hora svatého Vojtěcha, zvaná také Větrov. Na jejím vrcholu stojí mezi četnými balvany kaple svatého Vojtěcha. Traduje se, že kdysi bylo na vrcholu Větrova staré pohanské božiště zasvěcené Svantovítovi. Měly se tu konat zápalné oběti. Třeba právě proto se na Větrově od nepaměti zdržovali poustevníci.

Poustevník vztyčil na vrcholku Větrova dřevěný kříž a nedaleko něho si postavil prostou poustevnu. Lidé říkali poustevně na Větrově "V Emauzích". Posledním poustevníkem tu byl jakýsi Tomáš Budínský, jenž tu svůj odříkavý život skončil v roce 1678. Jeho poustevnou byla podzemní jeskyně, v níž měl prosté lůžko vystlané mechem. Tento poustevník měl úctyhodné vzezření, vous po pás, chodil i v zimě bos a u lidí budil úctu.

Výborná voda ve studánce nedaleko kaple byla brzy mezi lidem vyhlášena za léčivou, ba zázračnou. U studánky byl r. 1933 zásluhou votického faráře Petra Kurze vystavěn šestihranný altánek.

Kamenný stolec u kaple sv. Vojtěcha

Pod Kaplí na Větrově stojí stranou kamenný stůl. Je to žulová deska, po stranách zdobená žlábkem. Spočívá na 4 hranolových sloupcích. Nohy samy jsou osmihranné, v pravoúhlém průmětu na nárysu 23 až 25 cm široké. Výška jejich je rozdílná podle sklonu půdy při vrcholu temene. Prvá sloupovitá noha měří 74 cm, druhá v popředí 82 cm, třetí při pravé straně 87 cm, čtvrtá, šikmá, nepřiléhající noha (pod důlkem svrchní desky o hloubce 3,5 až 4 cm) měří 80 cm.

Stůl byl pokládán za husitský pozůstatek. Podle tradice se tu v 15. nebo 16. století přijímalo pod obojí. Jiná teorie vysvětluje vznik kamene v souvislosti s poustevníky, jmenovitě s Budínským. Samozřejmě se uvažuje i o souvislosti s pohanským posvátným místem.

Vila Jana Herbena v Hostišově
Hostišov byl od roku 1897 stálým letním sídlem Jana Herbena, významného českého novináře. Chalupa vznikla podle plánů významného českého architekta Jana Kotěry.

Tvrz Kouty

Zřícenina tvrze poprvé uváděné v predikátu r. 1368. Získány před r. 1394 Jarohněvem Vejhákem z Křečovic, v držení jeho rodu do pol. 16. st. Roku 1546 byla tvrz rozdělena na dvě poloviny. Po r. 1606 byly Kouty připojeny ke Smilkovu, tvrz je opuštěna a zpustla.