Dříve než opustíme osadu Smilovský mlýn si prohlídneme na pravém strmém svahu naproti železniční zastávky Hrubá Voda-Smilov chráněné přírodní území –Hrubovodská suť, které se rozkládá na ploše 2.932 ha. Ze Smilova vás řeka Bystřice dovede,ostatně strmé vysoké svahy po obou stranách řeky vás někde jinde nepustí, než do největší obce Olomouckého kraje- Hluboček se 4 574 obyvateli (k r.2005) a to do její části Hrubá Voda, vzdálené 19 km od Olomouce. Především Hrubá Voda, ale i celé Hlubočky jsou vyhledávaným rekreačním a výletním místem. Mnoho domů je přestavěno na rekreační chalupy, stavěli se zde sruby i chaty. Je zde jedno znejvětších rekreačních území s chatovými osadami s necelými 6 sty chat a další stále přibývají.Obcí prochází přírodní park „Údolí Bystřice“. Hrubá Voda má domy roztroušeny po obou stranách řeky,často dosti daleko od sebe. Hrubá Voda je novějšího původu, založena pravděpodobně na místě dřívějšího osídlení. Podle listiny z r.1364 předala rada města Olomouce mosty přes řeku Moravu pod olomouckým hradem do správy převozníku Švábovi a k tomu jsou uvedeny vesnice,které přispívaly na jejich údržbu.Mezi nimi jsou jmenovány i osady Magna a Parua Hluboký (Velký a Malý Hluboký).Velký Hluboký ležel pravděpodobněpřímo pod hradem Hluboký (tedy v místech pozdější Hrubé Vody), Malý Hluboký je ztotožňován s dnešními Hlubočkami. Podle jiné listiny drželi r.1418 hlubocké zbožíMilota a Ondřej z Tvorkova,kterým odňal markrabě Albrecht mimo jiné i hrad Hluboký a krčmu pod hradem , protože byli přívrženci husitů,a udělil jej lénem Janovi ze Sovince. Hrad Hluboký a s ním pravděpodobně i osada pod hradem zanikla za husitských válek. Hrubá Voda byla založena olomouckou kapitulou teprve v první polovici XVII.století. Vrchnost zde přivedla německé osadníky ze severní Moravy. V údolí i na horských svazích nechala vrchnost vykácet les, kterýproměnilav pole a louky, které vrchnost propůjčovala osadníkům k obdělávání. Mnoho obyvatel se zaměstnávalo lámáním pokrývačské břidlice, kterou dobývala olomoucká firma Prucek a Řihák, na 5 místech blízko železniční stanice v Hrubé Vodě. V současné době je zde v provozu kamenolom společnosti Vialit VIA Voda s.r.o. Bývalá klinika „Psyché“ je přebudována na moderní seminární hotel „Akademie“ s tenisovými kurty. Je zajímavé,že v těchto místech pod hradem, bylo restaurační zařízení(krčma) již v 15.stol.

Khradu Hluboký je nejkratšílesní cesta, která vede od hotelu „Akademie“ nedaleko železniční stanice Hrubá Voda-zastávka. Lesní cesta vede do kopce mezi kurty a domkem.Je neznačená, ale nelze zabloudit,neboť již asi po dvou stech metrech je vidět na levé straně hradní skalisko,ke kterému se dostanete po odbočení vlevo na křižovatce lesních cest před vrcholkem kopce.Po chvíli se dostanete na mítinku a přímo naproti vás cestička dovede přes předhradí,přerušený val k samému jádru hradu.Trochu namáhavější cesta trvá asi 30 minut.První zpráva o hradě nazývaným „Hawichsteyn“, česky „Jestřabí“, pochází z r.1351, kdy jej Karel IV. zdědil po olomouckém biskupovi Janu Volkovi a daroval jej svému bratrumarkraběti Janu Jindřichovi. Názevhradu „Hluboký“ se uvádí od roku 1382. Hrad měl funkci ochrany důležitých horských přechodů a cesty údolím řeky Bystřice. V roce 1406 jej získal darem od markraběte Joštado dědičného vlastnictví Lacek z Kravař.V r.1418 Prokop z Hlubokého a z Radoně pohnal k panskému soudu Ondřeje a Milotu z Tvorkova za to, že držel jeho hrad se zbožím, které k němu příslušelo. Další držitel hradu Dobeš Tvorkovský z Kravař byl stoupenec husitů a tak se hrad stal důležitou součástí blokády Olomouce. Na počátku r.1425 zde byla vložena husitská posádka s hejtmany Dobešem Puchalem a Petrem Holým. 20.3.1425 se sešli na hradě husitští velitelé s přívrženci opavského knížete Přemka, jehož zastupoval Mikuláš z Bludova. V důsledku jednání přešlo několik vlivných pánů na husitskou stranu. Posádka hradu Olomouci velmi škodila. Konec tomu udělal zemský hejtman Hašek Ostrovský z Valdštejna v létě 1426, kdy hrad dobyl a císař Zikmundjej udělil už v 26.8.1426 lénem Jankovi Pňovskému ze Sovince. V letech 1433 a 1437 se částečně zbořený hrad objevuje v hraničních sporech Bernarta z Hlubokého s olomouckou kapitulou. V r.1612 se již uvádí do zemských desek jako pustý. Z hradu se dochovalo torzo kulaté hradní věže,zbytky zdí v podhradí i na hradě, zbytky opevnění na svahu, zbytky a příkopu. Pěkný je pohled na hradní návrší z jara a na podzim ze železniční zastávky Hrubá Voda, kdy jsou listnaté stromy bez listí a tak je přes řeku pěkně vidět v pozadí skalnaté hradní návrší. Za železniční zastávkou v prudké levotočivé zatáčce před mostem přes řeku Bystřici, je vpravo úzká zpevněná silnička,kterou využívají především cyklisté a která vás přivede na okraj lesa k Jívové,ke které dále vede polní nezpevněná cesta.Je to význačná i když pro velké stoupání silnice dosti náročná zkratka na vrcholky Domašovské vrchoviny a dále do Jeseníků. Řeka Bystřice nabízí ve svých tůňkách možnosti osvěžení i koupání. V romantických zákrutech řeky najdete klid a pohodu, kterou hojně využívají turisté a chataři ve svých srubech a chatách. Příjemné posezení a občerstvení najdete v předzahrádkách u vlakového nádraží v Hrubé Vodě v hostinci „U supa“ a v restauraci „Pod Wrablem“ v dolní části Hrubé Vody. Z Hrubé Vody se za domovem pro seniory, přes most dostaneme do Hluboček.

První zmínka o Hlubočkach je dochována v listině z r. 1131, ve které olomoucký biskup Zdík vypočítává všechny statky biskupského kostela a ve které stojí, že kostelměl v „Gllubocazi“dva lány pozemků. R. 1276 se připomíná jako pán Hlubocký zeman Budislav. R. 1365 byla vesnice v držení Bohušky a Erazima, bratří z Velké Bystřice. R. 1391 prodalZáviše z Bystřice polovici Hluboček Lackovi z Kravař. Ke konci XIV.stol. již celé Hlubočky patřily markrabatům moravským Janovi a pak Joštovi, jimž patřil též hrad Hluboký. Jošt však již v roce 1406 dal v dědičné držení Lackovi z Kravař hrad Hluboký s vesnicemi Nepřívazi, Hlubočky a polovici Posluchova spolu s vesnicí Hrdibořicemi. Majitelé Hluboček se často střídali až se dostaly Hlubočky pánům z Velké Bystřice. Obyvatelstvo v Hlubočkách bylo ještě koncem XVI. století české, ale po třicetileté válce již německé. V Hlubočkách se lámala břidlice v obrovských tlustých deskách,které se používaly na dláždění předsíní a namůstky přes železniční příkopy. Velký lom na tento druh břidlice byl u nynější železniční zastávky. Na katastru obce byla řada neúspěšných pokusů o dolování a zpracovávání kovů.V prostoru mezi Hlubočkami a Hrubou Vodou zakoupil r.1854 I.C.Machánek starý opuštěný tzv.Josefský hamr, provedl některé úpravy a přestavby ajižv roce 1855 zde otevřel podnik s 62 dělníkyna výrobuobuvnických a plechových hřebíků řezaných za studena. Potřebné stroje i s mistrem, který vyučil kvalifikované pracovníky získal v Anglii.Podnik se rozvíjel tak, že v r. 1861 mohl I.C.Machánek koupit od Rothschildů upadající závod v Mar.Údolí. V r. 1870 pak vnikla„Moravia“akciová společnost pro průmysl železářského zboží a obchod v Hlubočkách a Mariánském Údolí, Olomouc. Hlubočská továrna byla prvním výrobcem drátěnky v rakousko-uhersku.Vyráběl se zde drát,válcované plechy,páskové železo a dále pak hřebíky,lana a řetězy.S růstem závodu rostla i výstavba domů a zařízení pro zotavení pracovníků. V roce 1900 bylo v Hlubočkách se samotou a hájovnou v Hlubokém žlebu 65 domů, 22 čechů, 691 němců. Od r.1912 měly Hlubočkyvlastní faru s kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně. V r.1921 zahájila výrobu vlastní elektrárna, která dodávala pohonnou sílu i závodu v Mar.Údolí. Akciová společnost pro velkoobchod s výbušninami „Eruptiva“ zde měla skladiště. Po záboru Sudet roku 1938 patřily Hlubočky do pohraniční oblasti Německa. U Hluboček vzniklo rozsáhlé sídliště Dukla. Po r.1989 vznikla v Hlubočkách řada živností,privatizovala se Mora Morávia,nyníMaro Kroměříž s.r.o.-výroba průmyslových řetězů. Z Hluboček-Dukly vede zpevněná úzká silnice určená pro potřeby lesní správy,chataře,cyklisty a chodce,která vede kolem řeky nedaleko od nádraží,kde za bývalou elektrárnou zatáčí pod železničním mostem do lesa,kolem hájovny dále do 3 km vzdáleného Radíkova s vojenskou fortnou, pozůstatkem opevnění kolem Olomouce,restaurací „U věže“ a možnostíjízdy na koni.Po 1,5 km se dostanete dále na Svatý Kopeček k poutnímu kostelu,domu ve kterém žil Jiří Wolker a ZOO.Vede odtud městská autobusová Doprava do Olomouce. Sportovní vyžití lze najít v Hlubočkách v nové sportovní hale u ZŠ v Hlubočkách-vsi,na fotbalovém stadionu,několika tenisových kurtech i SKI areálu v Hlubočkách-vsi za kostelem s restaurací,který v zimě slouží k různým způsobům lyžování a v létě pro horské terénní minikáry,horská kola i okruh pro terénní čtyřkolky.Možnost koupání je v malém kulatém koupališti v chatové osadě v Suchém žlebu.

Místní část Hluboček-Posluchov,leží na pokraji Jesenické pahorkatiny ve výšce 391 m.n.masi 15 km na sv.od Olomouce a asi 1 km na sz od Hluboček. Vede k němu 2 km dlouhá silnice z Mariánského Údolí, na které bývají také závody minikár,kdysi i mistrovství republiky. Jinak vede na Posluchov několik polních a lesních cest z Hluboček-Dukly,vsi i Mariánského Údolí,Radíkova a Lošova,které využívají především pěší turisté a cyklisti.Kolem vesnice jsou na všech stranách zalesněné vrchy.Vesnice máokrouhlé návsí kolem kaple Nejsvětější Trojice.Vesnicí prochází úzká silnice spojující Posluchov se Zdiměří,Radíkovem,Svatým Kopečkem a Olomoucí, uzavřená pro automobilovou Dopravu,ale značně používaná turisty jak pěšími, tak cyklisty a v zimě také lyžaři, kterýmPosluchov slouží jako místo odpočinku a občerstvení.Velmi často jsou tyto turistické cesty oboustranně spojené s cestováním po železnici se zastávkami v Mariánském Údolí,Hlubočkách-zastávka a v Hlubočkách.Až do poloviny 19.stol.byl Posluchov vždy rozdělen na několik částí s různými majiteli. Menší díl vsi,něm.Nonnendörfel,náležel již v r.1305 ke klášteru sv.Kateřiny v Olomouci. Větší díl vsi náležel již před r.1406 k hradu Hlubokému,jehožpánem byl markrabě Jošt a sdílel s hradem jeho osudy. V r.1900 měl 26 domů a 120 obyvatel. Po záboru pohraničí v říjnu 1938 byl Posluchov připojenk tzv.Sudetské župě. Z Posluchova jsou nádherné výhledy na Oderské vrchy,Tršickou vrchovinu,Beskydy a Hostýnské vrchy.

Hlubočky-ves jsou s další částí Hluboček, MariánskýmÚdolím nepřetržitě zastavěné.Mariánské Údolí vzdálené 9 km od Olomouce, je vstupní brána do hlubokého údolí přírodního parku“Údolí Bystřice,“Vznik Mar. Údolí je spojován se vznikem Zvěřinových železáren a jeho pojmenování nepochybně souvisí s názvem dolu Panny Marie Pomocné.24.července 1824 propůjčila moravská substituce horního soudu v Brně Josefu Janu Zvěřinovi na jeho žádost pozemky,které drželo velkobystřické těžířstvo Panny Marie Pomocné nedaleko Hluboček. Současně mu byl propůjčen i důl Panny Marie Pomocné v kopci Krávný (v sousedství nynějšího Střídova,tzv.Zlatý důl)k dobývání stříbrné a měděné rudy. Zvěřina se však zaměřilna výrobu železa,zpočátku ve dvou hamrech,během tří let však vybudoval vysokou pec. 10. ledna 1845 prodal Zvěřina železárny a doly na železnou rudu Salomonu Mayerovi svobodnému pánu z Rothschildu.V roce 1861 železárny od Rothschildů odkoupil olomoucký obchodník I.C.Machánek. Změnou majitele došlo i ke změně ve výrobě,výroba železa byla úplně zastavena a celý podnik byl orientován výhradně na strojní zámečnictví.V roce 1933 se v Morávii vyrábělo 450 druhů zámečnického zboží, žehliček,mlýnků pro domácnost,sporáků,praček aj. Roku 1870 se ustavila akciová společnost „Moravsko slezská ústřední dráha“,jejímž generálním ředitelem byl I.C.Machánek. Stavba trati dlouhé 116 km z Olomouce do Opavy byla zahájena v květnu 1871 a 1.listopadu 1872 byla uvedena do provozu.Porovnejme si to s podobnými stavbami dneška a k tomu techniku dnes a v 19.století. V roce 1900 bylo v Mariánském Údolí 15 domů a 172 obyvatel. Od 10.října 1938 bylo Mar.Údolí součástítzv.Sudet, hranice s protektorátem Čechy a Morava vedla mezi Mar.Údolím a Velkou Bystřicí. Čeští dělníci ,kteří dosud tvořili asipolovinuosazenstva, byli propuštěni z práce a závod přešel plně na vojenskou výrobu. Nedostatek pracovních sil v závodě Moravia řešili Němci nasazenímválečných zajatců, především sovětských vojáků,kteříbyli ubytováni v dřevěných barácích za vysokým plotem z ostnatého drátu,které později sloužily jako učebny zdejšímu odbornému učilišti. V říjnu 1945,kdy byl podnik znárodněn, zaměstnával již 1368 zaměstnanců. Došlo k zúžení sortimentu ve prospěch plynových sporáků „MORA“, které značně zmodernizované vyrábí i dnes. V roce 1946 bylo na popud závodní rady fy Moravia ustaveno stavební družstvo Morastav, které započalo stavět rodinné domky,činžáky i kulturní a společenský dům,tenisové kurty,letní kino. Od roku 1956 je Mar.Údolímístní částí Hluboček.V roce 1951 začala Moravia vyrábět jako kooperátor pro finálního výrobce podnik MotorletPraha-Jinonice žárové a plechové části leteckých motorů. Leteckou výrobu Mora Aerospace vlastní od 5.února 2002 společnost Honeywell. Vedle závodu Mora Aerospace na druhé straně řeky Bystřice u pěšinky pod silnicí do Velké Bystřice je kaple Panny Marie Pomocné.V Mariánském Údolí se pořádají několikrát do roka akce „Folk na Letním“, na vedlejší silnici k Posluchovu se obnovily závody minikár. V minulosti se tu jezdilo i mistrovství republiky. Pro zájemce je u restaurace „Na Letním“ minigolf a naproti přes cestu u školy volejbalové hřiště.Na konci Mariánského Údolí směrem k Velké Bystřici v části „Na Burku“ jsou tenisové kurty.Protože údolí se za Mariánským Údolím začíná rozšiřovat,umožňuje snadnější výlety po okolí.Na Svatý Kopeček se lze dostat po silnici přes Posluchov,lesními cestami přes Lošov „Zlatým údolím“ nebo kolem hvězdárny v Lošově a také po silnici přes Velkou Bystřici, Lošov nebo Bukovany a Droždín. Velmi dobré je spojení s Olomoucí jak vlakem tak po silnici. Jednou ročně se lze podívat do vojenského výcvikového prostoru Libavá při příležitosti cykloturistické akce „Bílý kámen“na pěknou vyhlídku na „Bílém kameni“,občerstvení na zámku Bores,vyhlídku z velitelského stanoviště ve Velké Střelné,Město Libavou, poutní místo Stará Voda a na závěr k pramenům Odry. Dále v okolí jsou zajímavá místa ve Velké Bystřici,Velkém Týnci, Vsisku, Daskabátu, Tršicích, Velkém Újezdu, Lipníku nad Bečvou atd.V Mariánském Údolí,ale i ostatní 10 km dlouhé obci Hlubočky je asi desítka různých restaurací a hostinců s předzahrádkami s příjemným posezením a občerstvením.

Za čím jedeme?

Za krásnou romantickou a čistou přírodou kolem řeky Bystřice a v okolních údolích. Projetse na čtyřkolkách,minikárách nebo kolech a v zimě zalyžovat ve SKI areálu. Projet se na koníčkovi v areálu „Pod věží“ na Radíkově. Zahrát si minigolf nebo tenis.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvení a stravování s posezením v předzahrádkách s dětskými hřišti nalezneme v bistrech,hostincích a restauracích roztroušených po celé desetikilometrové obci.Lze si zde dát makrelu,opékané párky,žebírka,někdy guláš nebo minutky s hranolky. Oběd je nejlepší si dát v hostinci „V Údolí“ a bistru „U Stariatů“ a poněkud dražší v hotelu „Akademie“.Ubytování je po uzavření hotelu Hvězda“ jen v hotelu „Akademie“.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Čistá příroda a romantická procházka údolím Bystřice ze Smilova do Hrubé Vody s koupáním v tůňce i koupání na „kulaťáku“ v „Suchém žlebu“a procházka z Posluchova přes Radíkov na Svatý Kopeček. Pohled na odvážlivé jezdce na minikárách ve SKI areálu.Projížďka na koních v Radíkově a návštěvaZOO na Svatém Kopečku.

Ostatní informace

Cestovat při plánování procházky údolím Bystřice je nejlepší vlakem do některé ze stanic v Hlubočkách a odtud se vydat dále pěšky nebo na kole. Jinak lze celé údolí projet po cyklostezkách na kole.Ceny za služby jsou docela přijatelné a lze si vybrat podle osobní náročnosti a chuti.

Poslední aktualizace: 28.8.2008