Toulky povodím Bystřice-8.Olomouc

Kam a jak jedeme?

Olomouc jedno z nejkrásnějších měst a perla Hané, statutární město se 103 000 obyvatel(2005) a sídlo stejnojmenného kraje, je cílem toku řeky Bystřice, kde se vlévá u studentských kolejí do řeky Moravy. Olomouc je přirozeným hospodářským, kulturním a politickým centrem střední Moravy a především Hané. Je zde druhá největší v ČR Městská památková rezervace s mnoha kulturními památkami i významnou památkou světového kulturního dědictví UNESCO. Ve městě je zachovaná celá řada gotických, renesančních a barokních domů, paláců, chrámů, klášterů a pamětních desek, pomníků a křížů, které připomínají význačné osoby nebo události. Bývalé královské město s vlastním statutem, do r.1641 hlavní město Moravy a také bývalá barokní pevnost, bylo založeno na místě staršího osídlení v r.1253, jako královské město. Podle archeologických výzkumů zde bylo v příhodné blízkosti brodu přes řeku Moravu slovanské osídlení již v 7. stoletím, kterému předcházelo starší pravěké osídlení germánskými kmeny a Římany. Na počátku 9.stol. tu byla hraniční opevněná osada Velké Moravy. První písemné zmínky o Olomouci jsou z r.1017. Za Břetislava a dalších knížat byl knížecí dvorec zřízen na Petrském návrší vedle kostela sv. Petra , kde bylo také moravské biskupství a knížecí mincovna. První zmínka o hradě je ve falsu z 12.stol. kde daroval kníže Břetislav po r.1046 kapitule staroboleslavské 1 hřivnu a 2 voly úroku z olomouckého hradu. První písemná zmínka o hradě v Olomouci je v Kosmově kronice, kde je zaznamenáno jak v r.1055 údělný kníže Vratislav, prchá před svým pražským bratrem Spytihněvem do Uher a zanechává svoji manželku Ofku „na hradě v Olomouci“. Po zřízení olomouckého biskupství v r.1063 přemístil Ota I. Sličný sídlo údělných olomouckých knížat na Předhradí, na protější Václavské návrší. Hrad Olomouc se v pravé listině poprvé jmenuje v r.1078. Za vlády knížete Svatopluka byla v letech 1104-07 postavena bazilika sv. Václava. Z hradu se dochoval donjon, obytná věž ze 13.stol. o průměru 10,5 m, upravena na kapli sv. Barbory. Přemyslovský palác je původně komplex církevních budov v románském slohu, který zřídil v r.1126-50 olomoucký biskup Jindřich Zdík poté, co přenesl v r.1141 biskupský stolec od kostela sv. Petra k nové bazilice sv. Václava a hrad se stal i sídlem církevní vrchnosti. Někdy kolem r.1200 upadl význam hradu jako knížecího sídla a po r.1253 ztratil hrad tuto funkci úplně. V areálu hradu byl v r.1306 zavražděn poslední přemyslovec Václav III. Jako markrabí zde působil i Karel IV.Po vybudování Městského opevnění se stal hrad součástí opevnění.

Severně od Olomouce, v místě, kde stávalo staré slovanské hradisko a kde podle pověsti kníže Břetislav vystavěl r.1030 hrádek pro svou manželku Jitku, založil olomoucký kníže Ota I. r.1077 benediktinský klášter. Prvým opatem kláštera byl břevnovský mnich Jan I. Z kláštera benediktiny vypudil biskup Jindřich a osadil jej premonstráty. Klášter Hradisko měl majetky v Čechách i po celé Moravě a Slezsku,měl právo kolonizovat tento kraj i právo dolování. V r. 1432 klášter přepadl a vyplenil husita Smil z Moravan a ještě v témže roce olomoučané klášter zbořili, aby se nemohl stát husitskou tvrzí. Klášter byl později znovu vystavěn, barokně upraven a rozšířen o nové budovy. Posledním opatem byl Pavel Ferdinand Václavík. Roku 1784 byl klášter zrušen a v jeho budově byl v 1786-1790 umístěn generální seminář jehož rektorem byl Josef Dobrovský. Od r.1795 sloužil klášter jako vojenský lazaret a jako vojenská nemocnice slouží dodnes. R.1469 se dal v Olomouci korunovat uherský král Matyáš za krále českého. R.1573 byla zdejší jezuitská akademie povýšena na univerzitu, která byla v r.1778 přeložena do Brna a pak r.1827 a 1946 opět obnovena v Olomouci jako Palackého univerzita. Za třicetileté války byla Olomouc obsazená Švédy a když ji v r.1650 Švédové opouštěli, byla velmi zpustošená. Zachránilo ji rozhodnutí císaře Ferdinanda III. z roku 1655, aby byla využita její strategická poloha a prohlásil Olomouc za pevnost se stálou posádkou. Opevnění bylo jen opraveno a nedoznalo větších stavebních úprav, až Marie Terezie dala z Olomouce vybudovat v letech 1742-56 Tereziánskou barokní pevnost. Za tím účelem bylo zrušeno nebo přesunuto několik obcí na předměstí, které bránily budování obranné fortifikace. V okolí Olomouce bylo vybudováno několik samostatných fortů. Pevnost se osvědčila zvláště v sedmileté válce.V r.1848 se sem uchýlil z Vídně ze strachu před revolucionáři císařský dvůr a 2.prosince se vzdal trůnu Ferdinand V. ve prospěch Františka Josefa I., který zde také nastoupil na rakouský trůn. V té době i když jen na chvíli, byla Olomouc hlavním městem monarchie a byla ji podřízena i Vídeň a Berlín. Pevnostní systém bránil průmyslovému rozvoji města a tak některé části opevnění byly zbourány. Po zrušení pevnosti v r.1866 již nic rozvoji města nebránilo i když stále byla v Olomouci silná vojenská posádka, která ovlivňovala život ve městě a stopy po ní můžeme v různých částech Olomouce nacházet i nyní. Pro zajímavost v roce 1900 byla v Olomouci, která měla 19 761 obyvatel, posádka: 5.pěší divise, 9.pěší brigáda, prapor pěšího pluku 93. a 98., doplňkový okresní pěší 54.pluk, 18.dragounský pluk, 2.divise plukovního dělostřelectva, doplňkový okresní 13.pěší pluk a 4.pluk hulánů zemské obrany, náhradní kádr 5.pluku polních myslivců a 1.pluk dělostřelectva, vojenská nemocnice, vojenský soud, vojenské zásobárny, zbrojní skladiště.

V roce 1820 byl založen první veřejný park, který dal základ k budování dalších parků s jezírky, altánky a sochami tak jak je známe dnes a obdivujeme několikrát ročně při akcích Flora Olomouc. První vlak přijel do Olomouce v r.1841 a tramvaj jezdí po Olomouci již od r.1899. Po první světové válce v r.1919 se připojením 13 obcí stává z Olomouce tzv. „Velká Olomouc“, počet obyvatel stoupl a dosáhl v r.1921 již 57 206 osob. Město se připojením průmyslových obcí, zvláště Hodolan stává průmyslovým. V letech 1974-80 bylo spojeno s městem dalších 13 obcí, největší z nich Holice s městem již dávno tvořily souvislý celek. V r.1952 byla vybudována na Svatém Kopečku u Olomouce zoologická zahrada. V r.1971 byla Olomouc prohlášena městskou památkovou rezervací ve které si turisté mohou prohlédnout na Horním náměstí památku světového kulturního dědictví UNESCO-morový sloup se soušosím Nejsvětější Trojice z let 1716-54, vysoký 35 m; radnicí, která byla v r.1378 přistavěna k tržnímu domu, s vnitřními gotickými arkádami a síní z 15.stol., s původním orlojem z r.1420 s nynější výzdobou od národního umělce Karla Svolinského, kaplí sv.Jeronýma v prvním patře z r.1488 a radniční věží z let 1601-1607 vysokou 75 m; ze tří kašen na náměstí je nejstarší Herkulova z r.1687, největší Césarova kašna z r.1725 a nejnovější Ariónova kašna z r.2002, původně plánovaná však již v 18.stol. a čtvrtá kašna zdraví-Hygie zabudovaná do budovy Radnice na místě bývalé kašny Chlapec s delfínem po jejím zničení, po r.1945 a celá řada umělecky hodnotných paláců a klasicistní budova Moravského divadla z let.1827-30;na Dolním náměstí je nejstarší z olomouckých kašen, kašna Neptunova z r.1683 a kašna Jupiterova z r.1735. Od r.1707 do 1735 zde stála socha sv. Floriána, která byla v r.1735 přestěhována na nádvoří tvrze ve Skrbeni, kde je dodnes. Uprostřed náměstí je morový sloup P.Marie z let 1716-27, v čele náměstí kapucínský klášter s kostelem z r.1660 a v dolní části Hauenschildův palác s portálem a arkýřem z r.1607; na křižovatce vedle Prioru je Merkurova kašna z r.1727, považována za umělecky nejkvalitnější z olomouckých kašen. Na náměstí Republiky je kašna Tritonů z r.1709. V Kateřinské ulici je bývalý klášter Uršulinek s pozdně gotickým kostelem z 15.stol. s cenným portálem. Na Mořickém náměstí je cenný rozsáhlý gotický chrám sv.Mořice z let 1388-1540 s vyhlídkovou věží, ve kterém byly v době barokních úprav v r.1745 instalovány největší varhany ve střední Evropě. Každoročně se zde koná mezinárodní varhaní koncert. Na Michalském návrší, nejvyšším ze tří olomouckých vrcholků je v horní části Žerotínského náměstí původně gotický chrám sv.Michala ze 13.stol. barokně přebudován v letech 1673-98. Nedaleko je kaple sv.Jana Sarkandra, vybudována v r.1721 nad městskou věznicí a novobarokně přebudována v letech 1908-1912, ve které byl mučen holešovský farář Jan Sarkandr.Na nádvoří kaple sv.Sarkandra je fontána Pramen živé vody sv.Sarkandra a socha sv.Jana Nepomuckého nad schodištěm z Mahlerovy ulice.Vedle chrámu sv.Michala je bohoslovecký seminář, dříve Dominikánský klášter.Z Michalského návrší se lze dostat kolem secesní vily Primavesi přes Michalský výpad v hranolové věži z konce 13.stol., vybudovaný ve středověkých hradbách do Bezručových sadů.Na náměstí Republiky je bývalá jezuitská kolej na kterou navazuje jezuitský kostel, dnes chrám P. Marie Sněžné z let 1712-16, bývalý klášter Klaristek s kostelem sv.Kláry ze 13.stol, zrušen v r.1782 a upraven pro potřeby Vlastivědného muzea. Z náměstí Republiky vede Křižovského a Wurnerova ulice ve které jsou bývalé barokní a renesanční kanovnické paláce. Na Biskupském náměstí, které je na Petrském návrší, je barokní Arcibiskupský palác z let 1665-85,Tereziánská zbrojnice z let 1771-78 ve které je dnes informační středisko UP, Arcibiskupská konsistoř z r.1681 přestavěna v letech 1908-9 a Jezuitský konvikt, v současné době sídlo uměleckého centra UP v Olomouci s restaurací. Na Václavském náměstí je metropolitní chrám sv.Václava s věží vysokou 100 m.Původní románská basilika pocházela z r.1101,v letech 1883-90 byla katedrála naposled přestavěna novogoticky.V jejím jádru jsou zřetelné zbytky románsko-gotické.U chrámu je kaple sv.Anny a sv.Barbory, původně věž románského hradu. Na třídě Svobody jsou zbytky staré pevnosti,Terezská brána z r.1752 a vodní kasárna –zbytek kasemat z r.1756, kde byli vězněni gen.Lafayette, Bakunin, Sládkovský, Sabina aj. což připomíná pamětní deska na protější budově na tř.Svobody. Nyní je zde několik obchůdků a stylová restaurace. Ve městě je mnoho dalších významných a výstavných kostelů, klášterů, paláců, budov i pamětních desek, pomníků a křížů, které připomínají význačné osoby nebo události.Podrobnější informace každý zájemce získá v Informačním centru v podloubí Radnice.

Poznání města a regionu pomáhají také tři muzea: Vlastivědné muzeum a Muzeum umění na náměstí Republiky a Arcidiecézní muzeum na Václavském náměstí. K Olomouci mělo nějaký vztah mnoho významných osobností. Například: Jan Kryštof Handke(1694-1774)- barokní malíř; Johann Gregor Mendel(1822-1884)-přírodovědec a zakladatel genetiky; Wolfgang Amadeus Mozart(1756-1791)-hudební skladatel,jako jedenáctiletý zkomponoval v Olomouci 6.synfonii F-dur(1767); Ludwig van Beethoven(1770-1827) -hudební skladatel; Otto Primavesi (1868-1926)-podnikatel a mecenáš; Romuald Promberger(1856-1932)-knihkupec, nakladatel a vydavatel pohlednic; Václav Radecký(1766-1858)-rakouský vojevůdce,velitel olomoucké pevnosti; Václav Render(1669-1733)-barokní kameník a sochař,autor sloupu Nejsvětější Trojice;Joseph Maria de Lafayette; Karel Svolinský(1896-1986)-malíř a ilustrátor, tvůrce výtvarné podoby olomouckého orloje; Eliška Junková(1900-1994)-automobilová závodnice; Pavel Roman(1943-1972)-krasobruslař;Jan Pavel II.(1920-2005)-papež; profesor Antonín Schindler (25.5.1925)-varhaník a spoluzakladatel Moravské filharmonie, tvůrce zvonkohry pro olomoucký orloj a katedrálu sv.Václava; Jiří Louda(1920-)-heraldik,tvůrce státního znaku a řada dalších.

Turisté a zájemci o historii najdou v Olomouci mnoho památek a pěkných míst i mimo historické centrum Olomouce. Z nich nejznámější je již zmiňovaný klášter Hradisko při levém břehu řeky Moravy v severní části města. V severovýchodní části města, poutní,rekreační a výletní místo kolem Svatého Kopečka s poutním barokním chrámem Navštívení Panny Marie na posledním výběžku Domašovské vrchoviny Nízkého Jeseníku, viditelného z několika desítek kilometrů. Původní kapli nechal postavit na „Svaté hoře“, v r.1633 Jan Andrýsek ze Samotišek. Chrám i celý areál na Svatém Kopečku v letech 1669-1744 vybudovali premonstráti z kláštera Hradisko, kteří si vedle chrámu postavili v r.1700 rezidenci s ambity a špitál sv.Norberta. Barokní kaple sv.Barbory na hřbitově připomíná událost, kdy při velkém požáru v r.1705 uhořelo na 100 poutníků. Panský barokní dům s hospodářským dvorem, nyní hotel Fojtství je z r.1744. Při poutní cestě ze Samotišek je 6 barokních sloupů se sochami ze 17.stol. Malebná krajina, poutní chrám a nádherné Výhledy byly inspirací pro četné umělce.Narodil se zde národní umělec malíř a grafik Karel Svolinský(1896-1986). Šťastné prázdniny zde trávil u babičky v domě Na krásné vyhlídce čp.38 Jiří Wolker, který podle Svatého Kopečku nazval i svou báseň. Na domě má pamětní desku s bustou. Pracoval zde malíř úrodných hanáckých lánů Bohumír Dvorský.2 km dále je výletní a rekreační obec Radíkov s telekomunikační věží s restaurací Pod věží, vedle které je skautský tábor s výcvikem jízdy na koni a vojenská pevnůstka z r.1865 a dále lesní cesty do Vésky a Pohořan ke golfovému hřišti a nebo přes Posluchov do Hluboček. V nedalekém Lošově, ve kterém se v minulosti těžilo i zlato je malá hvězdárna a na návsi zvonice z 19.stol. V Droždíně, části Olomouce pod Svatým Kopečkem jsou u rybníka dva panské dvory. Ve Chvalkovicí,části Olomouce směrem na Svatý Kopeček na Selském náměstí je chrám sv.Barbory, přestavěný v r.1667 ze staré kaple. V Hodolanech, do r.1919 samostatném městě, je kromě hlavního olomouckého nádraží, kaplička na náměstí E.Krasnohorské a dva kostely,katolický a husitský. Na náměstí v Holici,dříve také samostatném městě na jihu Olomouce ve směru na Přerov, je kostel sv.Urbana z r.1893, vybudovaný na místě staršího kostelíku ze 17.stol. a rekreační oblast zvaná Amerika. Za shlédnutí stojí i malá osada Nový Dvůr vybudována Spolkem moravských cukrovarů na místě vysušených rybníků. Na návsi v Nových Sadech, jižní části Olomouce, je kostel sv.Filipa a Jakuba z r.1775. V další jižní části Olomouce v Povli je ukázka hanáckého vesnického stavitelství v barokní kapli Neposkvrněného početí Panny Marie z r.1773, kterou si postavili sami povelští občané podle projektu svého zednického mistra F.Mobitzera. V Nemilanech, jižněji od Povle je kaple sv. Jana a Pavla z r.1826, která nahradila starší dřevěnou kapli. V části Nemilan, Kyselově je kaple. sv.Jana Křtitele. Ve Slavoníně, jihozápadní části Olomouce měl ve faře vedle kostelíka sv.Ondřeje z r.1364, za pruského obléhání Olomouce v r.1758 pruský král Fridrich II. svůj hlavní stan. Na místě a z materiálu bývalé prachárny byla postavena hvězdárna, která zanikla v r.2000 při budování nové dálnice. V jižněji položené části Olomouce, Nedvězí je na návsi je malý kostelík s věží sv.Floriána, přestavěný v r.1784 ze starobylé kapličky.V Nedvězí bylo sídlo kontribuční sýpky pro celé kapitulní panství v okolí Olomouce. Třetí z dříve samostatných měst, která byla sloučena s jihozápadní části Olomouce v r.1918, Nová Ulice, byla složena z několika dříve samostatných obcí. Již dříve byly v těchto obcích nejméně tři špitály, na které město navázalo v r.1893 výstavbou velké zemské nemocnice. Před farním kostelem Panny Marie Pomocné z r.1774-1780 v Nové Ulici jsou barokní sochy a kříž. Západně od centra Olomouce v dolíku Tabulového vrchu v Neředíně, zřídilo město v r.1901 na pozemcích obce nový ústřední hřbitov. R. 1905 zde bylo zhotoveno velké vojenské cvičiště, zabírající celou náhorní plošinu Tabulového vrchu. Byla zde také dostihová dráha u které 21.8.1910 odstartoval k svému letu první český aviatik Jan Kašpar. V tomto roce byla tato část cvičiště upravena na vojenské letiště. Na návsi je kaplička s pamětní deskou za padlé v 2.světové válce a vedle je pomník padlým v 1.světové válce. Dále na západ u silnice do Náměště na Hané, v Topolanech byla u vjezdu do obce postavena v letech 1913-1915 pseudogotická kaple Božského Srdce Páně a v obci je od r.1793 kaplička s novou věží. Od r.1839 se zde podomácku vyráběly „olomoucké“ tvarůžky, jejichž výroba částečně pokračovala i po roce 1945. V severní části Olomouce, Hejčíně byl velký vojenský hřebčinec. V r.1932 zde byl nákladem arcibiskupa L.Prečana dostavěn rozlehlý kostel sv.Cyrila a Metoděje.V severněji položené části Olomouce, Řepčíně zakoupili r. 1889 dominikáni dům, který upravili v r.1892 na mateřský dům a v r.1898 zde založili dívčí učitelský ústav s českou vyučovací řečí. Po r.1906 obecnou a mateřskou školu, časem další učiliště a nemocnici. Na severním konci obce vybudoval v r.1906 F.Pospíšil železářskou výrobu vidlí a vozových náprav a po stavbě vlastní slévárny položil základ k vybudování největšího výrobního závodu Olomouce-Moravských železáren. V severní části Olomouce při silnici na Chomoutov a dále na Uničov v Lazcích je malá kaplička z r.1841 a pěkné Výhledy přes řeku Moravu na klášter Hradisko. Dále po silnici je místní část Chomoutov s šedesátihektarovým „Chomoutovským jezerem“, významným rekreační středisko a rájem rybářů.Severněji od Lazců, ale na druhém břehu řeky Moravy je místní část Černovír s farním kostelem sv.Štěpána z r.1784. Černovírští měli od 13.stol. povinnost starat se o přítok vody k mlýnu u Rohelské brány, zvaný Morávkou(Mlýnskou strouhu). Byla tu rolnická škola, od r.1911 Střední hospodářská škola, sladovna a výroba butanolu(dnes Farmak).Severovýchodně od centra Olomouce při silnici na Šternberk je místní část Týneček s kaplí Neposkvrněného početí Panny Marie z r.1880.

Zájemci o vojenskou techniku a romantiku mají možnost navštívit okolí a v několika případech i samotné pevnůstky vybudované a dokončené v r.1757 v Olomouci a jeho okolí francouzským inženýrem Bechade de Rochepinem. Později se stavělo několik pracháren a ve 30 letech 19.stol. byla provedena výstavba některých předsunutých prvků.Ze zachovalých fortů si lze prohlédnout okolí fortu na Tabulovém vrchu za nemocnicí a na Šibeničním vrchu na konci Olomouce, v zatáčce po pravé straně výpadovky z Olomouce na Litovel (je však obestavěna vysokým plotem a není tak celkem nic vidět); fort č.II. na konci Chvalkovic, ve směru na Šternberk; fort č.IV. mezi obcemi Bělidla a Bystrovany s přístupem od Bystrovan; fort č.XI. západně od Nemilan; fort č.XV. v Neředíně, po pravé straně silnice z Olomouce na Náměšť na Hanou; fort č.XX. mezi Křelovem a Řepčínem. Zachovalé jsou i prachárny č.2 a 4 u Hněvotína, Neředína a prachárna před Křelovem je upravena na restauraci a hotel Prachárna. Prohlédnout si lze fort č.XIII. za Novou Ulicí; fort č.XVII. u Křelova a fort v Radíkově pod věží. Jinak si mohou zájemci prohlédnout Korunní pevnůstku v Bezručových sadech u Botanické zahrady, hradby v Bezručových sadech i zbytky hradeb kolem historické Olomouce, Terezskou bránu a vodní kasárna na třídě Svobody.Poznání Olomouce a Olomouckého kraje pomáhá turistická karta Olomouc region Card, kterou může zájemce koupit na dva nebo pět dní, podle potřeb zájemce.Při zakoupení karty získáte zdarma vstupy na významná místa Olomouckého kraje a zajímavé slevy v restauracích, lázních, koupalištích, sportovištích nebo při ubytování. Kartu lze pořídit ve vybraných informačních centrech a u provizních prodejců.

Za čím jedeme?

Za krásou historických památek, parků a přírody. Prohlídku pevnostního opevnění, ZOO , sakrálních staveb i lidové architektury.Koupání na přírodním koupališti i v krytém bazénu. Cvičné jízdy na koni. Zúčastnit se některé z řady společenských a kulturních akcí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvení a stravování s posezením v předzahrádkách s dětskými hřišti nalezneme v restauračních a hotelových zařízeních po celém Olomouci i v okrajových, přidružených obcích.S krásnou vyhlídkou po Olomouci i dalekém okolí se můžete najíst v posledním patře Regionálního centra. Ubytování pro náročnější i méně náročné je především v Olomouci, ale i na Svatém Kopečku a Radíkově.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Čistá příroda a romantická procházka lesem ze Svatého Kopečka do Radíkova a dále na Posluchov a do Hluboček na nádraží a vlakem do Olomouce.Procházka ze Svatého Kopečka do Lošova k hvězdárně a dále na Posluchov a na vlak do Mariánského Údolí. Nádherně udržované městské paláce, kašny a sochy na náměstích a kapličky zdobící přidružené obce. Nádherný výhled z rozhledny na Svatém Kopečku,restaurace v Regionálním centru i z věží Michalského a Mořického chrámu. Projížďka na koních v Radíkově a návštěva ZOO na Svatém kopečku.

Ostatní informace

Cestovat lze na kole nebo pěšky po značených turistických trasách nebo automobilem.Blízko každého místa se lze dostat městskou Dopravou.Jídlo,občerstvení i ubytování lze vybrat podle osobní náročnosti. I v hotelích s vyšší cenovou skupinou nabízejí tak zvaná menu za přijatelnou cenu.