Trenčianský hrad

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou

Pohled z ochozu Trenčianského hradu • Fotografie (1) • Foto: libra

Kam a jak jedeme?

Po dopolední návštěvě Trenčianských Teplic jsme pokračovali autem směrem do Trenčína navštívit místní hrad. Vzdálenost z Trenčianských Teplic do Trenčína cca 13 km.

Za čím jedeme?

Naším cílem je Trenčianský hrad, dominanta města.

Hrad vznikl již v 10. století, postupně byl přestavovaný a rozšiřovaný, je dominantou celého města a nabízí nádherný pohled na město i do širokého okolí. Mezi lety 1302 až 1321 zde sídlil mocný uherský magnát Matúš Čák a neoficiálně vládl z hradu celému Slovensku.

V roce 1790 hrad vyhořel. Rekonstrukce hradu začala po roce 1945, v březnu 2003 se zřítila část západního opevnění a s udávanou hmotností 1100 tun.

Ke hradu se váže nejedna pověst, ze středověku pochází jedna z nejkrásnějších slovenských pověstí - o Omarovi, Fatimě a Studni lásky. Vypráví o lásce tureckého paši Omara ke krásné Fatimě, zajatkyni Štefana Zápolského na Trenčínském hradě. Za její svobodu slíbil Omar vykopat na hradě studnu, aby se stal skutečně nedobytným. Tuto a další historky můžete vyslechnout od průvodců během 30minutové prohlídky Matúšovy věže. Pro návštěvníky s hlubším zájmem o historii se hodí delší prohlídka celého hradního komplexu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možností, kde se najíst, je skutečně v Trenčíně mnoho, netřeba asi doporučovat. My jsme vybrali Mexickou restauraci poblíž Kulturně-informačního centra (ulice – pravděpodobně Sládkovičova), měli venkovní zahrádku slušně obsazenou (takže jsme usoudili, že vaří dobře). Vybírali jsme pouze z poledního menu, jídlo chutné, zároveň krásně upravené a dostatek. Obsluha pozorná. Celkový účet za 5 jídel vč. 1 polévky + nápoje (3 velká piva, 2x 2 dl coly), celkem 20 Euro.

Ubytování: soukromí, chata Dubec (www.chatadubec.sk).

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Hrad je rozlehlý, co se týče plochy, velká nádvoří. V průběhu naší návštěvy (1.týden v srpnu 2010) byla možnost vidět i dravce, které zde měli asi místní členové sokolnického sdružení. K vidění byl na Slovensku nežijící orel stepní, pak něco menšího (jméno mi už vypadlo z hlavy, omlouvám se) a krkavec velký (tvrdili nám, že se dožívá až 100 let, je velice učenlivý, jinak předvedl nám trik, jak se dostane k masu uvázanému na provázku, který visí pod rukou, na které sedí, aniž by vzlétl).

Vzhledem k dětem jsme zvolili kratší prohlídku s výstupem na Matúšovu věž. Chodba na vrchol je velice úzká, může vyvolávat u někoho klaustrofobní pocit, jinak výstup je v pohodě, občas se člověk musí přidržovat zábradlí, schody nejsou pravidelné a někdy i dostatečně široké. Výhled je krásný.

Pověst o lásce Omara a Fatimy je krásná, bohužel průvodkyně nám sdělila i trpkou pravdu :-(, jak to bylo ve skutečnosti.