Kam a jak jedeme?

Zkempu vyjděte po modré TZN na křižovatku se žlutou TZN a následně po žluté TZN kolem Čertovy ruky ke hradu Valdštejnu, kde se nachází červená TZN po které vyjdete směrem kTurnovu. Po cestě naleznete ještě zajímavý skalní suk nazývaný Hlavatice a který slouží jako rozhlednička. Následně jdete dále po červené TZN do Turnova. Městem projděte po červené TZN až kDlaskovu statku. Odtud opusťte turistické značení a podle městských směrovek navštivte zámek Hrubý Rohozec. Následně se odeberte po silnici knádraží vTurnově. Celková vzdálenost cca 15 km.

Za čím jedeme?

BAŽANTNÍK

přírodní lokalita 1 km SZ od Sedmihorek

Mapa 19 B3

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Přírodní rezervace vyhlášena roku 1998. V olšových a lipových porostech se vyskytují vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů. Lokalitu je možno navštívit od autocampu stejného názvu u Sedmihorek. a jinak lze do lokality vstoupit od silnice. V blízkosti lokality se nachází několik památných stromů.

ČERTOVA RUKA

lokalita 6 km J od Turnova

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 B3

sklepy

trámové zádlaby

tesaná studna

stopy po dřevěném schodišti

zbytky hrádku (13. stol.)

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Původně sídliště z doby kamenné usazené na křídových pískovcích. První osídlení lokality bylo archeologickými nálezy zasazeno do období před 50 000 lety a jedná se o jedno z nejznámějších nalezišť Semilska. Pozdější sídliště jsou doloženy i v dobách kamenných tj. v mladší i starší, kdy se zde nacházela tzv. kultura popelnicových polí. Další kultury, které se zde vyskytovaly patří do skupiny kultur lužických a slezskoplatěnických. Nálezy i z doby římské a germánské pocházejí ze 3. - 4. století před naším letopočtem a proto je možné, že toto místo znali i Keltové. Zbytky hrádku ze 13. století jsou patrné ze zádlabů a záseků po trámových částech stavby. Dnes je celá lokalita oplocena a nepřístupná. Proto je možné obcházet Čertovu ruku po tzv. Krokodýlí stezce. Krokodýlí cesta vznikla umělým vytesáním v druhohorních pískovcích a při troše fantazie je možno ve skalní stěně spatřit profil krokodýla po kterém byla cesta pojmenována. Pod Čertovu ruku, po Krokodýlí cestě, vede žlutá TZN ze Sedmihorek na Valdštejn. Blíže Sedmihorek se nachází několik pramenů, které byly využívány k léčebným účelům ve zdejších lázních (více viz. SEDMIHORKY).

DLASKŮV STATEK

lokalita 1 km S od Turnova

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 A3

Rakoušův sroubek (1807)

socha Panny Marie (1784)

rodiště písmáka Josefa Dlaska (1782)

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Roubená stavba z Malého Rohozce pocházející z roku 1716. Společně s Rakoušovým sroubkem tvoří nevelký skanzen. Nalézá se na naučné stezce vedoucí kolem Hrubého Rohozce. Josef Dlask se utopil v Jizeře roku 1853 při rybolovu. Lokalita je dobře přístupná z Dolánek u Turnova po cestě.

HLAVATICE

lokalita 2 km J od Turnova

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 B3

rozhledy

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Osamocený skalní sloup na 380 m.n.m. vysokém zakončení skalního hřbetu nad obcí Mašov je nejsnadněji přístupný po červené TZN z Turnova. Tato cesta bývá nazývána Zlatou stezkou Českého ráje a pokračuje dále k Valdštejnu a Hrubé skále. Vlastní vyhlídková skála Hlavatice je doplněna o točité kovové schodiště, které bylo na výhledovém místě se zábradlím doplněno plastickou mapou viditelných vrchů a hor.

HRUBÝ ROHOZEC

lokalita 0 km S od Turnova

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 A3

památné stromy - lípy

První zmínka o objektu 1300

Jiný název objektu Rohožec

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Původní gotický hrad vznikl kolem roku 1280, kdy jej zakládá Havel z Lemberka na ochranu jizerské obchodní stezky. Dalšími majiteli jsou od roku 1323 Půta a Jan německého rodu z Turgova. Ti vlastní panství do roku 1372. Následně přechází hrad do královských rukou, ale nezůstává zde dlouho a roku 1387 již vlastní Hrubý Rohozec Markvart z Vartenberka. Jeho majetek je však o roku později vyvlastněn za porušení zemského míru a tak se opět hrad dostává do držení panovníkovi. Po polovině 15. století se hrad dostal do rukou Jindřicha z Michalovic, ten však velmi brzy umírá a Jeho žena se provdává za Jana Tovačovského z Cimburka. Následně umírá a tak si Tovačovský bere za ženu Johanku z Krajku. Tak Johanka získává Rohozecké panství roku 1483 (její podobu v kamenné formě můžeme spatřit na původním gotickém balkoně) společně se svým bratrem Kunrátem a jejím druhým manželem Janem ze Šelmberka zahajují roku 1509 velkolepou přestavbu původního hradu. Dalším majitelem rohozeckého zámku se stává Adam z Vartenberka. Vartenberkové provádí kolem roku 1600 další přestavbu hradu na renesanční zámek. Jan Jiří z Vartenberka však roku 1622 opouští území našeho státu a majitelem se stává Albrecht z Valdštejna, který drží Rohozec 5 let. Roku 1628 přicházejí na zdejší zámek Des Foursové, vedeni valdštejnovým plukovníkem baronem Mikulášem a kteří roku 1822 provádějí další velkou přestavbu zámku na honosné sídlo. V jejich rukou zůstává zámek do roku 1946, kdy Hrubý Rohozec přechází do rukou státu. Do zámku se dostaneme přes most, který pochází z 19. století a nahradit tak do té doby most padací. Při průchodu branou přejdete hladomornu, která je 9 metrů hluboká. Za zmínku stojí také věžní hodiny, které jsou zajímavé především tím, že velká ručička ukazuje hodiny a malá minuty. Na nádvoří můžeme spatřit náhrobní kámen Albrechta Maxmiliána Des Fourse s datací 1674. V zámku je umístěna expozice obrazů, zbrojí, nábytku a porcelánu v barokní a empírové podobě. Před zámeckým parkem na ostrůvku mezi silnicemi dvě památné lípy s obvodem kolem 580 cm. Zámek Hrubý Rohozec je na naučné stezce vedoucí k Dlaskovu statku do Dolánek u Turnova. Zámek se nalézá u silnice na Železný Brod.

KROKODÝLÍ CESTA

lokalita 2 km Z od Sedmihorek

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 B3

Čertova ruka (viz. heslo)

reliéf krokodýla

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Cesta vedoucí pod Čertovou rukou, byla uměle vylámána v druhohorních pískovcích. Vylámáním skály vznikl ve skalnaté hradbě podél cesty reliéf krokodýla. Hlava ještěra směřuje k Valdštejnu, ocas k Sedmihorkám. Více viz. ČERTOVA RUKA. Lokalitou prochází žlutá TZN ze Sedmihorek k Valdštejnu.

SEDMIHORKY

lokalita 6 km JV od Turnova

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 B3

lázně

prameny

stromy

sochy

První zmínka o objektu 1841

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Historie lázní Sedmihorky spadá do roku 1841, kdy majitel panství Alois Lexa z Aehrenthalu poskytuje MUDr. Antonínu Šlechtovi finanční prostředky k založení vodoléčebných lázní. Původně Vodoléčebný ústav Sedmihorský na Hrubé skále je uváděn pod názvy Bad Wartenberg, Marienbad, Carlsbad a Fransenbad. Ze Sedmihorek byly vypravovány vlakové spoje do Drážďan, Berlína, Paříže a Vídně. Tyto lázně byly navštěvovány hosty ztéměř celého světa a to i z Ameriky, Afriky a Asie. Léčili se zde členové císařské rodiny a Jan Neruda i Eliška Krásnohorská. Prameny využívané pro léčbu jsou velmi studené a jejich průměrná teplota je udávána kolem 1 - 2 Co. Léčení studenou vodou vycházelo z praktik léčitele Vincenta Priessnitze a jako takové je předepisoval i MUDr. Šlechta.. Léčení začínalo v 5 hodin ráno ledovými zábaly, následovala procházka s pitím vody z pramenů přičemž bylo doporučováno 7 - 30 sklenic. Následovaly střídavé koupele ve studené a teplé vodě a procházky naboso v rose na sedmihorských loukách. Léčilo tak téměř všechno od neuróz a chudokrevnosti až po břišní tyfus. Na jistém místě byly užívány tzv. vzdušné lázně, kde hosté chodili zcela nazí a byl tak položen základ českého nudismu. Ke všemu na promenádě vyhrávala vojenská hudba a přijížděli sem i světoví hudebníci a zpěváci. Léčebná voda se nalézala v romanticky nazývaných pramenech z nichž je v okolí dodnes zachováno celkem 14 a tak např. při cestě po žluté TZN můžeme projít kolem pramene Josefova s kamenným reliéfem vavřínového věnce a pramen Antonínův již z roku 1839. Dnes je v centru lázní umístěna Myslbekova busta MUDr. Antonína Šlechty na prameni Sedmihorka. Pamětní tabulky upozorňují na pobyt E. Krásnohorské roku 1869 a T.G. Masaryka roku 1922. Sedmihorky jsou také východiskem značených turistických stezek do skalních měst Hruboskalska, Valdštejnska a podtrosecka. Žlutá TZN odtud vychází a směřuje kolem lokality Čertova ruka k Valdštejnu a dále přes zříceninu hradu Kozlova do obce Podhájí. Modrá TZN (Angrova cesta) zavede turistu skrze skalní město taktéž k Valdštejnu, nebo přes Kopicův statek do Kacanov, kde se rozděluje na směr vedoucí k Turnovu a směr do Vyskeře. Zelená TZN, která od zastávky ČD Karlovice - Sedmihorky, lázněmi prochází směřuje oblastí Dračích skal k zámku na Hrubé skále. Po této cestě projdeme i tzv. Myší dírou. Lázeňská lokalita Sedmihorky se nalézá nedaleko silnice zTurnova do Jičína.

TURNOV

obec 16 km Z od Semil

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 A3

kostel sv. Mikuláše (1356)

klášter františkánů

kostel Panny Marie (1838)

klášterní kostel (1651)

radnice (1526)

židovský hřbitov

První zmínka o objektu 1250

Jiný název objektu

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Archeologické naleziště cca 200 m od nádraží prokázalo přítomnost obyvatel již v období kolem 1. století př.n.l. a 1. století n.l. Další nálezy svědčí o trvalejším osídlení Turnovska, neboť dále se v Turnově nalezly i artefakty z 5. století a tak zde vzniká prostor pro myšlenku trvalejšího osídlení i slovanskými národy. Historie města se začíná psát kolem roku 1250, kdy město zakládají Jaroslav a Havel z Markvartic. Dalšími majiteli jsou Vartenberkové a Smiřičtí. Jeho další majitelé jsou téměř shodní s majiteli Hrubého Rohozce a Hrubé skály a tak je pravděpodobné, že do vývoje města zasáhli i Valdštejnové. Město bylo poprvé silně poškozeno roku 1424, kdy krajem táhl Jan Žižka, který vyplenil zdejší klášter. Další pohroma přichází roku 1498, kdy město vypalují lužičtí křižáci táhnoucí proti králi Jiřímu.. V 16. století se zde prudce rozvíjí sklářství. Další vojenský vpád se odehrává roku 1635, kdy krajem táhnou švédská vojska generála Banéra, Švédové se v městě objevují ještě jednou a to roku 1643, tentokrát však pod vedením generála Torstensona. Kolem poloviny 17. století se zde začínají ve větší míře brousit drahokamy a polodrahokamy z nedalekého vrchu Kozákova. Mezi nejzajímavější místa města zařaďme Chrám Narození Panny Marie jehož původní stavba pocházela ze 13. století a byl založen Zdislavou z Lemberka (zemřela 1252) a jejím manželem Havlem. Stavba byla založena společně s klášterem, ten se však nedochoval. Vlivem několika mohutných požárů stavba velice zchátrala a kolem roku 1810 byla stržena. Na jejím místě vyrostl dnešní chrám v neogotické úpravě roku 1825. Jednalo se o první stavbu v pseudoslohové úpravě tohoto typu na území naší republiky. Další církevní památkou je Chrám Sv. Mikuláše, který byl v gotickém slohu vystavěn roku 1356 na místě původní, patrně dřevěné kaple. Ve 14. století podlehl požáru a tak byl na jeho místě vystavěn kostel renesanční roku 1538. Ani tato stavba však neodolala požáru a tak se na stejném místě vyskytuje již třetí sakrální stavba tentokrát však ve slohu barokním. V tomto kostele se zachovaly náhrobní kameny čtyř Vartenberků ze 16. století. Při prohlídce Turnova jistě narazíte i na kostel sv. Františka, který byl roku 1651 založen Maxmiliánem z Valdštejna, rovněž jako klášterní stavba. Jeho původní podoba se nám díky požárům z počátku 18. a 19. století nedochovala a tak se musíme spokojit s jeho podobou z roku 1822. Ve vstupním portálu je umístěna socha sv. Františka z Assisi a erb Valdštejnů. Historicky cenná radnice jejíž původní stavba pochází z roku 1526 tvoří výraznou dominantu jižní části náměstí. Její stavba byla upravována v letech 1643 a 1707 po velkých požárech. V 90. letech 19. století byla přestavěna v neorenesančním slohu. Jediné co připomíná původní stavbu je znak města. Při návštěvě Turnova nevynechejte ani prohlídku turnovského muzea Českého ráje. Expozici činí archeologické nálezy, historie a národopis Turnovska. Hlavním předmětem sbírek jsou však mineralogické a geologické nálezy z blízkého i dalekého okolí. Toto muzeum se může pochlubit rozměrným panoramatickým obrazem Mikoláše Alše „Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou". Tento obraz byl vytvořen roku 1895 a jeho rozměry činí 8,5 x 10 metrů. Mezi pamětihodnosti města musíme taktéž započítat i židovský hřbitov dnes ležící pod mostem silničního tahu z Turnova na Jičín. Hřbitov byl založen již roku 1526 a využíván byl ještě roku 1948. Hřbitov je doplněn domkem z období kolem roku 1800. V Turnově je možno spatřit několik památných stromů, včetně skupiny lip při cestě na Podhájí. Město je východiskem značených cest do skalních měst Hruboskalska, do Klokočských a Betlémských skal a do Maloskalska. Modrá TZN vedoucí městem v ose sever - jih vede jižním směrem ke Kacanovům, kde se rozdvojuje na valdštejnsko sedmihorskou trasu a vyskeřskou cestu. Severně z Turnova míří k Frýdštejnu stejně jako severní trasa červené TZN, která jižně od Turnova míří k Hlavatici, Valdštejnu, Hrubé skále, Troskám atd. Východní směr červené TZN vede ke Kozákovu přes Betlémské skály. Turnovem též prochází zelená TZN od Železného Brodu kolem zříceniny hradu Zbirohy a jižně od Turnova spěje k Valdštejnu Hruboskalskem ke hradu Kosti. Žlutá TZN od nádraží ČD v Turnově přivede turistu kolem Jeskyně Postojny v Klokočských skalách do obce Klokočí, hradu Rotštejn a dále vede až na vrch Kozákov.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

ubytováni v campu Sedmihorky, jinak stravování nemáme jaké doporučit, všude tak nějak průměrné

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

zámek na Hrubém Rohozci je zajímavý na prohlídku, jinak je to celkově docela zajímavý výlet a z Hlavatice je možno učinit zajímavé výhledy i když trochu omezené

Ostatní informace

vstupné na Hrubý Rohozec je zhruba stejné jako všude a tak můlže být jediné, pokud nebudete chtít navštívit muzeum Českého ráje v Turnově

Fotogalerie