Týnec nad Labem

Kam a jak jedeme?

Míříme cca 12 km východně od Kolína, do Týnce nad Labem, který sice není klasickým turistickým cílem se zámkem, nebo hradem, ale několik zajímavostí je zde určitě k vidění.

Za čím jedeme?

První písemná zmínka o Týnci, který byl vybudován na nejzápadnější části výběžku Železných hor, je datována rokem 1110. Byl zmiňován v Kosmově kronice jako „otýněná“ tvrz. Prvními majiteli osady byli Slavníkovci, od roku 995 Přemyslovci. V dalších staletích se majitelé Týnce střídali, významným datem je rok 1600, kdy císař Rudolf II povýšil Týnec na královské komorní město. Ve východní části města je dodnes dochována část bývalé tvze, která byla postavena před rokem 1436 Vaňkem z Miletínka.

Týnci nad Labem dominují dvě budovy, tou novější dominantou je budova bývalé vodárny, starší a významnější dominantou je kostel stětí sv. Jana Křtitele. Historie tohoto kostela sahá do roku 1339, kdy měl být dostavěn opatem sedleckého kláštera jako kaple. V roce 1384 je z dochovaných zpráv kostel dokládán již jako farní. Kostel byl několikrát poškozen, za války husitské a později třicetileté, vždy však byl opraven. Poslední velká pohroma kostel stihla v roce 1834, kdy byl poničen požárem, zničeny byly nástěnné a nástropní malby od mistra Kramolína, poničeny byly i zvony. Pohromě unikla jen cínová křtitelnice z roku 1630. Dnešní podoba kostela pochází z let 1837-38. Druhým kostelem v Týnci je hřbitovní kostel blahoslavené Panny Marie Sedmibolestné, který byl postaven roku 1786 v místech, kde stávala kaplička Panny Marie z roku 1682. Za dob napoleonských válek tento kostelík chátral a dokonce sloužil jako vojenské skladiště. Díky manželům Herrerovým byl v roce 1815 opraven a rozšířen o pozdně barokní loď. Významné opravy byly uskutečněny v roce 1857 a před nedávnem v r. 2009.

V centru Masarykova náměstí stojí Mariánské sousoší se sochou Panny Marie na rokokovém sloupu z roku 1768. Na jižní straně náměstí byla v roce 1782 postavena budova Radnice čp. 1. V blízkosti Radnice se nachází měšťanský dům čp. 158 se sousoším sv. Anny vyučující Pannu Marii, která je umístěna ve výklenku v nároží. Autor tohoto sousoší z 19. století je neznámý.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Dlabenec byl v Kutné Hoře, která je cca 15 km jižně a kam směřoval cíl naší cesty.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Opravený kostel stětí sv. Jana Křtitele stojí za vidění, no a výhled dolů směrem k Labi také…

Ostatní informace

Sběratelé turistických známek můžou v sídle Městského úřadu v budově radnice získat zn. č. 1483 - Týnec nad Labem.

Týncem prochází cyklotrasa KČT č. 24 - tzv. Labská cyklotrasa.