Týnec nad Labem

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody • Na kole

Týnec nad Labem - měšťanský dům čp. 158 se sousoším sv. Anny vyučující Pannu Marii

Týnec nad Labem - stará vodárna

Týnec nad Labem - Mariánské sousoší

Týnec nad Labem - Radnice čp. 1

Týnec nad Labem - socha sv. Jana Křtitele

Týnec nad Labem - křížek u kostela sv. Jana Křtitele

Týnec nad Labem - kostel sv. Jana Křtitele

Týnec nad Labem - Radnice čp. 1

Týnec nad Labem - měšťanský dům čp. 158 se sousoším sv. Anny vyučující Pannu Marii

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (14 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Míříme cca 12 km východně od Kolína, do Týnce nad Labem, který sice není klasickým turistickým cílem se zámkem, nebo hradem, ale několik zajímavostí je zde určitě k vidění.

Za čím jedeme?

První písemná zmínka o Týnci, který byl vybudován na nejzápadnější části výběžku Železných hor, je datována rokem 1110. Byl zmiňován v Kosmově kronice jako „otýněná“ tvrz. Prvními majiteli osady byli Slavníkovci, od roku 995 Přemyslovci. V dalších staletích se majitelé Týnce střídali, významným datem je rok 1600, kdy císař Rudolf II povýšil Týnec na královské komorní město. Ve východní části města je dodnes dochována část bývalé tvze, která byla postavena před rokem 1436 Vaňkem z Miletínka.

Týnci nad Labem dominují dvě budovy, tou novější dominantou je budova bývalé vodárny, starší a významnější dominantou je kostel stětí sv. Jana Křtitele. Historie tohoto kostela sahá do roku 1339, kdy měl být dostavěn opatem sedleckého kláštera jako kaple. V roce 1384 je z dochovaných zpráv kostel dokládán již jako farní. Kostel byl několikrát poškozen, za války husitské a později třicetileté, vždy však byl opraven. Poslední velká pohroma kostel stihla v roce 1834, kdy byl poničen požárem, zničeny byly nástěnné a nástropní malby od mistra Kramolína, poničeny byly i zvony. Pohromě unikla jen cínová křtitelnice z roku 1630. Dnešní podoba kostela pochází z let 1837-38. Druhým kostelem v Týnci je hřbitovní kostel blahoslavené Panny Marie Sedmibolestné, který byl postaven roku 1786 v místech, kde stávala kaplička Panny Marie z roku 1682. Za dob napoleonských válek tento kostelík chátral a dokonce sloužil jako vojenské skladiště. Díky manželům Herrerovým byl v roce 1815 opraven a rozšířen o pozdně barokní loď. Významné opravy byly uskutečněny v roce 1857 a před nedávnem v r. 2009.

V centru Masarykova náměstí stojí Mariánské sousoší se sochou Panny Marie na rokokovém sloupu z roku 1768. Na jižní straně náměstí byla v roce 1782 postavena budova Radnice čp. 1. V blízkosti Radnice se nachází měšťanský dům čp. 158 se sousoším sv. Anny vyučující Pannu Marii, která je umístěna ve výklenku v nároží. Autor tohoto sousoší z 19. století je neznámý.