Týnec nad Sázavou - do hradu nejen za netopýry (BN)

Kam a jak jedeme?

Do Týnce nad Sázavou můžeme jet samozřejmě autem nebo autobusem, ale kdo má rád romantiku, nemůže si nechat ujít cestu posázavským pacifikem - buď z Prahy nebo z Čerčan, viz níže. A nebo na kanoi.

Za čím jedeme?

Hrad v Týnci se dnes skládá z románské rotundy a k ní přistavěné gotické věže. O jeho historii se lze hodne dozvědět např. na http://www.mestotynec.cz/muzeum/hrad.htm .

V přilehlé faře lze zakoupit vstupenku, která platí jak do věže (lze nahlédnout do interiéru rotundy a vystoupat několik pater věže až do podkroví), tak do muzea v přilehlé faře. Obojí stojí za to.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

1. Bisport - Pizzerie Nad řekou
2. Restaurace U Kamenné konvice - v bývalé továrně na kameninu
3. Restaurace U Kulturního domu
4. restaurace na zámku
5. občerstvení v kempu

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Ve věži potkáváme pohádkové bytosti, ale zlatým hřebem nejen pro děti je určitě společenství netopýrů velkých, které sídlí v předposledním patře. Vidět zblízka takový počet netopýrů se málokdy podaří.

Výhled na město z podkroví věže je rovněž moc pěkný.

Muzeum obsahuje jednak velmi zajímavou sbírku týneckého kameninového nádobí (včetně informací o historii a postupu výroby) - nejsem fanouškem výstav nádobí, ale tohle mě velice zaujalo - a jednak muzeum starých rozličných předmětů. Obojí je velice vkusně naaranžováno a na poměrně malé ploše lze strávit několik desítek minut, aniž by se člověk nudil.

Ostatní informace

Otvírací doba

• duben až září: úterý až neděle 10 - 12 a 13 - 17 hodin

Vstupné

• dospělí 20 Kč, děti do 15 let 10 Kč, Rodinné 50 Kč

Na výlet vlakem

Zatímco cesta z Čerčan posázavským pacifikem je pěkná, z Prahy se jedná vysloveně o zážitek, který pohladí na duši. Už za Braníkem je na co koukat a celá cesta podél Vltavy je nádherná. Často vede těsně podél vody a zahrnuje průjezd třemi tunely. Za Davlí pak trať zahýbá do údolí Sázavy. Až k Pikovicím se jede v podstatě podél vody (vzdutí vranské nádrže), ale potom je trať zasekána do vysokého skalnatého srázu. Mezi Luky pod Medníkem a Jílovým se přejíždí údolí po krásném žampašském viaduktu.