Údolím Otavy ze Strakonic do Katovic.
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Rychlík od Plzně zastavuje na strakonickém nádraží na minutu přesně. Další krátký úsek méně zajímavou částí města k řece mám po čtvrthodince za sebou. Krátce zastavuji u hradu a pokračuji přes most na levý břeh Otavy. Odtud půjdu po červené proti proudu řeky. Čeká mě slunný den s modrou oblohou a tak zbývá připravit foťák a můžu jít.
Za čím jedeme?
První zastávka je nedaleko lávky pro pěší. Je odtud hezký pohled na hrad a na část města s kostelem sv. Markéty. Za lávkou procházím okolo městského pivovaru. Vaří se tady nejen známý, ale především lahodný Strakonický dudák. Hned za pivovarem se objevuje první skála. Tato část údolí se jmenuje Podskalí a svému názvu nezůstává nic dlužná. Nad cestou se střídají prudké svahy se skalními útvary a na druhé straně cesty je klidná řeka. Je tu i několik atrakcí pro děti. Pomník Dorotky, milé Švandy dudáka, je novějšího data. Nedaleká hospůdka je již uzavřena. Zastavuje mě plody obsypaný jedlý kaštan. Na druhém břehu je už opuštěný kemp. Jdu na lávku přes řeku, ze které je hezký pohled na řeku. O něco dál je Havraní skála a na řece je další jez. Řeka tu obtéká ostrov a vytváří dvě ramena. Jsem na konci Podskalí a údolí se otevírá.
Cesta pokračuje jižním okrajem Nového Dražejova a po břehu řeky. Za vsí se dávám vpravo, přecházím hlavní silnici a po krátkém stoupání jsem v osadě Virt. Zajímavá je kaplička sv. Václava a údaje na informační tabuli. V osadě měl žít Švanda dudák, je to zajímavé čtení jak o něm, tak i o vísce a nedalekém hradu a zámku Střela. /více ve fotogalerii /. Tady je rozcestí, od kterého se loučím s naučnou stezkou Švandy dudáka. Po červené jdu k západu a za posledním domkem se dostávám na polní cestu. Jsou odtud hezké pohledy k severu, k jihu a na západě je kopeček s hradem Střelou. Po deseti minutách již stojím před zavřenými vraty zámku a po pravé straně mám zarostlý svah se zbytky hradu. Scházím do stejnojmenné vísky. Tady upoutá stará chátrající sýpka, kaplička a Střelský rybník.
Další krátký úsek při dvaadvacítce je pro množství projíždějících aut dosti nepříjemný a tak jsem rád, když silnici opouštím. Pěšina pokračuje po louce k větrolamu a za ním jsou už vidět Katovice. Opuštěná a chátrající kaplička je už nedaleko obce. Na jejím okraji opouštím červenou a pokračuji k řece. Dostávám se k silničnímu mostu, z něhož je vidět věž místního kostela a pohledy na řeku jsou také hezké. U mostu je opravená kaplička sv. Jana z Nepomuku. Odtud je to jen kousek na náměstí. Na návrší je místní dominanta, původně raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba. Krásná věž byla ale postavena až v 19. století ve slohu románské renesance. U kostela tu mají pranýř a tajemný kámen. Jedná se zřejmě o hodně starý náhrobní kámen. V dolní části náměstí je socha Mistra Jana Husa a deska na paměť osvobození Katovic americkou armádou.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Je čas poohlédnout se po něčem dobrém. Na náměstí je hospoda, kde se i vaří a mají tu i dobré pivo. Zřejmě se tu najde i ubytování.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Hezká a poměrně nenáročná procházka je takovým pohlazením na duši. Mně se tahle část jižních Čech líbí a rád se sem vracím.
Ostatní informace
Celá cesta je dlouhá okolo 6 kilometrů. Jde se většinou po rovině a stoupání jsou mírná a krátká. Navíc první část se jde většinou ve stínu. Ta druhá je zase natolik zajímavá, že si člověk na počasí ani nevzpomene. Ještě k doplnění, Katovice jsou velmi starou vsí. První písemná zmínka je již z roku 1045. Celá cesta je na mapě KČT č. 68 Pootaví.