Údolím řeky Otavy.
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Krása vápencových území je více než přitažlivá. I voda řeky Otavy takovým územím protéká. Na své cestě od Sušice do Horažďovic si prorazila cestu mezi vápencovými vrchy a utvořila čarovné údolí. I když tuto část ponejvíce vyhledávají vodáci, tak i pěší turista objevuje jedno zajímavé místo za druhým. Naše rozhodnutí projít určitý úsek pěšky začíná na nádraží v Žichovicích, odkud se vydáváme proti proudu do Sušice. Studený jarní den sem tam ohřeje slunce, když občas vykoukne mezi letícími oblaky, ale studený vítr dává jasně najevo, že se zrodil na dalekém severu. A tak ještě ohlédnutí za červeným motoráčkem a vycházíme před nádraží.
Za čím jedeme?
Žichovice máme brzy za sebou, ještě ohlédnutí na vzdalující se Hrad Rabí a po silnici se vydáváme do nedaleké vísky s hezkým názvem Čepice. Sem tam se mezi stromy objeví řeka a naše pozornost patří i vrcholům na obou březích řeky. Některé jsou pokryty lesem s převahou listnáčů a je na nich vidět, že jaro přebírá vládu nad přírodou. Půlhodinku máme za sebou mezi prvními domky Čepice. Ves je rozložena na obou březích řeky a jistě je jedinou vsí na celém toku řeky, která má dva mosty. Ten starší by si jistě zasloužil být technickou památkou. Mimořádná je i protipovodňová, asi 1 km dlouhá hráz, která má za úkol uchránit obec před povodněmi. Část obce na levém břehu je starší. Náves zdobí hezká kaplička z 19. století. Vedle je pomník obětí obou světových válek. Za vsí je známé vodácké tábořiště a na opačné straně stojí nový most. Potkáváme letos první vodáky a jejich ahoj se rozléhá nad hladinou. Naše cesta pokračuje k nedalekému opuštěnému lomu na vápenec. Příroda si s těmito jizvami sice dokáže poradit, ale stále je mezi námi hodně lidí, kteří si tato místo pletou se smetištěm. Vracíme se k řece a na pravém břehu vcházíme do lesa. Právě rozkvétají statisíce jaterníků a cestu lemují nádherné modré koberce. Les končí, přecházíme Podmokelský potok a míříme k Velké Chmelné. Hospoda má zavřeno a tak se jde dál kolem Malé Chmelné k Černému mostu. Ještě pohled na okolní hory – Svat, Kalovy a na západě bájný Svatobor a jsme na sušickém nádraží.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Najíst se dá na začátku nebo konci cesty. V Čepici a Velké Chmelné byly hospody zavřené, ale celá cesta trvá pomalou chůzí kolem tří hodin a to se dá přežít. Ubytování lze najít jak v Žichovicích, tak i v Sušici.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Procházka kolem řeky s vyšším stavem vody má vždy nádech malého dobrodružství. Při pohledu na nekonečné plochy modrých jaterníků, se tak trochu tají dech. Pohled na kopce, pod kterými procházíme, je tečkou za hezkým výletem. Těžko se dá pochopit počínání lidí, (pokud lze toto slovo pro tato stvoření s menší kapacitou mozku použít), kteří každé místo kolem silnice, v našem případě starý lom, zavážejí Odpadky. Nechceme nikomu sahat do svědomí, ale často zde zastavují auta s písmenem A na SPZ.
Ostatní informace
Celá cesta je něco kolem 6 až 7 km a je poměrně bez většího stoupání. Řeka zde tvoří hranici přírodního parku Buděticko. Až do Velké Chmelné se jde po neznačených cestách. Odtud do Sušice po žluté. Vše je na mapě KČT č.68 Pootaví.
Na výlet vlakem
Pro cestu je výhodné použít vlak. Jedná se o trať č. 185 a vlaky v tomto úseku jezdí poměrně často.