Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Za kulturou • Do přírody
Vrch Velíz najdeme v okrese Beroun, asi jeden kilometr od vesnice Kublov. Pokud dojedete do Kublova autem, zaparkujete nad vsí a vydáte se příjemnou procházkou lesem na Velíz (ještě na přelomu 19. a 20. stol. nazýván Velis).
Na Velíz nejedeme jen proto, že je to hezká procházka. Podle archeologických nálezů byl tento kopec osídlen nebo aspoň navštěvován již v dobách keltských a v počátcích slovanského osídlení na našem území. Slované zde uctívali boha Velese, patrona stád a pastýřů, i díky svému vzhledu rohatého skřeta s nadsázkou přirovnatelného k řeckému a římskému Bakchovi a Dionýsovi. Na vrcholu kopce také najdeme jeho dřevěnou sochu a před ní ohniště.
K vrchu Velízi se váže i jedna mladší pověst. Kolem r. 1000 zde zajali Vršovci svého konkurenta, přemyslovského knížete Jaromíra, přivázali jej ke kůlu, skákali přes něj na koních a tropili si z něj posměšky. Zdálo se, že jeho osud je zpečetěn. Podle jedné verze pověsti se prý jeho manželce zdál sen, že Jaromír je v nebezpečí, poslala mu tedy na pomoc početnou družinu. Podle druhé, trochu uvěřitelnější verze, dojel pro pomoc jeho věrný sluha, jemuž se podařilo utéci. Také byl za odměnu povýšen do šlechtického stavu a dostal panství, do nějž patřil i dnešní Kublov.
Těžko říci, kolik je na pověsti pravdy, historická skutečnost jistě byla během staletí lidovou slovesností i různými autory "vyšperkována" k jejich obrazu, skutečností však zůstává, že na památku svého osvobození nechal Jaromír na Velízi postavit Kostelík zasvěcený sv. Janu Křtitelovi, jemuž svou záchranu připisoval. Kostelík na svém místě zůstal, ale samozřejmě v jiné podobě; původně románská stavba byla přestavěna na barokní.
U kostelíka bylo později benediktinské proboštství, které bylo zničeno za dob husitských válek, díky archeologickým vykopávkám máme ovšem o jeho podobě jisté povědomí.
V sousedství kostela je malebný hřbitov s mnoha starými a unikátními hroby. Mimo jiné je zde pochován Josef Leopold Zvonař, známý jako zakladetel pěveckého spolku Hlahol a autor slavné písně Čechy krásné, Čechy mé.
Jen jsme projížděly (shoda podmětu s přísudkem je správně, my dvě ženy:-))), ovšem místní hostinec by nás byl tak jako tak nezlákal ani exterirérem, ani interiérem...
Nespokojeny jsme byly zejména s faktem, že turistická známka nebyla k mání ani na jednom ze dvou uvedených prodejních míst, přičemž jedno z nich jsme musely hledat téměř jako Sherlock Holmes s milým Watsonem a druhé bylo ve výše zmíněném hostinci.
Pokud vyrazíte na Velíz, ocitnete se na okraji křivoklátských lesů. Rozhodně pokračujte dál, protože zdejší příroda je jedním slovem kouzelná a v okolí je spousta ať už zřícenin, tak i opečovávaných hradů.