Vítkov-Podhradí-Janské Koupele-Kružberk-Budišov n.B

Kam a jak jedeme?

Jednu srpnovou sobotu, když manželka byla v práci jsem si vyrazil na solo akci - trochu delší tůru - 30km. Vlakem jsem dojel do Vítkova a odtud se vydal přez celé město po modré značce směrem do Podhradí - 4km téměř pořád po městských chodnících a potom po cestě mezi auty. V Podhradí byla už spousta vodáku, kteří si připravovali své lodě na plavbu směr Hradec nad Moravicí. Turistický rozcestník, který je až za mostem mě navedl na červenou turistickou značku po které jsem šel celý zbytek trasy - 25km - až do Budišova nad Budišovkou. Cesta vedla kolem řeky Moravice a po dvou kilometrech jsem míjel autocamp. Potom se cesta zhoršila. Úzký chodníček po vrstevnici kopce, dole sráz do hloubky 20-50m do řeky anebo neprošlápnutá pěšinka mezi maliním a ostružiním. Vzhledem k tomu, že den před tím byla průtrž tak jsem byl mokrý a doškrábaný. Tato otravná cesta trvala asi 3km. Potom cesta pokračovala kolem krásných břidlicových skal a jedné bývalé štoly (z bezpečnostních důvodů je před vstupním otvorem mříž). Dále se jde lesem až do osady Zálužné a až do bývalých lázní Janské Koupele. Tyto lázně byly v provozu až do začátku II.sv.války. Během války je zabrali němci a zřídili v nich výcvikový tábor pro hitlerjugend a později zajatecký tábor pro spojenecké důstojníky. Po válce zde bylo největší rekreační středisko ROH a dětská ozdravovna. Po "slavné sametové revoluci" začaly lázně chátrat a dnes jsou v katastrofálním stavu. Lázeňské budovy, které mají vymlácené okna a opadávající zdi - človšku to je líto. Cesta dál mě zavedla na druhou stranu řeky Moravice a pokračovala asi 3km do vesnice Kružberk a další 2km na samotnou přehradu. Přehrada Kružberk slouží jako zásobárna pitné vody pro celé okolí ale i pro podívaní stojí za to tady zajít. Od přehrady cesta pokračuje stále po červené značce z počátku po asfaltce mezi auty do vesnice Svatoňovice a odtud do cíle trasy Budišova nad Budišovkou. Když jsem tam dorazil, tak jsem ještě nečekal, že mám před sesbou další 1km po modré značce , protože vlakové nádraží je na opačné straně na samém okraji města. Nadražní budova-jestli se to tak dá nazvat, no prostě hrůza. Všechno zavřené,polorozpadlé, žádná pokladna a venku jedna ubohá lavička, na které se vyvaloval místní pobuda. Parádní tečka dne.

Za čím jedeme?

Tuto trasu jsem si naplánoval, protože Podhradí a okolí Moravice bylo vždy rájem skautu a trampů. Protože celá trasa je dost dlouhá a tak jsem jí musel jít sám bez manželky. Dobře, že jsem jí nebral s sebou, protože ta cesta trním byla dost nepříjemná. Prostředí břidlicový skal je velice pěkné a taky přehrada Kružberk je pěkná

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Po cestě jsem se zastavil uprostře městečka Kružberk v Restauraci Sklípek. Příjemná hospůdka s venkovním posezení, milou a rychlou obsluhou. Na výběr k jídlu a pití toho taky měli dost. Pod přehradou je velká penzion a restaurace Velké Sedlo - podle ohlasu lidí na www.turistické-znamky.cz jsem si tam žádné jídlo neplánoval.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Jak jsem již říkal - příroda kolem Moravice, břidlicové skály a přehrada Kružber má plus.

Mínus nevhodně vedená cesta přes ostružinové keře a v jednom místě (asi 2km za rozcestníkemZálužné most) otřesně značená cesta. Odbočka z hlavní lesní cesty mezi keříky nebyla absolutně vidět , zvlášť když značka je namalovaná na malé břízce tak 5cm v průměru, která se ohýbá k zemi. Pochopitelně jsem si jí nevšimnul a zašel si asi tak 1-2km.

Ostatní informace

TZ č.1262 -Vítkov - prodejní místo "ičko" na náměstí ve Vítkově

TZ č.1370 - Vikštejn - prodejní místo "ičko" na náměstí ve Vítkově ; penzion Vikštejn asi 30m od rozcestníku

TZ č.1317 - Kružberk - prodejní místo Penzion Velké Sedlo - tady jí snad měli jen když jí zavedli, jsou zdechlí jí objednat a vymlouvají se, "že jim nedodali"

TZ č.1089 - Budišov nad Budišovkou - prodejní místo muzeum břidlice, které ovšem není otevření v sobotu odpoledne a o neděli ani nemluvě