Vodní hamr v Dobřívě

Kam a jak jedeme?

Naše společná cesta začíná na exitu 62 dálnice D5. Odtud směřujeme na Rokycany, na prvním Kruhovém objezdu odbočíme "doleva", dále pokračujeme po hlavní silnic. Na dalším KO pokračujeme "rovně" a na posledním KO odbočíme "doprava". Dále pokračujeme po hlavní silnici, až dojedeme do Dobříva. Po přejetí mostu odbočíme doleva a zaparkujeme u malé lávky, přímo naproti budově hamru. Cestou mineme i tzv. Švédský most z druhé poloviny 18. století, na kterém jsou umístěny sochy sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého.

Za čím jedeme?

První písemná zmínka o obci Dobřív je uváděna v listině Krále Jana Lucemburského z roku 1325, kterou postoupil Petru Vokovi do dědičného vlastnictví Dobřív a dvě další vesnice. Historie je úzce spjata s výrobou železa a litiny, technikou používanou od poloviny 16. století. Byly zde vybudovány dvě hutě, po nichž jsou dochovány až do současnosti některé stavby. Částečně funkční je tzv. Hořejší huť, která slouží jako technická památka, připomínající práci našich předků. Budova stojí pod hrází Huťského rybníka. Vodní hamr zde stával pravděpodobně již v 16. století. Do nepřetržitého provozu byl uveden v roce 1656. v letech 1825–1830 byl hamr přestavěn zhruba do dnešní podoby, ale byl kratší. Na straně u hráze rybníka stály dvě přístavby. Roku 1837 byla Vrchním horním úřadem povolena další přístavba. Všechny stavby byly spojeny v jedinou, dodnes stojící budovu o rozměrech 12 x 32 metrů. Hamr má pět vodních kol na vrchní vodu, která prodlouženými hřídeli poháněla nadhazovací a stlačovací hamry, dále měch na vzduch a transmisní řemenový převod po celé dílně. Rychlost otáček vodních kol se řídila stavidly, ovládanými pákovým převodem z dílny. Provoz Hořejší hutě byl nepřetržitý až do jeho ukončení jako průmyslového závodu v roce 1955. Dobou se změnil i charakter kování výrobků. Naposledy se zde kovalo převážně zemědělské nářadí. Je zapsán jako památka I. kategorie v seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. Ve vodním hamru se každoročně v květnu koná "hamernický den" s ukázkami prací uměleckých kovářů a doprovodným programem.

Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cestou jsme nevyužili žádné stravovací ani ubytovací zařízení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nejvíce se nám líbila ukázka propracovanosti pohonu hamrů a ukázka výroby ze železa.

Ostatní informace

Vstupné:

Dospělí 30,-

Studenti, děti 15,-

ZTP a senioři zdarma

Otevírací doba

1. 4. – 31. 10.

Středa až neděle 9:00 – 12:00, 12:30 – 17:00