Vrcholovou cestou Královským hvozdem.

Kam a jak jedeme?

Když v roce 1273 král Přemysl Otakar II. připojil tuto oblast natrvalo k Čechám, jistě netušil, že o celá staletí později budou tyto hory považovány za nejkrásnější část celé Šumavy. Nejvyšší horou pohoří je Jezerní hora ( 1343 m.n.m), která je osmou nejvyšší v české části Šumavy. Jejím vrcholem prochází evropské rozvodí. Zhlíží se ve svých dvou jezerech. Z většího Černého jezera ( 18,74 ha ) končí voda v Severním moři a z Čertova jezera ( 10,3 ha) teče voda do moře Černého. V roce 1911 zde byla vyhlášena rezervace. Dnes má 175 ha a je jednou ze čtyř národních přírodních památek na Šumavě. Další horou je o několik metrů nižší Svaroh ( 1334 m.n.m. ) s velikým kamenným mořem. Následují Velký ( 1229 m.n. m. ) a Malý Kokrháč ( 1168 m.n.m. ) s pěknými skalními útvary. A to nejlepší nakonec. Velký (1293 m.n.m. ) a Malý Ostrý ( 1266 m.n.m.), nejmladší hora Šumavy je považována i za horu nejkrásnější v celém pohoří. Místní ji dali jméno Prsa Matky boží. Okolní lesy jsou i dějištěm opery Čarostřelec od K. M. Webera. Naše rozhodnutí přejít Královský hvozd po vrcholech začalo jednoho sobotního rána na nádraží Železná Ruda - centrum. Odtud již po svých ukrajujeme první metry poměrně náročné cesty.

Za čím jedeme?

Ze Železné Rudy vycházíme po modré, silnicí směrem k západu. Po ní se dostáváme na rozcestí s červenou. Je zde pomníček malíře A. Kašpara, který zde zemřel. Odtud jdeme lesem k cestě zvané Václaváky, kterou začínáme výstup na Jezerní horu. Cesta se spíše podobá tankodromu, ale to horší následuje. Procházíme částí, kde řádila vichřice a naše rychlost se rovná hlemýždímu tempu. Přelézáme padlé kmeny a koupeme se ve vlastním potu. Po hodině jsme u okraje lesa a vyšlapanou pěšinkou se dostáváme po vrstevnici nad Čertovo jezero. Dostává se nám první odměna v pohledu na jeho hladinu. Následuje krátký výstup a stojíme na nejvyšším bodě dnešní cesty. Zdolali jsme převýšení o 450 m a je to cítit. Pěšinka nás přivádí do míst, kde stála Juránkova chata. Odtud pokračujeme hraniční stezkou, po které půjdeme až na Ostrý. Přicházíme na vrchol Svarohu. Nádherné jsou výhledy k jihu na Velký Javor ( 1456 m.n.m.), nejvyšší vrchol celého pohoří a okolní hory. Krátká přestávka na svačinku končí a po slabší hodince již obdivujeme skály na vrcholu V. Kokrháče. Je jisté, že podle jedné ze skal má své jméno. Další část cesty, mezi místy až metrovým borůvčím, nás přivádí na Čekání. Odtud stezka vede pod skalami až pod vrchol V.Ostrého. Z jeho vrcholu se otvírá výhled do všech světových stran. Viditelnost je tak akorát na hraně, přesto pohled do Čech za tu námahu stojí. Chata je dnes poloprázdná, dáváme se hustší bavorskou polévku a zdejší pivo. Je tu možné vybrat si místo, kde se najíst. Zda v Čechách či v Bavorsku. Mezi stoly prochází hranice. Příjemné posezení končí. Sestupujeme do sedla pod oběma Ostrými a zdoláváme i ten nižší. Odtud je kouzelný pohled na vesničky v údolí na bavorské straně. Rozhodujeme se k sestupu do Lohbergu. Odtud autobusem do Železné Rudy -Alžbětína na vlak. Krásná cesta končí, ale zcela jistě si ji někdy zopakujeme.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najíst se dá v Železné Rudě a cestou v chatě pod Ostrým. Ochutnat bavorskou kuchyni si nikdy nenecháme ujít, včetně bavorského piva. Dobře se najíte i v Železné Rudě - Alžbětíně, jak u nás tak i na bavorské straně. Ubytovací kapacity jsou po obou stranách hranice dostatečné. Dá se říci, že i cenově je to srovnatelné. Ovšem v sousedním Bavorsku si dokáží vážit hosta.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Královský hvozd je jedním z nejzachovalejších celků na Šumavě a tato vrcholová cesta nemá chybu. Neopakovatelné výhledy do všech světových stran. Kouzelné skalní útvary na Kokrháči. Ochota obsluhy v chatě pod Ostrým. Nelíbil se nám nepořádek na Jezerní hoře. Kdo a za jakým účelem sem natahal staré koberce je ve hvězdách. Turisté to určitě nebyli.

Ostatní informace

Celá cesta je dosti náročná. Ušli jsme něco mezi 22 až 25 km. Vše je na mapě KČT č. 64 Šumava - Železnorudsko. Chybí jen konec cesty, Malý Ostrý a Lohberg. Z Velkého Ostrého se dá sejít po modře značené cestě na českou stranu na nádraží Hamry - Hojsova Stráž. Je to přibližně 6 km. Cesta na Jezerní horu a hraniční stezka značeny nejsou. Vrcholy Svarohu, a Velkého Kokrháče jsou na bavorském území několik desítek metrů od hraniční stezky.

Na výlet vlakem

Vlakem jsme přijeli od Klatov tratí č. 183. Vystoupili jsme na nádraží Železná Ruda centrum. Zpět jsme jeli z hraniční stanice Železná Ruda - Alžbětín, která je na stejné trati.