Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou
Město Benešov se nachází v Benešovské vrchovině, přibližně 30 kilometrů jihovýchodně od Prahy. K jeho založení došlo již ve 12. století Benešem z Benešova, ale zcela jisté to není. První písemná zmínka je z roku 1219 a ve 13. století město mělo dřevěné opevnění. Stará část je poměrně malá, soustředěná do okolí Masarykova náměstí a v okolí ulice Na Karlově. Starý ráz města byl, co se domů týče, dosti narušen. Najde se ještě několik barokních a secesních domů, které ale většinou prošly modernizací.
Benešov má dobré vlakové spojení, tak naše volba dopravy padla na vlak. Na nádraží v Sázavě, kde jsme dočasně byli ubytováni, čekalo několik lidí. I když byl čas odjezdu, vláček prostě nejel. V době výluky se ani není čemu divit. Pět minut po stanoveném odjezdu se přece jen motoráček objevil a poté se již řítil údolím Sázavy. Vybrali jsme si stranu k řece a sledovali nepřetržité řady chat. Jen skutečně nepřístupné svahy ještě chaty nezabraly. Tak to vlastně je od Sázavy až do Čerčan. Vlak od Prahy přijel skoro s námi a než jsme se stačili usadit byli jsme v Benešově.
Z nádraží je to jen kousek do Tyršovy ulice, kterou jsme se vydali na Masarykovo náměstí. Hned na začátku je budova místní sokolovny. Následují patrové domy po obou stranách ulice. Překvapila liduprázdnost, jen sem tam se objevil člověk. Tak to pokračovalo až k piaristické koleji. Ta tu je od roku 1703 a pohled na budovu není moc povzbuzující. Ulice začíná stoupat a po chvilce stojíme na náměstí. Vpravo je kostel sv. Anny a na straně opačné parkově upravené náměstí. Dá se říci, že se obnova povedla. Naposledy jsem tady byl, když se stromy právě vysazovaly. V horní části je kašna, nechybí lavičky a domy na náměstí mají většinou hezký kabát. Po pravé straně nacházíme městské informační centrum. Je otevřené a tak kromě mapky města máme ještě něco ke čtení a navíc klíč od židovského hřbitova.
Z náměstí pokračujeme ulicí Na Karlově, míjíme dolní zvonici a jsme u torza minoritského klášterního kostela. Po levé straně je budova základní školy. Po krátkém stoupání docházíme ke kostelu sv. Mikuláše. Máme možnost nahlédnout dovnitř a je to nádhera. Zajímavá je i budova fary a zvonice. Velmi hezká je socha sv. Jana z Nepomuku při jižní stěně kostela. Za kostelem začíná hřbitov, kterým procházíme s důvěrou, že bude mít vchod i na druhé straně. To se potvrzuje a jsme v ulici Mezi hřbitovy. Na jejím konci je vchod na nový židovský hřbitov. Hřbitov je upravený, včetně vstupní brány a budovy ve zdi. V té je v současné době památník. Ze hřbitova se vracíme stejnou cestou až k dolní zvonici. Tady odbočujeme vpravo a jdeme na městské terasy. Pod nimi se nachází starý židovský hřbitov. Ulice za hřbitovem je hranicí mezi starým a novým městem. Vracíme se na náměstí krátkou uličkou. Mezi domy při náměstí je oblouk se zlatou, pravděpodobně šternberskou, hvězdou. Vracíme klíč od hřbitova a stejnou cestou se vracíme na nádraží.
Ne jen díváním živ je člověk a na náměstí musí přece být nějaká hospůdka. Na jižní straně náměstí je hostinec U zlaté hvězdy a nos dává pokyn, že se tam i vaří. Obsluha je poměrně rychlá a pivko je na stole. S jídlem to bylo podobné. Vaří se tady dobře a cenově je to český průměr. Jinak jsme se při toulání Posázavím ubytovali v hotelu Na ostrově v Sázavě, kde jsme se i stravovali. Můžeme doporučit.
Benešov tak trochu vypadává ze zájmu turistů. Většina jich míří na nedaleké Konopiště a do města se moc nehrnou. Přesto je tady k vidění několik zajímavých objektů. Město je poměrně čisté, ale i tady výjimka potvrzuje pravidlo. Když se to všechno vloží na misky vah, výsledkem bylo, že se nám Benešov líbil.
Procházka městem nám sice zabrala několik hodin, ale ušli jsme asi čtyři nebo pět kilometrů. Vstupné jsme nikde neplatili a oba kostely byly otevřené. Když se to shrne, měl tento výlet něco do sebe.