Výlet do České Skalice a Babiččina údolí.

Kam a jak jedeme?

Do České Skalice máme z místa našeho dočasného pobytu v obci Kleny přibližně tři kilometry a tak nám ani nevadí, že se obloha od rána již několikrát proměnila. Chvíli prší, poté vysvitne slunce a tak se to stále opakuje. Chceme navštívit Českou Skalici a projít se údolím řeky Úpy do Ratibořic. Samotné město leží v údolí již zmíněné řeky, která jej rozděluje na dvě části. Historie místa je spojena s brodem přes řeku Úpu, při kterém byla někdy na začátku 13. století postavena tvrz Skalička. První písemná zmínka je z roku 1238a to již na obou březích řeky stály dvě osady, Velká a Malá Skalice. V roce 1490 došlo ke spojení obou částí pod názvem Česká Skalice. Ta se v roce 1575 stala městem a postupně se rozrůstala a nabývala na významu. V současnosti je místo východiskem jak do Babiččina údolí tak i k přehradě Rozkoši. Mezi městem a přehradou prochází velmi rušná silnice první třídy č. 33 z Náchoda do Jaroměře a železniční trať. Spojnicí od jihu k severu je silnice druhé třídy z Opočna do Úpice. Tolik stručné seznámení a náš výlet začíná.

Za čím jedeme?

Dominantou čtvercového náměstí je původně renesanční radnice z roku 1586. Dnešní podoba je po novogotické přestavbě v roce 1864. Domy na náměstí jsou většinou patrové, vyšší budovou je škola na jižní straně. Mariánský sloup je skrytý mezi stromy, je barokní a vznikl kolem roku 1700. Pomník Boženy Němcové od sochaře M. Černila je z roku 1888. Zajímavým objektem uprostřed je kašna s věžičkou. Drobnou sakrální stavbou náměstí je kříž na kamenném podstavci. Z náměstí k východu vede třída T. G. Masaryka, kde jsou soustředěny obchody a pomník padlým. V ulici Boženy Němcové jihozápadně od náměstí je stará Barunčina dřevěná škola z roku 1643. V jižní části města je výraznou stavbou kostel církve československé, který byl dokončen v roce 1941. V této část stojí i zajímavá vila Čerych z roku 1929. V zahradě vily se natáčel film Václava Havla Odcházení. Odtud procházíme k ulici E. Beneše a přes most jdeme do místní části Malá Skalice.

Nad řekou je několik objektů, mezi kterými je k řece nejblíže budova muzea. Ta byla v letech 1877 až 1919 klášterem Voršilek a ještě dříve zájezdním hostincem. V něm se mezi lety 1824 až 1837 konaly známé jiřinkové slavnosti. Pamětní deska připomíná taneční večer, na němž tančila Božena Němcová. V budově je od roku 1962 muzeum Boženy Němcové a v roce 1990 přibylo muzeum textilní. Na prostoru před muzeem je socha Barunky z roku 1970. Na návrší je dominanta Malé Skalice, barokní Kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1725. Uvádí se, že jeho předchůdcem byla gotická svatyně. V kostele měla svatbu Božena Němcová. Velmi hezkou budovou je barokní fara z roku 1731. V okolí kostela je několik cenných barokních soch světců, a to sv. Jana z Nepomuku z roku 1774 a sochy sv. Floriána a Donáta z dílny M. B. Brauna. Mezi silnicí a tvrzí je další socha sv. Jana z Nepomuku. K úplnosti je nutné, že v těchto místech stála maloskalická tvrz, která byla známa již v roce 1363 a v roce 1639 ji zničili Švédové. Silnější sprcha z nebe nás zahání na náměstí a tak místo pěší vycházky přejíždíme do Ratibořic autem.

Parkoviště nedaleko zámku je poloprázdné a jen v okolí kiosku je houf dětí na výletě a koník s kočárem čeká na zákazníky. Jak vypadala ratibořická tvrz, o které je první zmínka v roce 1388 se už asi nedozvíme. Přeneseme se časem až k baroknímu letohrádku, který tu stál od roku 1702. Dnes se ale díváme na hezký empírový zámek, jenž nechala na jeho místě postavit kněžna Zaháňská mezi roky 1800 až 1812. Za druhé světové války byl poničen německou armádou a dnešní podobu přinesla až rekonstrukce v 80 letech 20. století. V okolí zámku je anglický park s jezírkem, zámecký skleník a areál hospodářských budov. Jižně od zámku, v údolí řeky je empírový lovecký pavilonz roku 1800. Náš obdiv patří skupinám kvetoucích azalek a pěnišníků. Déšť nás zahání k zámku, poslední prohlídku jsme prošvihli a tak čekáme až přestane pršet. Sice ještě slabě mží, když se vydáváme Babiččiným údolím směrem ke Starému Bělidlu. Docházíme k pomníku Babičky s vnoučaty sochaře Otto Gutfrenda z roku 1922 a déšť se vrací ve větší síle. Chvilku čekáme u Ruderova mlýna, ten tu stojí od roku 1773 a nedaleká barokní mariánská socha je z roku 1796. Dnes se k Bělidlu nedostaneme a tak se vracíme kolem panského hostince k zámku a dosti zmáčeni náš výlet končíme.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Oběd jsme si dali v České Skalici v jídelně na severní straně náměstí, vaří tady dobře a ceny jsou lidové. Za pobytu v této oblasti jsme byli ubytováni v pensionu Edison v obci Kleny, kde jsme se i stravovali.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Zajímavé místo, spojené se životem Boženy Němcové se nám líbilo. Je to hezký kout naší země a rádi se sem budeme vracet. I když se nám za průvodce vnutil deštíček a k závěru ukazoval svoji sílu, přesto jsme odjížděli s hezkým pocitem.

Ostatní informace

Muzeum v České Skalici a ratibořický zámek jsou veřejnosti přístupné. V této oblasti je hustá síť značených cest a několik naučných stezek. Délka naší cesty se jistě vešla do pěti kilometrů a byla spíše příjemnou procházkou. Parkovat lze na náměstí v České Skalici a nedaleko zámku Ratibořice. Obě místa jsou na mapě KČT č. 26 Broumovsko.