Výlet do Podhradí u Aše.

Kam a jak jedeme?

Náš původní plán navštívit rozhlednu na Háji u Aše změnila slečna v informačním centru města. Rozhledna je v současné době v rekonstrukci a tak jsme hledali náhradu. Rozhodli jsme se pro nedalekou obec Podhradí a byli jsme více než spokojeni. Hrad Neuberk, tak se to místo dříve jmenovalo, byl první stavbou na Ašsku. Byl postaven někdy v polovině 13. století a první písemná zpráva o něm je z roku 1288. Hrad nechal postavit rytíř Albrecht z Neubergu a příslušníci jeho rodu byli v podstatě loupežníci a obchodní cestu do Saska měli na dohled. Kromě neustálých půtek s městem Cheb se o ně zajímal i císař Karel IV. Hrad byl několikrát pobořen, ale vždy znovu postaven a loupilo se dál. V roce 1392 umírá poslední mužský příslušník rodu a hrad dědí manžel Hedviky z Neuberku, Konrád Zedwitz.

Jejich rod se na zdejším panství udržel až do roku 1948, kdy odtud odešel hrabě Albrecht Zedwitz. Není to ale jen hrad, co si zaslouží pozornost návštěvníka. Zedwitzové zde vybudovali skutečně honosné a rozsáhlé sídlo. Mezi roky 1470 až 1490 byl postaven kostel, dnes je nejzachovalejší památkou místa. V roce 1647 hrad vyhořel a byl nahrazen renesančním zámkem. Ten se stavěl kolem roku 1750. Během dalších let přibyly hospodářské budovy a Dolní zámek. Nechyběl ani park, skleníky a zámecký vodojem. V roce 1902 Horní zámek z velké části vyhořel. Poté zde byly až do roku 1930 sklady a o pár let později začala proměna ve zříceninu. Dolní zámek se po roce 1948 dostal do správy státních statků a ta byla natolik dokonalá, že v roce 1965 až 1966 byl zámek zbourán. Kromě zámku bylo v samotné obci po roce 1948 zbouráno více jak 100 domů. Tolik ve stručnosti z historie.

Za čím jedeme?

Po několikaminutové jízdě z Aše, zastavujeme na malém parkovišti, nedaleko obecního úřadu. Odtud začíná naučná stezka, která má, jestli jsem správně počítal, 10 zastávek. Na počátku stezky jsou hned dva pomníky obětem válek. Ten starší byl odhalen v roce 11. 6. 1893 a týkal se válek v letech 1848, 1859 a 1866. Po roce 1948 byl odstraněn, v roce 1998 obnoven a umístěn v kostele a na své původní místo se dostal až v roce 2011. Druhý pomník je obětem 1. světové války. Nad nimi, na návrší, stojí kostel Dobrého pastýře. Raritou je jeho interiér. Je celodřevěný a při stavbě se používaly pouze dřevěné hřeby a klíny. Má funkční varhany z roku 1817 a hodinový stroj z roku 1893, který je také ještě v provozu.

Od kostela jdeme k bývalé vstupní bráně. Je odtud hezký pohled na celý areál, kterému vévodí Vysoká hradní věž. Procházíme kolem torza Dolního zámku. Ten doplňuje několik stromů, které zůstaly ze zničeného parku. Dostáváme se k hradu. Z toho zbyla pouze válcová věž. Ta stojí na, kolem 30 metrů Vysoké, skále nad obcí. Věž je Vysoká 22 metrů a její obvod je kolem 19 metrů. Je odtud opět hezký pohled ke kostelu a na část vsi pod námi. Více toho z hradu nezbylo. Z jeho kamene se nedaleko postavil zámecký pivovar a hostinec. I když se tady ještě v roce 1924 vařilo pivo a poslední sklenici piva natočil hostinský až v roce 1945, tak dnes se můžeme pouze podívat mříží do pivovarských sklepů. Pohled je to ale nevábný, sklepy jsou plné odpadu, který se sem celá léta vozil.

V lesíku za pivovarem jsme objevili hezký porost lilií zlatohlavých a poté již jdeme k poslední části, k Hornímu zámku. Z něho se toho zachovalo nejvíce. Přední stěna budovy sahá do výše druhého patra. Celý objekt je zakonzervován, dá se projít i jeho vnitřní části. Od zámku se vracíme ke kostelu a nebylo by to úplné, kdybychom si nezašli do vsi pod hradní skálu a nepodívali se na hrad zespodu. Samotná ves je rozhozena po okolních stráních. Několik domů je staršího data. Je tu i stará opuštěná továrna, ale co nelze opominout, je velmi pěkné okolí obce.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na občerstvení v tomto místě není nárok. Ale Aš zase není tak daleko, kde se dá jak najíst, napít, tak i ubytovat.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Podhradí je krásné romantické místo. Zdrželi jsme se tady déle než jsme předpokládali a moc se nám tady líbilo. Jen odpad v pivovarských sklepích byl takovou černou kaňkou.

Ostatní informace

Areálem prochází naučná stezka. Na každé tabuli je dosti vyčerpávající popis toho kterého místa. Objekt je volně přístupný. Pozor se musí dávat u věže a to především na děti. Skála je poměrně vysoká a skoro bez zabezpečení. Kostel byl bohužel uzavřen. Otevírá se pouze při mších pro německé občany jednou za 14 dní. Ještě malé doplnění. Dříve v obci žilo vždy kolem 1900 až 3000 obyvatel. Dnes je jich pouze 190. A tím je naše povídání u konce.