Výlet na hrad Kostomlaty

Náš pobyt v Českém středohoří i naše dovolená, zaměřená na Ústecký kraj, se chýlí ke konci. Panují hrozná horka, přesto se chceme ještě zajít podívat na zříceninu hradu Kostomlaty, která je zhruba 1 km na jihovýchod od obce Kostomlaty pod Milešovkou. Také proto, že je tam věž, ze které jsou pěkné výhledy.

Oboje se nachází v hezké krajině jihozápadní části Českého středohoří, na západním úpatí Milešovky, mezi tokem Lučního a Štrbického potoka. Teplice se rozkládají cca 12 km na sever.

Vznik hradu i obce spolu úzce souvisí. Obec byla založena v raném středověku, o něco dřív než samotný hrad. Rozkládala se však o kousek severněji, než stávající Kostomlaty, na druhém břehu Lučního potoka.
První písemná zmínka je z r. 1333, kdy hrad změnil majitele. R. 1935 ho dokonce koupil moravský markrabě Karel, budoucí císař Karel IV. Majitelů však bylo víc. Poslední prodej se uskutečnil r. 1623, kdy ho koupil Humprecht st. Černín z Chudenic. Již zde však nikdo nebydlel, hrad zůstal opuštěn a pomalu se měnil v ruinu.

Ve středověku pak byla založena nová ves, která se rozkládala kolem cesty z Mostu do Ústí nad Labem, zhruba v místech dnešní výpadovky do Světce. Před r. 1230 byl v pozdním románském slohu přestavěn původně románský kostel sv. Vavřince. Roku 1657 následovala barokní přestavba – byla postavena nová loď, z původní lodi se stal presbytář a z původního kněžiště sakristie. Pravděpodobně tehdy byla postavena i kostelní věž. Dnešní přestavba je z r. 1737, jak je uvedeno na triumfálním oblouku. Ve věži jsou 3 zvony, nejstarší je z r. 1548, druhý je z r. 1665, třetí je nejnovější - z r. 1922.

Humprecht st. Černín z Chudenic si v blízkosti kostela, na místě původní tvrze, postavil v letech 1670–1684 nový barokní zámek. Ten byl na přelomu 19. a 20. století přestavěn a rozšířen na nápravný ústav pro ženy. Později zde vznikl výchovný ústav, dětský domov se školou a střední škola. Ve střední části se dochovaly renesanční prvky. Východní chodba v přízemí má hřebínkovou klenbu.

Ke hradu je možno dostat se z různých směrů. My jsme původně chtěli auto nechat v obci, podívat se na kostel a zámek a po zelené dojít 1 km k hradu. Do obce jsme přijížděli od Milešova. Když jsme viděli, jak prudce k obci klesáme, ani jsme nevystoupili a vrátili se kus zpátky k autobusové zastávce na rozcestí Pod Březinou, kde jsme se cestou všimli, že je možnost zaparkovat na rozšířené části silnice. Nakonec jsme zjistili, že jsme se klesání a stoupání neubránili, ale alespoň jsme si udělali zhruba 5 km dlouhý okruh.

Po modré jsme vystoupali necelé 2 km do mírného kopečka. Proti nám vedla NS Březina (Kostomlaty) a z našeho směru odbočovala vpravo. Po ní jsme se vydali, samozřejmě z prudkého kopce, aspoň zpočátku to byl docela sešup, který se pomalu narovnával, abychom posledních asi 250 metrů opět vystoupali k hradu. Tady nás čekalo jedno milé a jedno nemilé překvapení.

Poslední informaci jsme měli, že tu r. 1841 byla na dolním nádvoří vybudována výletní restaurace, kde byla vystavena i část nálezů, které našli při kopání základů ke stavbě. Byla opravena a zpřístupněna turistům i hlavní věž. Po r. 1948 byla hospůdka rozebrána. Zbyla z ní jen část zdí a sklep.

Od r. 1998 o památku pečuje Občanské sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty, které opravuje hrad a které r. 2014 dokončilo opravu velké věže a zpřístupnili ji turistům. V rámci toho tady obnovili občerstvení, dokonce bylo otevřené. Vždyť je také neděle. V tom horku přišlo občerstvení vhod. Jenže opravy hradu pokračují, tentokrát se zpevňuje hradební zeď. Lešení je postavené i okolo věže a znepřístupňuje tak vstup do věže. Co se dá dělat. Sice jsem zkoušela to usmlouvat, zda by nás ta nepustili, dělala jsem smutné oči, ale marně. Prohlídli jsme si tedy, co se dalo. Z kopečka vedle občerstvení se aspoň na zámek a kostel v Kostomlatech nechalo podívat. Pohled z věže to však nenahradilo. Shora se otevírají prý krásné výhledy do údolí mezi Krušnými horami a Českým středohořím.

Sešli jsem jen kousek zpátky pod hrad a pokračovali po NS, která obchází Stříbrný vrch a stoupá na cestu, po které jsme vyrazili od auta, aby pak následně k autu zase klesla. Ota to poctivě prošel. Já to trochu odšvindlovala. V jednom místě – těsně pod kopcem jsme byli na dohled silnice. Takže já sešla na silnici a pokračovala skoro po rovině k autu.

My jsme se občerstvili přímo na hradě. V sezoně by mělo být otevřené stále. V ostatní dobu bych na to nespoléhala. A asi bych v blízkosti pod širákem ani nespala – podle pověsti zde bloudí duch husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic se skvrnou v podobě černého kalicha na čele.

Celá cesta vede lesem, takže i v tom horku to bylo docela příjemné. Samozřejmě, kdyby byla přístupná věž, bylo by to vše ještě lepší. Takhle jsme toho z hradu moc neviděli. Zajímavé bylo i povídání na naučné stezce.

Na hrad se nechá jít ještě z jihu – po modré z Lukova okolo hradiště štítarské kultury (4 km). Modrá z rozcestí Pod Březinou, kde jsme parkovali, dál vede na Milešovku (4 km).

Výlet na hrad Kostomlaty na mapě