Výlet na Kokořínsko
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Do přírody
Kam a jak jedeme?
ZPrahy se do výchozího bodu a tedy na parkoviště pod hradem Kokořín, přesuneme vlastními vozidly.
Spatříme zbytky skalního mlýna vHlučni (Nedamy) a zpovzdálí omrkneme mlýn Mlčeň. Před námi se náhle objeví Pokličky a vystoupáme pár schodů kjejich vrcholu. Další cesta povede lesem skrze Průsečnou skálu ke skálním útvarům Obří hlava a Žába. Odtud se zanedlouho dostaneme ke skalnímu Bludišti, kde si trochu zabloudíme. Přes osadu Romanov přelezeme přes silnici do dalšího lesa, kterým prolezeme až klokalitě Prolezovačky. Odtud zamíříme do vesničky Ráj, kde je hospůdka a také pravděpodobně oběd a občerstvení. Zhospůdky půjdeme asi 600 m po silnici a přijdeme do vesničky Vojtěchov odkud Vojtěškým dolem dojdeme kJestřebickým pokličkám a následně do obce Jestřebice. Od Jestřebic kousek po silnici navštívíme zříceninku hradu Kostelíček a následně půjdeme zpět khradu Kokořínu a dolů kvozidlům.
Nasedneme a přejedeme asi dva kilometry do obce Kokořín, kde se pokusíme navštívit zříceninu hradu Staráky. Zpět do obce a nasednuvše opět do aut přejedeme do osady Truskavna, kde vystoupíme a po písčité cestě navštívíme jeskyni Klemperku. Zde by bylo dobré míti dobrou svítilnu. Po prohlídce Klemperky se vrátíme zpět do aut a přejedeme klokalitě Harasov, kde navštívíme zříceninu hradu Krvomlýna.
Za čím jedeme?
KOČIČINA
přírodní lokalita 3 km JZ od Mšena
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 B2
archeologické nálezy
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Archeologické nálezy pocházející z období keltské, germánské a slovanské kolonizace kraje byly nejspíše splaveny, či obdobným způsobem sneseny do údolí. Údolí je lemováno velkým množstvím skalních výchozů a stěn. V některých skalách jsou zachovány reliéfy lidové tvořivosti pocházející ponejvíce z období kolem přelomu 19. a 20. století. Některé útvary mají již silně ztrhané rysy nejspíše vlivem eroze v měkkých pískovcích. Vlastní údolí se nachází mezi Sedlcem a Kaninou a je procházeno červenou TZN od Sedlce k rozcestí "U Grobiána" v Kokořínském dole. Součást CHKO kokořínský důl. Viz. KOKOŘÍNSKÝ DŮL.
MLČEŇ
osada 14 km S od Mělníka
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 B2
stával zde mlýn a dvůr
Vlastní popis objektu ve stručné formě
V těchto místech stejně jako i na dalších v Kokořínské oblasti by se měl odehrávat děj románu K. H. Máchy "Cikáni". Nevelká osada na březích říčky Pšovky je nejsnadněji přístupná po červené TZN od Harasova k rozcestí "U Grobiána"
MOČIDLA
přírodní lokalita 3 km Z od Mšena
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 C2
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Součást CHKO kokořínský důl v níž najdeme velké množství horolezeckých terénů s mnoha popsanými výstupy. Viz. KOKOŘÍNSKÝ DŮL. Okrajem lokality prochází modře značená Cinibulkova cesta od Mšena k Pokličkám. Nutno však upozornit, že se jedná o západní proud a nikoliv severní.
HLUČOV
obec 4 km SZ od Mšena
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 A2
lidové chalupy
zbytky mlýna
První zmínka o objektu 1609
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Ze starého mlýna zbyly dnes jen některé skalní místnůstky. Některé z nich byly využívány také jako obydlí. Hlučov je tedy soubor skalních místností a zbytků původního náhonu, které byly využívány ještě počátkem 20. století. Lokalitu nalezneme zhruba v polovině cesty mezi Vojtěchovem a Kokořínem, nedaleko silnice a tudíž je lokalitu třeba hledat. Dobrým orientačním bodem je několik chalup, které se nacházejí přímo naproti bývalého skalního mlýna. Kolem těchto chalup prochází červená TZN z rozcestí pod Kokořínem na Pokličky. Viz. též KOKOŘÍNSKÝ DŮL.
NEDAMY
lokalita 8 km Z od Mšena
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 B2
skalní okna
jeskyňky
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Jeskyně rozšířené v dobách třicetileté války. Součást CHKO kokořínský důl. Viz. KOKOŘÍNSKÝ DŮL. Lokalita bývá někdy zaměňována s lokalitou Hlučov a tak je nejlépe držeti se zelené TZN od rozcestí těchto značek pod hradem Kokořínem a po značce postupovat k Jestřebicím.
POKLIČKY
přírodní lokalita 5 km Z od Mšena
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 A2
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Součást CHKO kokořínský důl Viz. KOKOŘÍNSKÝ DŮL. Vznik pokliček je v přímé návaznosti na erozivní pochody a tvrdost jednotlivých materiálů a proto vznikly Pokličky jejichž horní část je složena spísčito-železitých usazenin a spodní části zpísčito-hlinitých. Útvary podobné pokličkám nalezneme i poblíže Vojtěchova, kde se nacházejí Jestřebické Pokličky. K nejznámějším pokličkám v ČR přichází modře značená TZN od Mšena pokračující dále k Jestřebicím a Vidimi.
BLUDIŠTĚ
přírodní lokalita 3 km Sod Mšena
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 A2
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Zajímavé skalní bludiště přístupné po žluté TZN z Ráje a po tzv. Cinibulkově stezce. Součást Mšenských skal Viz. KOKOŘÍNSKÝ DŮL. V lokalitě nalezneme několik cest vedoucích úzkými průchody mezi jednotlivými skalními bloky. Samo bludiště je tvořeno převážně pravoúhle rozpukanými skalními bloky do kterých vede přístup po strmé skalní stěně doplněné řetězem a tesanými schůdky kusnadnění výstupu. Vlokalitě můžeme nalézt četné pseudokrasové jevy a skalní komíny.
ROMANOV
obec 2 km S od Mšena
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 B3
kaple sv. Romana (1890)
výhledy
památná lípa
První zmínka o objektu 1634
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Roku 1869 zde prý byl tábor lidu. Obec nese název po kapli sv. Romana nedaleko níž nechali Věžníkové z Věžník postaviti zámek kolem roku 1665. Ten však nechali v roce 1724 zbořit a součásti zdiva užili pro výstavbu zámku v Lobči. Dnešní kaple stojí v místech bývalé kapličky. K Romanovu míří žlutě značená okruhová TZN ze Mšena.
PROLEZOVAČKY
přírodní lokalita 3 km S od Mšena
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 B3
pseudokrasové jevy
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Úzké skalní rozsedliny na okruhové stezce, která je součástí tzv. Cinibulkovy stezky ve Mšenských skalách. Viz. KOKOŘÍNSKÝ DŮL. Přístup k Prolezovačkám je umožněn po žluté okruhové TZN ze Mšena přes Romanov. V okolí se nachází několik zajímavých skalních útvarů a později i zajímavé skalní bludiště.
RÁJ
obec 5 km SZ od Mšena
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 A2
památný strom buk (cca 380 cm v obvodu)
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Východisko cest do kokořínského dolu a Mšenských skal. K vycházkám můžeme odtud využíti např. červené TZN k zámku Houska a dále přes Kruh do Žďáru, nebo opačným směrem k Vojtěchovu kolem Pokliček k rozcestí pod hradem Kokořínem na rozcestí "U Grobiána", kde se tato červená větví. Druhou TZN, která prochází Rájem je žluté značená Mšenská cesta navazující na žlutě značený vycházkový mšenský okruh u Bludiště po které je možno přes zajímavá místa kolem skal dojíti do Střezivojic.
VOJTĚŠSKÝ DŮL
přírodní lokalita 6 km Z od Mšena
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 A2
Jestřebické Pokličky
trojúhelníková skalní brána
tesaný reliéf kalvárie
smírčí kříž
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Významná součást CHKO kokořínský důl. Viz. KOKOŘÍNSKÝ DŮL. Zajímavá lokalita se skalními výchozy je procházena zelenou TZN od Vojtěchova k Jestřebicím.
VOJTĚCHOV
obec 8 km Z od Mšena
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 A2
zajímavá roubená stavení
smírčí kříž
První zmínka o objektu 1750
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Osada založena na příkaz rytíře Benedy. Viz KOKOŘÍNSKÝ DŮL. Nevelká obec pod Jestřebickými pokličkami na křižovatce červené a zelené TZN. Červenou TZN je možno sledovat od rozcestí "U Grobiána" k Ráji a dále k Housce. Zelná TZN do Vojtěchova přichází od Mšena a míří dále k Jestřebicím a pod hradem Kokořínem se stáčí zpět ke Mšenu.
PLANÝ DŮL
přírodní lokalita 3 km S od Vojtěchova
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 A2
pseudokrasové jevy
jeskyňky
skalní výchozy
zajímavá ornitologická lokalita
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Zajímavé horolezecké terény na kterých však je horolezectví zakázáno do 30. června, kdy na skalách hnízdí velký počet chráněného a ohroženého ptactva. Po celé lokalitě je možno pozorovati zajímavé skalní výchozy s ukázkami snad všech typů pseudokrasových jevů a eroze. Planým dolem prochází zelená TZN od Konrádova k Dobřeni, nebo modrá TZN od Vojtěchova ke Střezivojicím. Celá oblast Planého dolu je součástí CHKO Kokořínsko a přírodní rezervace kokořínský důl.
JESTŘEBICKÉ POKLIČKY
přírodní lokalita 6 km Z od Mšena
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 A2
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Zajímavé přírodní útvary součástí CHKO kokořínský důl. Nalezneme je poblíže Vojtěšského dolu u zelené TZN z Vojtěchova do Jestřebic. Viz KOKOŘÍNSKÝ DŮL a JESTŘEBICE.
JESTŘEBICE
obec 6 km S od Kokořína
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 A2
četné roubené stavby
torzo výklenkové kaple
kaple
Jestřebické Pokličky
památník revoluce
torzo božích muk
První zmínka o objektu 1402
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Za zakladatele obce se považují Berkové zDubé, kteří Jestřebice vysadili patrně již koncem 14. století. Při datu první zmínky a tedy vroce 1402, byl housecký majetek Berků dělen a Jestřebice připadly kmajetkům na hradě Čap. Netrvalo však dlouho a ves se opět stala součástí houseckého zboží, kde byla vedena až do 16. století. Následně se Jestřebice dostaly pod správu Vidimi, kde již byla ves uváděna až do zániku patrimoniální správy vroce 1848. Vobci byla roku 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Torzo ve skále tesané výklenkové kaple se nachází u silnice do Dobřeně. Jestřebické Pokličky u Vojtěšského dolu jsou podobným skalním útvarem jako kokořínské. Do obce přichází modrá TZN od Mšena a pokračuje dále k Vidimi. Přístup je též umožněn po zelené TZN od Mšena přes Vojtěchov a dále k hradu Kokořínu. Zajímavou procházku poskytuje také žlutá TZN, která z Jestřebic vychází a která míří přes Kostelíček k jeskyni Klemperce.
KOSTELÍČEK
lokalita 3 km S od Kokořína
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 A2
První zmínka o objektu 14. století
Vlastní popis objektu ve stručné formě
V lokalitě se nachází zbytek skalního hradu o jehož vzniku a posléze i zániku nemáme pražádných zmínek. Pokud se skutečně jednalo o skalní hrad byl obýván pouze velmi krátkou dobu. Některé prameny se zabývají hypotézou o původním hradu Kostelec, který dosud nebyl přesně lokalizován. Pokud by se skutečně jednalo o původní hrad Kostelec, pak by byl prvně zmíněn vroce 1318, kdy je vlastnil Půta zVidimi. Mnohem pravděpodobnější se však jeví možnost, že zde stávalo předsunuté strážiště Hradu Housky a to ve 14. a 15. století. Je také faktem, že ztohoto období pocházelo několik drobných archeologických nálezů. Později, kolem roku 1600, byly skalní světničky využívány v protireformační době protestanty k úkrytu. Dnes se v zalesněném místě nacházejí pouze 2 skalní světničky, ve skále tesané schody a několik zádlabů pro dřevěné trámy a právě ony dodávají indicie pro informace o bývalém hrádku. V okolí se nacházejí zajímavé skalní útvary s pseudokrasovými jevy. Lokalita se nachází též 2 km jižně od Jestřebice po žluté TZN. Dobře značená přístupová cesta k asi 500 m od silnice Kokořín - Jestřebice vzdálenému objektu.
KOKOŘÍN
lokalita 8 km Z od Mšena
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 B2
obec Kokořín (viz. Staráky)
První zmínka o objektu 1320
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Hrad se nachází asi v polovině kokořínského dolu. Přístup zajišťuje modrá TZN od obce Kokořín k rozcestí pod hradem v Kokořínském dole. Sem pak vede červená TZN od Lhotky, Mšena, nebo Ráje. Též zelená TZN se zde s ostatními značkami křižuje a od rozcestí míří buď ke Mšenu, nebo k Jestřebicím. Vlastní trvalejší osídlení prostoru hradu je nutno položit do 1. poloviny 14. století, kdy rytíř Okoř z Dubé zakládá původní tvrz. První písemné zmínky o této tvrzi pocházejí z roku 1320, kdy je vlastníkem Jindřich z Osměchova, který v tomto roce vyměňuje tvrz za ves a tvrz Velešice (Jičín). s Hynkem Berkou z Dubé a z Lipého. Do období kolem roku 1421 drží stále, tehdy již hrad, Berkové z Dubé, ale jako katolíci byli i na tomto hradě obleženi husity a hrad byl následně v roce 1426 dobyt a pobořen. Následně se hradní ruina stává útočištěm loupeživých tlup. Zde se vypráví několik pověstí o tzv. Petrovských loupežnících. Teprve roku 1440 je hrad opětovně vystavěn a jeho majitelem se stává Jan Řitka z Bezdědic., který zůstává majetníkem jen do roku 1446, kdy se zde usídluje první z klinštejnského rodu Milota z Chřenovic. V rukou Klinštejnů zůstává až do období kolem roku 1500, kdy je Markéta z Klinštejna provdána za Radslava Beřkovského ze Šebířova. Před 20. lety 16. století je zde udáván Hynek Beřkovský ze Šebířova jehož dcera Dorota byla provdána za Mikuláše Kaplíře ze Sulevic. V rukou Kaplířů zůstává hrad až do roku 1595, kdy neznámou formou přechází do držení Hrzánů z Harasova a následně je roku 1610 hrad prodán Rudolfu II. O rok později prodává císař Matyáš hrad Václavu staršímu Berkovi z Dubé a Lipého, který však roku 1621 opouští zemi a v rámci konfiskací se hrad dostává do rukou Albrechta z Valdštejna. Po jeho smrti roku 1634 kdy hrad přechází do královských rukou. Z dalších majetníků dále uveďme roku 1636 císařského generála Jana Böcka, roku 1740 František hrabě Sweerts-Špork a roku 1807 knížata z Aehrenberka. Od Aehrenberků získávají hrad manželé Marie a Josef Jírovi, kteří jej prodali roku 1894 Václavu Špačkovi ze Starburgu. Teprve tehdy mezi lety 1911 - 1918, za Jana Špačka, získává hrad dnešní podobu. Na tváři hradu se podíleli mj. i A. Sedláček, Č. Zíbrt, Z. Winter, Z. Wirth a E. Sochor. Hrad jim byl v restituci vrácen roku 1992. Dominantou hradu je 38 metrů vysoká, přístupná kamenná věž kruhového půdorysu, uvnitř vybavená dřevěným schodištěm. Celý komplex paláce a věže je obehnán vysokou kamennou zdí zakončenou cimbuřím. O hradu se vypravuje několik zajímavých pověstí o loupežnících, strašících přízracích, pokladech aj.
KOKOŘÍNSKÝ DŮL
přírodní lokalita mezi obcemi Želízy, Mšeno, Doksy, Dubá, Blíževedly, Vidim,
Kokořín a Lhotka
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 B2
Hlučov - zbytky mlýna a lidová architektura
mlýn Mlčeň
Pokličky
údolí a rokle
pískovcové skalní výchozy
historické památky
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Prvotní ochrana území byla vyhlášena přírodní rezervací vroce 1953. CHKO Kokořínsko, která byla vyhlášena roku 19. 3. 1976, se nachází mezi obcemi Želízy, Mšeno, Doksy, Dubá, Blíževedly, Vidim, Kokořín a Lhotka u Mělníka. kokořínský důl se táhne podél silnice od Lhotky do Ráje. Celkem se v CHKO nachází 31 obcí a celkem 72 jednotlivých katastru. Lokalita zasahovala na 4 bývalé okresy, kterými byly ponejvíce Mělník, Česká Lípa a dále Mladá Boleslav a Litoměřice. Nejvyšším bodem oblasti je hora Vlhošť se 614 m výšky nad mořem. Naopak nejnižším bodem je tok Liběchovky u Želíz, kde bylo naměřeno pouze 175 m.n.m. V této oblasti se vyskytuje několik druhů chráněných rostlin a vzácných exemplářů živočichů. Někteří zástupci flory i fauny byly zapsány do červené knihy ohrožených forem života. Malebné údolí, které v průběhu tisíciletí vykotlal potok Pšovka a erozivní síly v pískovcových usazeninách, které jsou místy protknuty čedičovými suky. Nejedná se pouze o jedno údolí, ale o soustavu kaňonů, údolíček a výšin. Nejznámější přírodovědnou lokalitou je útvar zvaný Pokličky, které se skládají z několika vrstev pískovcových usazenin. Spodní část "nohy" tvoří usazeniny s křemičitým tmelem, střední část "nohy" je tvořena nánosy spojených hlinitým tmelem a vrchní nejodolnější část - "poklička" jsou usazené částečky pospojované železitým tmelem a tak erozí je nejvíce postižena střední část, která nejméně odolává povětrnostním vlivům. K patě pokliček vede od parkoviště celkem 225 schodů a dalších 100 schodů stoupá až nad zmiňovaný útvar. Kolem Pokliček se dostaneme po modré TZN až na tzv. Cinibulkovu stezku, která je značená jako naučná a je provázena velkým množstvím informačních tabulí. Mezi nejzajímavější části této stezka patří mimo jiné i skalní útvary Žába a Obří hlava, Dědek, Slon. Pozoruhodností této stezky je i tzv. Skalní bludiště, které je doslova nabito pseudokrasovými jevy vzniklými zvětráváním, sem patří takové úkazy jako skalní brány, mísy, okna, jeskyně, voštiny a podobné. Cinibulkova stezka obsahuje také historické pamětihodnosti z nichž uveďme např. Švédský val - násep 4 m vysoký v místě, kde tábořilo švédské vojsko dále Průsečná skála - jedná se o skalní masiv prosekaný lidskou rukou na šířku vozové techniky a vozů švédského vojska. V jeho spodní části jsou dobře patrná místa, kde vozy "dřely" o skálu. A kdo vlastně J. B. Cinibulk byl? V 19. století se stal ředitelem školy ve Mšeně a nadšeně propagoval turistiku v okolí Mšena. Později, roku 1906 vydal společně s Okrašlovacím spolkem pro Mšeno i "Průvodce Kokořínským a Mšenským Švýcarskem. Vraťme se teď zpět do kokořínského dolu. Lokalita je v současnosti vyhledávána k rekreačním účelům a k horolezectví. Je zde nesčetné množství popsaných skalních výstupů z nichž nejznámější je Faraón, který je klasifikován obtížností VII. V Kokořínském dole nalezneme i mnoho stop po starověkých lidských činnostech jako je např. sídliště Nedamy, které bylo osídleno již v pravěku a teprve později rozšířeno, jedná se o do skály tesané místnůstky. Součástí lokality je i hrad Kokořín a hradiště Harasov. Starý název Polomené Hory zachycuje i K. H. Mácha ve svém románu „Cikáni". V okolí jmenovaných lokalit nalezneme i další méně známé a někdy jen pro zasvěcené osoby přístupné převisy a skalní byty, z nichž některé byly obývány ještě počátkem 20. století. Tyto skalní prostory nalezneme např. u Šemanovic, Jestřebic, Kruhu a Harasova, včetně několika dalších míst. Tato místa vznikala především za 30-ti leté války, kdy obyvatelstvo se ve skalních zákoutích skrývalo před vojsky. Stejně byly skalní byty využívány i v pozdějších válečných časech. Pro přístup je možné zvolit např. žlutou, zelenou, modrou a červenou TZN od Mšena. Červenou TZN od Lhotky, žlutou TZN od Chloumku, modrou TZN z Chudolaz, modrou a červenou TZN od Housky a velké množství dalších turistických značení, z nich valná většina vede do velmi zajímavých zákoutí tohoto koutu České republiky, který je dodnes vyhledávaným místem k turistice a rekreaci. Nelze však si představovati, že pro turistu to znamená neustále potkávat další turisty. Jedná se jen o výběr zajímavých míst z nichž některá jsou obtížněji přístupná.
STARÁKY
lokalita 2 km JZ od Kokořína
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 B2
obec Kokořín
sousoší Mikuláše Toletínského před zámkem (1700)
zámek v obci Kokořín
První zmínka o objektu 14. století
Jiný název objektu Kokořín Staráky
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Lokalita Staráky se nachází asi 600 metrů od obce Kokořín. Cestou z náměstí kolem zámku v obci do bývalého sadu za hospodářskou budovou východně. Přístup z horní pískovcové plošiny po schodišti tesaném v pískovcové skále, které již je součást lokality. Některé romantické prameny uvádějí místo jako původní skalní hrad sloužící jako předhradí hradu Kokořín. Jistě však nevíme jaký druh stavby zde vlastně původně stával a je velice pravděpodobné, že šlo o jakési tvrziště, které přináleželo kdnešní obci. Tomuto názoru odpovídá i poloha na pískovcovém ostrohu a nálezy datované archeology do 14. století. Dnes se jedná o soubor ve skále tesaných světniček a několika úzkých přístupových chodeb. Pravděpodobná je i původní dřevěná nástavba, po které se dodnes zachovaly záseky po trámoví v některých případech jen velmi těžce rozpoznatelné a převážně erozí poznamenané. Světničky i skalní stěny jsou poznamenány novodobě vytvořenými rytinami, mezi nimiž je zachovaný i tvar katovské kápě, který dal vzniku romantickému názvu Katovna. O vlastní historii této lokality nevíme téměř nic a neznáme tak i její majitele. Vyvstává dokonce domněnka, že lokalita Staráky byla využívána jako útočiště lidu v období třicetileté války a i pozdějších válečných období. Stejně jako v případě celého Kokořínska i do této oblasti bylo zakomponováno několik půvabných romantických pověstí. O časté návštěvnosti v období romantismu svědčí i fakt, že zdejší prostředí inspirovalo K. H. Máchu k sepsání románu "Cikáni". Dnes je lokalita Staráků nepřístupná. Obec Kokořín je prvně dokládána vroce 1320, kdy ji Jindřich zOsměchova směnil za jiné statky sHynkem Berkou zDubé. Zdá se tedy pravděpodobné, že výše uvedené Staráky, byly vysekány do skály vtéto době a stalky se součástí strážních stanovišť Hradu Housky (domněnka autora). Přes další majitele, kteří se vobci nezapsali nějakým přínosem, se přenesme až do roku 1530, kdy je Kokořín ve vlastnictví pánů ze Šebířova, kteří zde nechávají vystavět prvotní zámeček. Další významní majitelé byli až Sweerts-Šporkové, kteří nechali zámeček v18. století přestavět do takřka současné podoby. V obci je dále možno spatřit sousoší Mikuláše Toletínského. Do obce přichází modrá TZN od hradu Kokořína, která za obcí vede do Truskavenského dolu. Případně lze využít silnici zBosyně do Jestřebice.
KLEMPERKA
lokalita 3 km SZ od Kokořína
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 B2
jeskyně
První zmínka o objektu 13. století
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Částečně sekaná jeskyně do pískovcového masivu. Pro svou obtížnou přístupnost se traduje, že zde měl sídlit loupeživý rytíř Klempera. Zatím co Klempera je historicky nepodložen, máme doklad o loupežníku Jonášovi, který byl vKlemperce chycen. Vstup do jeskyně ve výši 3,5 m je umožněn po žebříku. Tímto se dostaneme do převisové části jeskyně z níž je možno ve stejném patře vstoupiti do hlubší komory. Zajímavou výpravu poskytuje několik schodů do skalní dutiny, která byla uměle vytesána a po cca 6 metrovém zvolném sestupu ústí chodba do rozlehlé komory ve skalním masívu. Na prohlídku této prostory doporučujeme vzíti dobrou svítilnu. Některé nálezy prokazují přítomnost lidí již ve 13. století a některé prameny zde přímo citují tvrz. Pokud zde skutečně stála takováto stavba je možné, že současná jeskyně je zbytkem fortifikačního zařízení. Žlaby a zádlaby pro trámy nás přivádějí na možnost předsunuté dřevěné stavby před skalní blok. Celkově se zatím vědci shodují na faktu, že Klemperka původně sloužila jako předsunuté strážiště Hradu Housky. Součást tzv. Šemanovického dolu. Viz. ŠEMANOVICKÝ DŮL. Přístup je umožněn po žluté TZN od Jestřebic k rozcestí s modrou TZN od Kokořína. V blízké osadě Truskavna se nachází památná lípa.
HARASOV
lokalita 8 km JZ od Mšena
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 B2
skalní sklepy
rybník
reliéf ukřižovaného
První zmínka o objektu 1321
Jiný název objektu Krvomlýn
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Hrad na asi 30 metrů vysoké pískovcové skále nad dnešní osadou Harasov je prvně známý z roku 1321, kdy jej zakládá patrně Pešek Hrzán z Újezda. Není přesně známo, kdy Hrzánové trvaleji hrad obývali, ale teprve roku 1420 se píše Dobeš z Harasova. Je však faktem, že Hrzánové užívali spíše svého hradu na Housce a Harasov užívali spíše kjiným účelům než jako sídlo pána panství. Další historii hradu neznáme, neboť ještě nebyl zcela podrobně prozkoumán. Pravděpodobně již počátkem 17. století byl zcela zpustlý. V té době lokalita patřila k byšickému panství. Z hradu se dnes zachovaly dobře situované skalní sklepy ve stěně nad rybníkem. Nejsou však pouhým okem patrné, neboť na jejich skalních oknech a vchodu je vystavěno dřevěné stavení, které, dle mého názoru, slouží k rekreačním účelům. Některé prameny uvádějí možnost, že sklepy byly vystavěny mnohem později a sloužily až při provozu mlýna, který byl pod hradem vystavěn kolem 17. století. Vlastní hrad se nacházel na skále nad sklepy, kde zůstaly zachovány příkopy a nevelké zbytky zdiva jakési, zřejmě palácové, čtyřhranné stavby. V pískovcové skále se sklepy, u hráze rybníka je vytesán reliéf ukřižovaného Krista. Lokalita bývá uváděna i pod názvem Krvomlýn, a k tomuto názvu se vztahuje několik romantických pověstí z nichž uveďme například tu o hradním pánu, který nechal postavit pod hradem mlýnské kolo a přikázal, že jej musí roztočit krev jím popravených hrdlořezů, kteří mu zneuctili a zabili překrásnou dceru. Nevelká zřícenina hradu se nachází nad rybníkem. K přístupu je vhodné zvolit červenou TZN od Mšena k jejímu rozcestí v Kokořínském dole a zde se vydat směrem ku Mělníku. Dobrý přístup je též po žluté TZN od Vysoké a Bosyně.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
najedli jsem se v maličké restauračce v Jestřebici, všechny ostatní restaurace v okolí mají otevřeno jen o víkendech a nebo v odpoledních hodinách, takže sváču sesbou
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
celé údolí je provázeno tokem Pšovky. V okolí jsou hezké lesy, kterými se chodí a zajímavé skalní úkazy
Ostatní informace
na vlastním hradě jsme nebyli, pač ještě nebyla sezóna. Sice by to domluvit šlo, ale vycházelo by to dráž. Pokud už půjdete na návštěvu v sezóně, kdy je normálně otevřeno, tak se ceny pohybují proůměrně s ostatními památkami
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut