Výlet na Prášilské jezero

Tipy na výlet • Pro zdatnější • Vycházka - půldenní • Do přírody • Na hory

Prášilské jezero • Fotografie (4) • Foto: Drumer1965

Vstoupit do fotogalerie (4 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Foto: Drumer1965

S trochou nostalgie zavzpomínám v tomto příspěvku na poslední den loňské dovolené.Poslední,nicméně jasný top celých deseti dnů.
Dovolenou trávíme na Hluboké nad Vltavou a vloni si s námi počasí poprvé za ty roky co trochu pohrálo.Deštivé dny nás často nutily měnit naplánovaný program.Na programu byl i celodenní výlet na Šumavu,ale stále ne a ne to vyjít.Poslední desátý den však ráno svítí sluníčko a proto je volba jasná-jedeme na Šumavu.
Volba padá na Prášilské jezero.Vyrážíme z Hluboké kolem osmé hodiny a máme před sebou nějakých sto kilometrů.Jede se dobře,provoz přesto že jsou prázdniny je plynulý.Ve Vimperku na benzínce dáme rychlou kávu a pokračujeme směr Kašperské Hory.Úžasná a úchvatná šumavská příroda kterou projíždíme mně vytrvale ruší při řízení.Kousek před Čeňkovou pilou už to nejde místo na silnici koukat všudemožně a zastavujeme.Vydra je úchvatná,pár fotek a pokračujeme.Srní a už se blížíme do Prášil.Když jsme vyjížděli z Hluboké bylo 20°C,v Prášilech je 9°C.Pocitově je celkem chladno ale to vůbec nevadí.Zaparkovali jsme v centru Prášil a vyrážíme.
V místech kde míjíme botanickou zahradu vcházíme po turistické značce do lesa.Cesta je pohodlná a značení je dobré.Cesta jde stále více či méně do kopce a občas se les otevře do nádherných scenérií.Přicházíme k paloučku plnému jakéhosi šumavského koloritu-kamenných mužíčků.Kamenní mužíčci nevadí,horší,mnohem horší však je,že v této nádherné přírodě se někteří lidé(nenazývám je turisty) chovají jako dobytek!!!Pet lahve,použité kapesníky,obaly od jídla.To vše se objevuje na zemi v lese.I můj sedmnácti letý syn s vrcholící pubertou když použil kapesník nebo snědl sušenku nebo svačinu dal použité obaly do sáčku a v civilizaci vyhodil do koše.A opravdu nikdo mu to nemusel dalekosáhle vysvětlovat.Pouze pronesl na adresu těchto lidí že by potřebovali přes hubu...
Když mineme ceduli 1.zóna tušíme že jezero už je blízko.Příroda si v těchto místech žije sama a proto si připadáme jak v kanadské divočině.Příroda je v těchto místech čarokrásná a vůbec nevadí že cesta je nepohodlná a do kopce.Ale to už opravdu jsme skoro u jezera.Poslední překážky a stojíme na břehu Prášilského jezera.Nádhera.....neskutečná krása.Všechno je mnohem krásnější než na fotkách na google.Pomníček Otokara Karejse,kačenky,jezerní stěna to všechno teď doopravdy vidíme na vlastní oči a jsme toho všeho alespoň na chvíli součástí.Fotíme a užíváme si sílu okamžiků zde strávených.Prášilské jezero bylo první ze šumavských karových jezer,které jsme navštívili a dojem byl opravdu silný...
Dolů scházíme jinou cestou,takže vlastně uděláme okruh.Krátký úsek od jezera,který musíme zdolat k přístřešku scházíme z nejvyšší opatrností.Pak už je cesta široká a pohodlná.Z rozcestí Liščí díry můžeme pokračovat na Poledník,my však scházíme do Prášil z časových důvodů-cesta zpět na Hlubokou.
Cedule upozorňující na nebezpečí nevybuchlé munice dávají vzpomenout na doby kdy v této nádherné přírodě bývala tanková střelnice a bývalo zde vojsko....