Výšlap za tvrzemi Českého Meránu

Kam a jak jedeme?

Po Českém Meránu i hřebenech jej obklopujících kolem několika zajímavých tvrzí.
Cestou jsem viděl tři tvrze a nespočet kapliček, zvoniček a křížků. K tomu nádavkem krásnou přírodu osvícenou listopadovým sluncem. Bylo rozhodně nač se dívat.

Za čím jedeme?

Pojem tvrz označuje ve středověku a raném novověku drobné opevněné feudální sídlo budované obvykle v těsné návaznosti na venkovské osídlení a hospodářské zázemí, čímž se odlišuje od hradu. Vymezení tvrzí jako samostatné kategorie sídel je českou zvláštností.
Tvrz má dva hlavní významy. Ve středověku a raném novověku označuje opevněné sídlo drobného šlechtice situované zpravidla v intravilánu či blízkém okolí vesnice v zemědělsky využívané krajině. Od barokního období označuje slovo tvrz menší samostatný opevněný vojenský bod. Podobný význam má i ve vojenské terminologii dvacátého století, kdy označuje jednotlivé obranné objekty těžkého opevnění.
Pro osoby z nejnižších šlechtických společenských kruhů byly tvrze rodovými sídly, neboť vybudování hradu přesahovalo jejich finanční možnosti. V případě vojenského konfliktu byly tvrze schopné odolat náhlým přepadům a bojům v sousedských sporech, ale k obraně proti delšímu obléhání neměly dostatečné možnosti.
Později byly tvrze v některých případech přestavěny na renesanční či barokní zámky, ale často i zanikly. Ty, které si zachovaly původní ráz, byly přeměněny na vesnické sýpky, stodoly, manufaktury anebo stáje pro užitkový dobytek.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo i pití v téhle době lze pouze z vlastních zásob. Uvařil jsem si na pařezu pod Javorovou skálou.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Celý výšlap se náramně povedl.

Ostatní informace

Nebylo zač utrácet.