Z Annína na Mouřenec a do Sušice.

Kam a jak jedeme?

Annín patří k nejzajímavějším místům, která se nacházejí v údolí řeky Otavy. Od pradávna se zde rýžovalo zlato, ale vznik Annína se datuje o mnoho později. Přes krátkou dobu trvání získala obec několik prvenství. Ve sklárně založené v roce 1796 se jako první v Rakousko – Uhersku začalo vyrábět zdobené růžové sklo. V roce 1934 zde poprvé v Československu začala tavba skla v elektrické peci. V neposlední řadě zdejší auto camping byl v roce 1960 prvním v celé zemi a dnes patří mezi největší na území republiky. Nad vsí, jižním směrem, je v lese hrobka rodiny Schmidtů v pseudogotickém slohu z roku 1886. Jihozápadně od Annína, na vrchu Modřenec, stojí kostel sv. Mořice. Byl postaven v pozdně románském slohu v 1. polovině 13. století. V roce 1933 zde byly objeveny nástěnné malby a poslední oprava kostela proběhla v letech 1991 – 1993. Severně od kostela se nachází v areálu hřbitova barokní kostnice. Jihozápadně najdeme bývalou školu a dále při cestě k Palvínovu tzv. švédské hroby. Naše cesta začíná v poslední zimní den, za mrazivého rána, ale pod modrou oblohou, na autobusové zastávce u mostu přes řeku Otavu.

Za čím jedeme?

Silničkou po několika stech metrech přicházíme do Annína. Od sklárny po louce je první dnešní stoupání ke hrobce, kterou trochu zakrývá les. Hrobka stojí na upraveném prostoru pod skálou. Ta je porostlá krásnými mechovými koberci. Od hrobky scházíme na cestu s červenou značkou a po ní začíná další stoupání na Mouřenec. Údolí Otavy je zde hluboké a po necelém kilometru je řeka 100 metrů pod námi. Cestou procházíme kolem vysoké skály, za kterou končí les a začíná louka. Z té již vidíme kostel sv. Mořice. Samotný kostelík ve slunečních paprscích přímo svítí. Stojí uprostřed hřbitova. Lze na něm najít jak románské tak i gotické prvky. Nahlédnout je možné i do kostnice. Několikrát se nám otevírají pohledy k východu, k severu a na západ. Scházíme k bývalé škole a od ní po cestě do Palvínova ke „ švédským hrobům“.Ty jsou asi 150 metrů od místa, kde značka odbočuje k Radešovu. Odtud se vracíme zpět a po loukách sestupujeme opět do údolí řeky mezi Annínem a Novým Městečkem. Nyní jdeme po levém břehu Otavy opět po červené značce do Nového Městečka. To bylo založeno kolem roku 1350, ale brzy se opět stává vsí. Obcházíme zdejší kemp a odtud nás čeká nepříjemný úsek po silnici. Řeka zde vytváří mohutný oblouk pod rozsáhlým a vysokým skalním masívem. Docházíme k mostu a počasí, jak to v horách bývá, se během chvilky mění k horšímu. Teplota jde rychle dolů a tak se rozhodujeme pro průchod Dlouhou vsí a odtud po pravém břehu řeky pokračujeme po cyklostezce k další lávce. Opět jsme na druhém břehu a lesoparkem Luh míříme ke konečné městské Dopravy, kde dnešní cesta končí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

I když během turistické sezóny se skutečně lze najíst kdekoliv, tak v březnu je ještě vše uzavřené. Jídlo a pití jsme měli v batohu. Přesně totéž platí o ubytování.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Annín, kostelík na Mouřenci a okolí jsou velmi zajímavým cílem. Cestou se otevírá mnoho nádherných pohledů na okolní hory. K severu to jsou Stráže s nejvyšší Nuzerovskou Stráží ( 802 m.n.m.), Svatobor s rozhlednou( 845 m.n.m.), k východu Sedlo opět s rozhlednou ( 902 m.n.m.). Z hor Šumavy je na dohled Křemelná (1125 m.n.m.) a dalších několik desítek ostatních. Na východě se vypíná Hrad Kašperk a nelze pominout pohledy do údolí Otavy. Nelíbil se nám stav tzv. švédských hrobů, toto místo z velké části vlastní Lesy České republiky s.p. Přímo hrůzný, co se pořádku týče, je krátký úsek po silnici.

Ostatní informace

Celá cesta i s několika zacházkami je asi 14 až 15 km dlouhá. Nepříjemné je stoupání na začátku. Jinak se jde většinou po rovině. V pracovní dny při počtu 6 osob je možné navštívit sklárnu v Anníně. Je otevřeno v pondělí až pátek od 9,00 až 11,00 a 11,30 až 14,00 hod. Kostel sv. Mořice je uzavřen, do kostnice lze nahlédnout. I během víkendu je možné využít autobusové spojení ze Sušice od vlakového nádraží. Menší část tohoto výletu vede po neznačených cestách, jinak se jde po červené, která vede údolím Otavy. Celá cesta je na mapě KČT č. 65 Šumava – Povydří.