Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Celodenní výlet • Na hory
Konečně se počasí umoudřilo a tak toho využíváme k výletu na Klínovec ( 1244 m.n.m.). Pro pořádek, je to nejvyšší vrchol Krušných hor a nám ještě zbývá zvolit si výchozí místo. Jedeme po silnici č. 25 a ještě před Jáchymovem zvažujeme možnost nechat se vyvézt na vrchol lanovkou. I když máme kvůli věku na to nárok, přesto se rozhodujeme, že půjdeme pěšky. Nejvhodnější a nejmenší převýšení je jistě z Božího Daru a tak po necelé půlhodince jízdy z Ostrova se rozhlížíme po poloprázdném parkovišti v cílovém městě. Máme zaplaceno a můžeme jít.
Z města vycházíme po červené a pozvolna stoupáme k podchodu pod silnicí. Hned na začátku tu je zpestření v podobě malby na stěně podchodu. Za silnicí pokračujeme cestou mezi loukami a po několika minutách již máme Boží Dar jako na dlani. Míjíme odbočku na Neklid a před námi se otevírají výhledy na naši cílovou horu. Na západě je vidět Božidarský Špičák ( 1115 m.n.m.) a na opačné straně návrší s vrtulemi. Asi to tady dosti fouká. V okolí je několik dřevěných objektů a červená nás vede k lesu. Nad námi vychází velké stádo oveček a tak značku opouštíme a jdeme stezkou po louce k silnici. Místní květena se už uložila ke spánku a tak jen několik trsů zvonku a červené knotovky ještě dokvétají. Přicházíme na silnici a to byla chyba. Jedno auto za druhým, většinou s německou značkou, jezdí v obou směrech. Konečně je tady křižovatka a opět vidíme vrchol Klínovce. Jdeme kolem velkého parkoviště a opět se setkáváme s červenou značkou. Po několika desítkách metrů odbočujeme na lesní cestu. V lese převládají smrky, ale je tady i dost listnatých stromů. Borůvčí začíná již měnit barvu listů a občas mezi stromy zasvítí plody jeřábu.
Odněkud se line vůně grilovaných klobás a tak opět opouštíme značku a jdeme po čichu. Kolem dřevěné chatky s občerstvením je hodně živo a nám se nechce čekat. Dáme si tedy něco až v chatě na vrcholu. Jdeme širším lesním průsekem a máme odtud moc hezký pohled na Fichtelberg ( 1214 m.n.m.). Je to nejvyšší hora Saska. Sluníčko se opět probralo a ozářilo německou část hor. Dole pod námi je Loučná pod Klínovcem a německý Oberwiesenthal. Docházíme na vrchol a mám pocit, že jsem na Václavském náměstí. Lidi jsou snad všude a další zástupy přicházejí od stanice lanovky. Vrchol je plný aut a motocyklů a pozadu nezůstávají ani cyklisté. A navíc, občerstvení tady žádné není. Objekt na vrcholu je v hrozném stavu a pouze davem obklopená rozhledna se dočkala opravy. Opodál skupina Ukrajinců staví něco nového. Dozvídáme se, že se jedná o sociální zařízení, které je financováno evropskými penězi. Počasí se navíc rychle zhoršilo a výhled z rozhledny se nekoná. Tak tohle jsme nečekali. Loučíme se s vrcholem a vracíme se důsledně jen po červené. Na okraji lesa mlsá na bodlácích zřejmě nějaký druh babočky. Procházíme lesem a míjíme skupiny turistů mířících na vrchol. Les máme za sebou a po chvilce se již díváme na Boží Dar, kde náš výlet končí.
Neznalost místních poměrů nám umožnila občerstvení až v Božím Daru. Ukazuje se, že je problémem najít volné místo v některé z místních restaurací. Všude kolem je slyšet němčina a jak je vidět, nikdo nespěchá. Po obejití celého městečka se na nás usmálo štěstí. V restauraci nedaleko radnice si konečně můžeme sednout. O cenách raději pomlčím. Jsou poněkud vyšší než je u nás běžné.
Klínovec a jeho okolí jsou poměrně zajímavé. Bohužel, jak dlouho bude ještě stát chata na vrcholu, je spíše ve hvězdách. Když to shrneme, tak cesta je to hezká s mnoha výhledy a uspokojí i náročnějšího turistu. Ale vrchol hory, to je prostě katastrofa na druhou. Tam se nám nelíbilo.
Celá cesta tam i zpátky je kolem 10 kilometrů s převýšením něco přes 200 metrů. Platí se pouze vstup na rozhlednu, ale cena mně vypadla, a také 50,- Kč za parkoviště. Po návratu na parkoviště jsme byli překvapeni jeho vytížením. Žádné volné místo po poledni již nebylo. Co lze závidět, tak to jsou místní silnice. A to ostatní nechám dopovědět fotkám.