Z Dlažova k rozhledně na Svaté Markétě.

Kam a jak jedeme?

V posledních letech vyrůstají rozhledny na vrcholech našich hor jako houby po dešti. Jednou z nejmladších je jistě rozhledna na Svaté Markétě ( 642 m.n.m.) ve Švihovské vrchovině. Blíže řečeno v okrsku Chudenické vrchoviny - Poleňské pahorkatině. Ta byla pro veřejnost otevřena 1.1. 2014. Čekání na den s přijatelnou viditelností se protáhlo až do února a ani poté to nebylo to pravé, ořechové. Pro začátek cesty jsme si zvolili obec Dlažov. A protože dostat se do těchto míst veřejnou Dopravou je více jak složité, rozhodli jsme se pro auto. S naší cílovou horou jsme se již seznámili po výjezdu z Klatov po silnici č. 22, směrem na Domažlice. Odtud jsme ji měli stále před očima a během cesty jsme při dvou zastávkách udělali její první fotografie. Na křižovatce u Vráže jsme odbočili vlevo na okresku, která nás dovedla na dlažovskou náves. Odtud jsme již pokračovali pěšky.

Za čím jedeme?

Obec Dlažov se rozložila na východním svahu Svaté Markéty. První písemná zmínka o osadě je z roku 1379. A tak začátek našeho výletu patří místním památkám. Na prvním místě to je kostel sv. Antonína Paduánského. Ten byl postaven na místě staré kaple v první polovině 18. století v novorománském slohu. Nedaleká budova fary je z roku 1835. Hřbitovní kaple se stavěla v 1. polovině 19. století. V obci byl i zámek, který v roce 1946 vyhořel. Nepřehlédnutelné jsou staré lípy ve středu vsi. Stavení jsou většinou nově přestavěna, ale několik si zachovalo původní ráz. Obcí jsme prošli na její severní okraj, kde žlutá odbočuje vlevo. Změna blátivého povrchu na ledový se konala pod severním svahem hory a po vstupu do lesa to bylo ještě horší. Hodně rádi jsme ji vyměnili za příkrý průsek, vedoucí přímo k vrcholu. Ten se objevil znenadání a bylo se na co dívat.

První stavbou tady byla kaple sv. Markéty. Byla postavena v novogotickém slohu v roce 1866 a stala se poutní horou Dlažova a celého okolí. Ve 30. letech 20. století zde byla postavena dřevěná rozhledna. Ta sloužila turistům až do roku 1947, kdy byla pro havarijní stav stržena. Povídání o té nové přebíráme s informačních tabulí. Myšlenka o stavbě rozhledny se zrodila v roce 2010. O dva roky poté následovala žádost o poskytnutí dotace, které byla na jaře v roce 2013 přislíbena. Následovalo výběrové řízení na dodavatele stavby. Tím se stala firma Teplotechna Ostrava a 17.7.2013 se začalo stavět. V říjnu byla usazena střecha rozhledny a na Nový rok 2014 vystoupili na rozhlednu první návštěvníci. Zbývá nám vystoupat po 94 schodech na vyhlídkovou plošinu, která je ve výšce 19,2 metrů a vrcholový kříž na střeše je 24,5 metrů vysoko. Tak ještě popadnout dech apoté se již věnujeme pohledům přímo pohádkovým.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Pokud člověk musí hodně jíst, nemůže počítat s občerstvením jak u rozhledny tak i v okolních vsích a je nutné vše mít na zádech v batohu. Pokud seto vydrží, tak v nedalekých Klatovech je příležitostí jak k jídlu tak i ubytování dost. My jsme si pro tentokrát vybrali Country salon v Beňovech, který je přímo u hlavní silnice. Vaří tady skutečně dobře a posezení je také příjemné.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Výhled z rozhledny je skutečně mimořádný. Na jihu a jihovýchodě je táhlý hřeben západní části Šumavy, ve kterém je nejvyšší Jezerní hora ( 1343 m.n.m.). O něco blíže je Pancířský hřbet s nejvyšším Můstkem ( 1235 m.n.m.). Hůře viditelné byly hory Šumavských plání, zato Svatoborská vrchovina byla jako na dlani. Byly vidětPlošina ( 970 m.n.m.), Teleček ( 886 m.n.m.) a Borek ( 859 m.n.m.). Na východě je rozlehlá Klatovská kotlina s výraznou Klatovskou Hůrkou ( 498 m.n.m.) a město Klatovy. Velká část širokého údolí řeky Úhlavy a daleko na obzoru se zvedá Nepomucká vrchovina. Nejčistší výhled byl k severu. Přímo před námi je Velký Bítov ( 712 m.n.m.), dále k západu Bolfánek s rozhlednou a rozčepýřený vršek zříceniny hradu Pušperku. V dálce je velká část Merklínské pahorkatiny a je vidět i Křížový vrch ( 487 m.n.m.) s rozhlednou nad Stodem. Západ patří pásmu Českého lesa s nejvyšším Čechovem (1042 m.n.m.) a o něco blíže k Šumavě je pásmo Hoher – Bogenu v Bavorsku. Nejsou to ale jen hory. Je vidět více jak tucet vesnic a také Janovice nad Úhlavou. Popsat vše, co je vidět, je nad lidské síly a pokud by se to podařilo zabralo by to hodně stránek. Moc se nám tady líbilo.

Ostatní informace

Stejnou cestou lze sestoupit do Dlažova. Ale moc se nám po ledovce dolů nechtělo a tak jsme sestoupili průsekem na východním svahu a po loukách jsme prošli na jižní okraj Dlažova. Celá cesta má kolem 4 kilometrů. Rozhledna je volně přístupná a co se mapy týče, tak ta KČT má číslo 64 a název Šumava – Železnorudsko.