Z Pardubic na Kunětickou horu

Kam a jak jedeme?

Konečně jsme se dočkali sobotního - a kupodivu slunného - rána ! Po dlouhé době vyjíždíme na "větší" výlet a tentokráte to bude hrad Kunětická hora a město Pardubice a jeho zámek. Ještě brzy za ranního kuropění nasedáme do Zlínského expresu a než stačíme sníst snídani, vyluštit si několik sudoku, přečíst pár kapitol knihy a pak si po té "námaze" i trochu zdřímnout ... je tu tunel bez "stropu" v Chocni a my vyjíždíme do roviny úrodného Polabí. Netrvá to dlouho a vystupujeme v Pardubicích.

Zdejší opravdu nezaměnitelná architektura nádraží a přilehlého výškového hotelu - (vše obloženo červenými a černými kachličkami ) - a který tvoří k nízké budově odjezdové haly ostrý kontrast, je dílem arch.K. Řepy a K.Kalvody. Tito pánové předložili vítězný návrh projektu nového nádraží, protože to původní bylo na konci války poškozeno bombardováním. Realizace rozsáhlé stavby byla ukončena ale až roku 1958.

I my tu dnes můžeme obdivovat prostornou halu, která je zdobena mozaikou a i na začátku 21.století působí stále moderním dojmem. Na stěnách visí krásné černobílé fotografie, které lákají turisty k návštěvě památek i přírodních krás Pardubického kraje - ( ty původní, už poněkud "zastaralá" fota, byly r.2010 vyměněny za zbrusu novou kolekci snímků ) ... Jinak v nádražní hale najdeme množství stánků a restauraci. Většina kiosků nabízí k prodeji místní věhlasný perník a ani my neodoláme a kupujeme si jakýsi ten vzorek na cestu.Možná by vás zajímalo, ZAČ JE V PARDUBICÍCH PERNÍK ? Tak tedy : ten nejlevnější pořídíte za "bůra", ale pokud máte v kapse otylejší peněženku, můžete si koupit třeba perníkový vláček i s vagónkem za 850 kč !!

My se ještě stavujeme v nádražní restauraci na colu - mají tu bohatou nabídku snídaní - a pak zakoupit lístky na MHD a nástup do busu č.16, který nás zaveze až téměř k samotnému hradu. Za námi sedí pan učitel s dětmi. Taky jedou tak jako my na hrad a děcka začínají debatu o hororových filmech. Na to, že jsou ještě nezletilé, tak mají velmi vstřícné rodiče, kteří jim umožňují shlédnutí takových hrůz, u kterých se klepu strachem dokonce i já ... Jedno dítko se chválí, že nejstrašnější horror, který vidělo, se jmenoval "30 dní dlouhá noc" a pan učitel odvětí, že on viděl akorát " 30 případů majora Zemana". Pak dodává, že jeden z dílů byl vlastně jakýmsi prvním komunistickým hororem - jistě jej všichni dobře znáte - jmenoval se " Studna"...

Za čím jedeme?

Vystupujeme na zastávce Kunětická hora, kde vidíme několik restaurací a procházíme okolo ohrad se zvířátky - děti zde mohou obdivovat třeba pštrosy, bizony či jinou exotickou havěť. Za parkovištěm a velkou loukou poprvé vidíme siluetu hradní polozříceniny. Kunětická hora se vypíná na vyvřelé čedičové kupě a se svými asi 302 metry je podobně jako hrad Trosky neodmyslitelnou dominantou české krajiny - tady v okolí Pardubic ale už žádný jiný kopec není ! Jižní stěnu 82 m vysokého hradního vrchu tvoří vysoké skalnaté stěny. Ty ale nejsou přírodního původu - býval tu totiž až do začátku 20.století v provozu veliký lom, který málem zůsobil definitivní zánik krásné hradní zříceniny.

Hrad si ale prožil těch zániků v minulosti hned několik : ten úplně nejstarší hrad na temeni kopce zanikl v husitských válkách. Na jeho ruinách si pak kališnický hejtman Diviš Bořek z Miletínka vystavěl hrad nový. O něco později ho nový vlastník - král Jiří z Poděbrad přepsal svým synům. R.1491 ho zakoupil Vilém z Pernštejna a započal s jeho velkorysou přestavbou a mohutným opevněním. Pernštejnové si ale pak za své hlavní sídlo zvolili vodní hrad v Pardubicích a Kunětická hora skončila v rukách arciknížete Maxmiliána. Hrad později ztratil veškerý význam, byl dobyt Švédy a od roku 1681 byl už pustý. No pustý - jak se to vezme, funkční na hradě zůstala kaple sv.Kateřiny a malá kaplička sv.Barbory a trvale zde v pozdějších časech bydlel správce lomu. Jeho činnost byla naštěstí ukončena těsně před totální likvidací hradu a od 2.pol. 19 století se započalo s opravami a rekonstrukcí hradní zříceniny, která v podstatě trvá dodnes... ( Zajímavostí je, že plány na přestavbu ruin zhotovil sám věhlasný Dušan Jurkovič, ale k jejich realizaci došlo jen zčásti ...)

My se necháme od parkoviště vést červenou značkou, která nás záhy po chodníku provádí skrze "džungli" pod skalnatými jižními svahy. Pak přicházíme ke schodišti a zanedlouho stojíme pod hradním palácem, z jehož nároží trčí skoro 35 m vysoká Čertova věž. Atmosféru jako z pohádky doplňují hejna havranovitých ptáků, které s děsivým krákoráním stále krouží kolem hradní věže. Ve výklencích a ve vypadaném zdivu tu mají ptáci své domovy.

Jen krátce si shora obhlédneme bývalý dělostřelecký bastion, který prochází rekonstrukcí a pak už se vydáváme k opravené hradí studni a mezi hradbami hlavní branou na nádvoří hradu. Po zakoupení vstupenek pak individuální prohlídka hradního areálu - v každou celou hodinu ale v přízemí trosek starého paláce průvodce odvykládá historii hradních ruin pro všechny, kteří se nezaleknou nových informací ...

Nás dva přichází před vlastní prohlídkou přivítat pomocník kastelána - malá a strašně hubená kočička. Napřed si procházíme rytířský sál s portréty a nádhernou sklípkovou klenbou stropu - je to ale jen imitace té původní... Pak po schodech do podzemí na prohlídku archeologické expozice. V přízemí starého paláce, který je sice zastřešený, ale z něhož zůstaly jen obvodové zdi, nás čeká překvapení v podobě "největšího létajícího draka v celých Čechách " !!

Následuje prohlídka hradního paláce - v interiérech expozice Zločin a trest v českých dějinách, honitba a výstavka starých pohlednic hradu. Při stoupání po schodech k vrcholu hradní věže, ze které je hezký kruhový rozhled, můžeme ještě vidět expozici " Vesele o neveselých novodobých stavebních výtvorech v okolí Kunětické hory".

Pak už návrat dolů na nádvoří a svačinka, o kterou se podělíme i s tou převelice hladovou kočičkou. Zpět po silničce k parkovišti a na rozcestí si vybíráme zelenou značku, která schází lesem k Perníkové chaloupce. No máme - li přiznat pravdu, čekali jsme trochu "pohádkovější" objekt. Slogan, který vyzývá všechny, kdo mají rádi pohádky, aby navštívili její interiéry ale není možno naplnit : ani my a ani jedna rodinka s malými dětmi se dneska dovnitř nedostane, protože prý mají naobjednávané zájezdy... Holt na obyčejné turisty se tu kašle !!

Jsme trochu naštvaní a tak si od sličné zmrzlinářky ani nekupujeme zmrzlinku a pokračujeme po zelené značce do obce Ráby. Z ní máme při pohledu zpět hezké výhledy na hrad Kunětickou horu. Pokračujeme do středu obce, kde stojí velký dav domorodců ve svátečním a čeká na autobus. Zařazujeme se na konec fronty, přijíždí patrový luxusní bus - tento na naši linku opravdu nevypadá - a od domorodé krasavice se dozvídáme, že tento je veze na zájezd do Prahy ... Však ona tu taky u kapličky žádná zastávka busu není - ta je až o kousek dál u místní hospůdky, která je ale zavřená a visí na ní "omluvný"nápis : Dnes zavřeno - propíjím bohatství ...

Za chvilku ale jede už ten náš spoj a bere nás do centra města Pardubic ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Snídali jsme ve vlaku, svačinu jsme si nesli sebou a na oběd jsme se plánovali zastavit až v historickém centru Pardubic...

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Hrad Kunětická hora, prohlídka i výhledy byly velkým zážitkem a k tomu všemu nám navíc ještě přálo počasí - dneska byl nádherný květnový den !!

Ostatní informace

Nevšimli jsme si, kolik platí za prohlídku hradu důchodci či děti - na dospělou osobu byla prohlídka paláce a věže - ( bez hradní kaple, za tu se platí zvlášť ) - za 70 korun ...