Za barokem do Nicova a jeho okolí.
Tipy na výlet • Romantika • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Nicovský poutní kostel Narození P. Marie je jedním z vrcholných děl vynikajícího stavitele v období baroka K. I. Dientzenhofera. Stavba proběhla v letech 1717 až 1726. Centrální dispozice má skoro čtvercový půdorys s obdélníkovým vstupním prostorem. Střed stavby tvoří klenutá kopule, která je zakončena stanovou střechou s lucernou. Průčelí je mírně předsunuté a po jeho bocích jsou dvě nižší věže. Vnitřní vybavení je barokní. Za kostelem, v prostoru hřbitova, je barokní márnice. Kostel je jistě nejhezčí barokní stavbou klatovského okresu. Koho by tyto skutečnosti nezlákali? Ráno předjarního dne je nemastné, neslané, ale vždy to nějak dopadne a tak se vydáváme za tímto nádherným barokem. Vedou nás k němu většinou silničky třetích tříd ze Sušice do Nalžovských Hor a dále přes Velenovy do Zborov. Tady najíždíme na dvojku, která v našem směru míří do Plánice a Klatov. Za Zborovy se objevuje náš dnešní cíl a po chvilce vystupujeme na parkovišti do chladného březnového rána. Prohlídka krásného ale zanedbaného kostela, který volá po opravě, nám zabírá půl hodiny. A protože se dovnitř nedostaneme, jak je v zemích koruny české běžné díky různým zlodějíčkům i nezbytné, rozhodujeme se pro pár kilometrů po okolí.
Za čím jedeme?
Cestu po loukách jsme po prvních krocích museli kvůli vodě zavrhnout a tak si vybíráme silničku na sever. Nad hlavami se nám střídá modř s černými mračny, ale neprší. Po obou stranách jsou pole či louky a několik malých rybníčků. Přecházíme křižovatku, vpravo na svahu máme les a na dohled první cíl, zámeček v Lovčicích. Nechali jej postavit Bořitové z Martinic v roce 1720 a sloužil především v době lovů. Je v barokním slohu a zřejmě i u jeho zrodu byl slavný stavitel nicovského kostela. Zámek je patrová obdélná budova. Zaujme výzdoba oken a nároží. Obdobné dekorace jsou u obou vstupních portálů. zajímavostí je zdejší pobyt velitele rakouské armády Benedecka v roce 1866. Skrýval se zde po prohrané prusko-rakouské válce. Ve vsi potkáváme masopustní průvod a je k nevíře, kde se vzalo v tak malé obci tolik lidí. Ze vsi jdeme polní cestou na západ k blízkému lesu, na vrch Buzrakov ( 641 m.n.m.). Vstup do lesa je i únikem před nenadálou sprškou. Les je jedno mokré místo, a tak se pod vrcholem obracíme k jihu, s úmyslem dojít ke kratické tvrzi. Jsme z lesa venku a máme ji přímo před sebou. Tvrz Barbora byla věžovitá stavba postavená někdy v 15. století. V roce 1580 byla přestavěna Lackem ze Šternberka. Dnes tu vidíme mohutnou třípatrovou budovu v poměrně dobrém stavu, která od roku 1638 sloužila jako sýpka. A jde se dál na Kvasetickou horu ( 616 m.n.m.). Na jejím jižním svahu stojí výrazná zřícenina Barokní sýpky, místo tak trochu plné romantiky. Stavba byla provedena z lomového kamene a doba jejího vzniku je zahalena tajemstvím. Lidé jí tu říkají Maxberk a původ názvu je také neznámý. Od sýpky scházíme do vsi Kvasetice a odtud silničkou k východu na křižovatku se silnicí, kde začínala naše cesta. Jsme na parkovišti a zacházíme ještě ke kapličce, která je odtud asi 300 m při silnici do Plánice. Pramen, který odtud vytéká je prý radioaktivní. Tady končí náš dnešní výlet v oblasti, která čeká na své objevení.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Hostinec naproti nicovskému kostelu byl zavřen. Jídlo a pití je nutné nést na zádech. Pokud by zde někdo chtěl trávit delší dobu, ubytování by jistě našel v nedaleké Plánici.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Dokonalé a krásné baroko kostela se tak často nevidí. Okolní krajina je zajímavá a stavební památky stojí za pozornost. Nelíbil se nám stav kostela v Nicově. Člověk má dojem, že se látají jen ty nejhorší díry. Přitom se jedná o významnou památku. No hlavně, že máme miliardy na pandury a podobné excesy.
Ostatní informace
Ušli jsme přibližně 14 km. Celá trasa byla po neznačených cestách, těch je tu pramálo. Spojení o víkendech veřejnou Dopravou je vyloučené. Zbývá buď kolo či auto. My jsme dali přednost pohodlí. Přímo nutností je mapa KČT č. 68 Pootaví.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut