Za sochařskými díly Václava Levého trochu jinak

Kam a jak jedeme?

Projděte se okrajem kokořínské pískovcové oblasti kolem sochařských děl Václava Levého jinak než obvyklou a nejčastěji doporučovanou trasou..

Jako východisko výletu se hodí železniční zastávka Štětí na trati z Mělníka do Ústí nad Labem. Po příjezdu do stanice se vrátíme cca 500 metrů podél trati směrem na Mělník k železničnímu přejezdu. Zde narazíme na žlutou značku vedoucí z centra Štětí. Přejdeme železniční trať a po silnici mírně stoupáme obcí Stračí do lesa. Po chvíli značená cesta uhýbá vpravo a již se můžeme pomalu těšit na zajímavé přírodní útvary skalních bloků a na sochařská díla Václava Levého.

Nejdříve však míjíme hraběcí kapličku, což je místo, kde byl roku 1720 zavražděn hrabě Clary. Asi po dalším 1,5 km chůze nás čeká první zajímavost. Dojdeme ke skalnímu útvaru nazývanému Sedm chlebů a blízké jeskyňce Murdloch, v minulosti sídlo loupežníků, dnes je využívaná trempy.

Od jeskyňky se po dalším cca 1 km chůze pomalu blížíme k prvnímu z děl V. Levého na trase, k Hadovi. Před tím ještě míjíme působivé pískovcové skalní útvary.

U turistického rozcestí U Hada zahneme vpravo a společně modře a žlutě značenou, ne příliš pohodlnou lesní cestou, dojdeme k dalšímu z Levého děl – Harfenici. Jde o pískovcový blok s reliéfy lidských hlav a ženy s harfou. V sousedním pískovcovém bloku je vytesaná jeskyňka zdobená dalšími reliéfy.

Pokud bychom pokračovali od Harfenice po modré značce, asi po 1 km bychom narazili na kapli Máří Magdalény, což je jeskyě s vytesaným reliéfem rajské zahrady.

My však půjdeme od Harfenice společně po modré a žluté a od rozcestí cest se dáme vlevo. Žlutě značenou cestou sestoupíme do Želíz, kde je možnost občerstvení.

Přejdeme silnici a stoupáme zase modře značenou pěšinou, místy dosti příkře, k Čertovým hlavám. Údajně se jedná o největší skulptury po sochách amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Od Čertových hlav vede trasa k nejvýznamnějšímu skalnímu dílu Levého, takzvané Klácelce a Blaníku. Klácelka je nevelká jeskyně, kterou Levý vyzdobil. Název dostala po významném českém vlastenci 19. století Františku Matouši Klácelovi, který v roce 1839 dokončil epickou báseň Ferina Lišák. Levého skalní výtvory jsou jakousi ilustrací této básně. V jeskyni, kam si raději vezměte baterku, například uvidíte osla, který symbolizuje německého učitele ohlupujícího české děti. Husa a slepice zase znázorňují lidskou hloupost.

Klácelka je součástí uzavřeného prostoru mezi skalami zvaného Blaník. Zde sochař vytesal slavné husitské bojovníky Jana Žižku a Prokopa Holého.

Klácelka a Blaník byly vrcholným dílem Levého "skalní" tvorby. Kdy přesně svá díla Levý vytvořil, není známo. Na cedulkách u skalních výtvorů je napsáno, že to bylo někdy před rokem 1845. Možná, že větší otázkou je, jak dlouho Levého plastiky ve skalách ještě vydrží. Kromě deště, větru, zimy a dalších povětrnostních vlivů se na výtvorech obrazně i doslova podepsali vandalové a v případě Klácelky tomu nezabránily ani mříže..

Od Klácelky nás modrá vrací zpět do údolí a příjemná cesta vedoucí podél autokempu nás dovede před zámek v Liběchově. Zámek je po povodních v r. 2002 stále ještě uzavřen a tak jsou k dispozici jen pohledy zpoza plotu.

Z Liběchova se můžeme vrátit domů autobusem, na vlakovou zastávku to pak máme ještě asi 1,5 km.

Za čím jedeme?

Prohlédnout si sochsřská díla Láclava Levého, který byl jedním z prvních učitelů J.V. Myslbeka.

Procházka pěknými, převážně borovými lesy.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V Želízech je Zájezdní restaurace, která nabízí tradiční česká jídla. A když si dáte i pečivo z domácí pekárny, nebude se vám z příjemného prostředí ani odcházet.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Vycházka nabízí hezké přírodní scenerie a zajímavé skalní díla Václava Levého.

Bohužel postupuje devastace skalních děl V.Levého a tak za krátko si dudeme původní vzhled děl prohlížet asi jen z dobových obrázků.

Ostatní informace

Všechny skalní díla jsou volně přístupná a pokud nezapracovali vandalové, najdete u nich i pár informací.