Za žulovými hříčkami ...
... do polského Podkrkonoší Každý, kdo si prošel krkonošskou hřebenovku – Cestu česko-polského přátelství, jistě zná mnohá žulová skaliska – Dívčí, Mužské, Polední, Harrachovy i jiné „kameny“. Celá řada žulových skal vystupuje z horských hřbetů také na polské straně Krkonoš. Stačí snad vzpomenout jen impozantní skupinu Pielgrzymy (Poutníci), Końskie Lby atd. Vyvřelá hornina žula se však uplatňuje i na geologické stavbě polského Podkrkonoší, a tak není divu, že pozoruhodné povrchové útvary v ní najdeme také v přiléhavém podhůří. Některé z nich jsou svým způsobem opravdu unikátní. Platí to například o tzv. ostrovních horách, což jsou samostatné oblé kopce. Příčinou jejich mnohde dokonale klenbovitého tvaru je slupkovitá odlučnost (exfoliace) prohnutých žulových desek. Pěknou ukázkou tohoto tvaru je památný hradní vrchol Chojnik (627 m) u Sobieszówa. Naši polští sousedé si jej tak považují, že sem umístili i správu Krkonošského národního parku. Zajímavě utvářené partie zde najdeme jednak na vrcholku při úpatí hradu, zejména pak na severním svahu, kde je skupina bizardních Zbojnických skal s řadou útesů, jeskynních výklenků, kamenných hřibů a skalních míst. Tvarově snad ještě pestřejší galerie kamenných hříček je součástí horského hřbetu Rudawy Janowickie v severovýchodním Podkrkonoší. Severní výběžek – Gory Sokole (Sokolí hory) – tvoří několik tzv. ostrovních hor, z nichž dvě (KrzyĽna Góra a Sokolik) patří k významným krajinným dominantám. Obě jsou častým cílem horských vycházek a z jejich skalnatých vrcholků se otevírá nádherný výhled na východní Krkonoše a daleko do polského Podkrkonoší. Horolezci oceňují lezecké cesty na 50 m vysoké stěny Skalnisku i okolních stěn a útesů. Rovněž z táhlého hřbetu „vlastních“ Rudaw Janowických vystupuje několik žulových skalních skupin. Nejvyšší vrch, zvaný Skalnik (954 m), najdeme v jižní polovině hlavního hřbetu. Dostupný je nejsnáze od silničního sedla mezi podkrkonošským střediskem Kowary a obcí Stružnica. Skalnatý je zejména předvrchol, zvaný Ostra Mala (935 m), kde mohutností vyniká vyhlídkový útes. Členité jsou i sousední blokovité útvary (se skalními mísami na vrcholku) bizardností pak vyniká nedaleká skupina žulových „koňských hlav“, pojmenovaná Konie Apokalipsy. Celými skalními městy žulových útvarů se pak může projít v partiích blíže k obcím Janowice Wielke a Karpniki. Zejména Staro_cińskie skály překvapí každého návštěvníka mohutností žulových skalních kleneb, křivolakostí štíhlých věží a pilířů i pestrou mozaikou drobných povrchových tvarů (skalních mís a křesel, průchodů, dutin atd.). Na západním svahu téhož hřbetu vystupuje při značných cestách několik dalších skupin (např. StruĽnickie skály) i samostatných útvarů (Fajka, Pieklisko atd.), které se rovněž vyznačují velkou členitostí. Pověsti o dávných skrýších je opředen mohutný převis Piec v údolí potoka Janówka, dominantou sousední rokle je nádherný útvar Skalny Most s mohutnou a neobvyklou skalní bránou. Severní část tohoto horského hřbetu uzavírá vyhlídkový útes Urwista (rovněž s pěkně vyvinutými skalními partie se zříceninou středověkého hradu Zamek Bolczów. Zbytky hradního zdiva zde volně splývají se skalním terénem a s lesními porosty. Severní partie Rudaw Janowických se Sokolími horami jsou nejsnáze dostupné od parkoviště v silničním sedle (Karpnicka Przelecz) mezi obcemi Karpniki a Janowice Wielkie. Převzato z časopisu Turistika a Hory číslo 3-4/1999
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut