Zámek Stekník, krásné rokoko Žatecka.

Kam a jak jedeme?

Při našem několikadenním pobytu na Žatecku jsme si vybrali pro první výlet zámek Stekník. Tato rokoková perla je vzdálená přibližně 7 kilometrů východně od Žatce. Po krátkém motání a kolečku na kruhovém objezdu nacházíme Pražskou ulici, která se za městem mění na silnici č. 225. Projíždíme obcí Trnovany a následuje Most přes říčku Blšanku. Hned za Mostem odbočujeme doleva a jedeme při pravém břehu řeky k jejímu soutoku s Ohří. Tady odbočujeme vpravo a o kousek dál znovu vlevo. Před námi se všude kolem rozkládají chmelnice a na jediném návrší v širokém okolí je vidět střecha hledaného zámku. Potkáváme několik nákladů se sklízeným chmelem a po několika minutách zastavujeme na rozlehlé návsi obce Stekník.

Za čím jedeme?

Na začátku je vhodné vybrat to důležité z dějin zámku. Máme na to poměrně dost času, zámek nám otevřou až za půl hodiny. Dozvídáme se, že tu někdy kolem roku 1600 stávala gotická tvrz, kterou vlastnili Kaplířové ze Sulevic. Ti, jak víme z historie, stáli jak se říká na nesprávné straně a jejich majetek byl po Bílé hoře zkonfiskován. O něco později se naplnil i osud tvrze, která vyhořela. Obrat nastává až v roce 1681, kdy žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek Stekník kupuje. Zřejmě díky svému bohatství byl později povýšen do šlechtického stavu a k jeho jménu přibyl dodatek „ z Klaudensteina“. Následně zahajuje stavbu nového zámku v barokním slohu. Jeho vnuk Jan František Václav se stává majitelem panství v roce 1760. Ten se rozhodl provést rokokovou úpravu zámku, a založit zámeckou zahradu v italském stylu. V roce 1796 prodává zámek rytíři Antonínu Josefu Korbovi z Weidenheimu. Tento severočeský rod má zámek v držení až do roku 1892, kdy přechází dědictvím rodině Hennetů. V roce 1907 zámek kupuje firma Hielle a Ditrich z Prahy a následně dědí Stekník švýcarský konzul Gérold Déteindre. V držení této rodiny je zámek až do roku 1949. V tomto roce zámek i s velkostatkem vykupuje Československá vláda a ten se stává sídlem Výzkumného ústavu chmelařského v Žatci. Dalším vlastníkem je Národní galerie Praha a od roku 1996 je zámek pod Národním památkovým ústavem.

První naše kroky patří vísce a jejímu blízkému okolí. Velká část stavení je v dosti špatném stavu a když se dozvídáme, že tu žije jen 14 stálých obyvatel, není se čemu divit. Pokus o obejití zámku končí v křoví v polovině svahu. Zámek je ukryt mezi stromy a pohled se omezuje jen na střechy a přes plot se dá nahlédnout na nádvoří. Jižně od obce stojí osamocená sýpka, zřejmě z období baroka. Vracíme se před vchod a konečně se otevírá. Vstupujeme na poměrně velké nádvoří. Před námi jsou dvě křídla zámku. Jejich fasády volají po opravě, ale i tak je to něco mimořádného. Před zámkem je několik barokních soch světců a uprostřed nádvoří kamenná kašna. Mezi stálé obyvatele patří i několik koček, které žadoní o pozornost. Zámek je stále v rekonstrukci a jak praví průvodce, mezi nově zrestaurované prostory patří vstupní hala, kaple a chodby v patře. Prohlídku interiéru máme za sebou a následuje další pozoruhodnost. Tou je terasovitá, italská barokní zahrada. Již první pohled napoví, že to v době po založení musela být nádhera. Z té toho sice moc nezbylo, přesto procházka po terasách a parkem patří mezi hezké zážitky. Z teras se otevírají pohledy na nekonečné chmelnice a z parku několik moc hezkých pohledů na zámek. Pokud se podaří tento rokokový klenot opravit, bude v širokém okolí jedním z nejlákavějších turistických objektů.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Pro náš pobyt na Žatecku jsme si vybrali hotel Černý orel nedaleko Kruhového náměstí v Žatci, kde jsme se i stravovali. Musím říci, že k naší plné spokojenosti. Navíc výborná jedenácka v nedalekém malém pivovaru bylo příjemnou tečkou každého dne.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

O tomto zámku se píše, že patří mezi nejvýznamnější rokokové stavby v celé zemi a tomuto tvrzení musíme dát za pravdu. Je to prostě nádhera a to platí i o zahradách. My jsme s návštěvou tohoto místa byli více než spokojeni.

Ostatní informace

Zámek je otevírán až v 10 hodin a končí se v 17 hodin. Je ale vhodné si všechno potřebné zjistit na webových stránkách zámku. Vstupné se platí i do zámecké zahrady. Stekník je na mapě KČT č. 7 Žatecko.