Západním úbočím Svatoboru.

Kam a jak jedeme?

Svatobor patří k hodně navštěvovaným horám na Sušicku. Jak přes samotný vrchol, tak i v blízkém okolí Hory vede dosti značených turistických cest. Jednou z méně frekventovaných je modrá, která prochází západním svahem Svatoboru. Vychází z Petrovic a lze po ní dojít do Sušice. Za nástupní místo může posloužit některá z autobusových zastávek v údolí Volšovky. Pro začátek cesty padl výběr na zastávku u obce Trsice. Autobusem ze Sušice to je otázka dvaceti minut a poté už se musí jít pěšky.

 

Za čím jedeme?

Od zastávky je možné jít po louce severním směrem. Po pravé straně se nad silnicí zvedá Tomanův vršek ( 603 m.n.m.). Po ujití několika desítek metrů je vlevo hráz Žikovského rybníka I. Jsou čtyři stejného jména a za názvem mají římskou číslici. Ten náš s jedničkou je největší. Od rybníka je hezký výhled na ves Žikov s vrchem Buben ( 650 m.n.m.) v pozadí. Přes jeho hladinu jsou vidět Petrovice a část Svatoborské vrchoviny. Na jihu je údolí Volšovky a hora Volšovská Stráž ( 790 m.n.m.). Následuje ves Žikov. Tady stojí několik hospodářských budov v okolí zámku, zámek a zámecký park. Zámek je ve velmi špatném stavu a to samé se dá říci i o parku. Roste v něm několik nádherných stromů, které by si zasloužily více péče. Altán na okraji parku se rozpadá. Jediným chráněným stromem ve vsi je Vaňkův dub nedaleko zámku. Odtud se již pokračuje po zmíněné modré.

Osada Dohaličky je na dohled a během cesty se otevírají moc hezké výhledy na horu Svatobor ( 845 m.n.m.) a JZ směrem do údolí Volšovky. Osada, to je jen šest stavení a jedna opravená kaplička. Trvale tady nikdo nebydlí, ale stavení jsou udržovaná. Nedaleko od kapličky roste topol, který hostí starý břečťan. Za osadou se vstupuje do lesa a začíná stoupání. V poslední době se tu hodně kácelo. Cesta prochází sedlem mezi Svatoborem a Letnou ( 638 m.n.m.). Slunce vylákalo žluťásky a mravence, kteří tady obývají několik desítek velkých mravenišť. Během cesty se občas otevře výhled na vrchol Svatoboru a k jihu na Sedlo ( 902 m.n.m.), Javornickou hornatinu a hrad Kašperk. Ještě před několika lety byla u cesty studánka, ze které se mohlo pít. I když nedávno roztál sníh, studánka je bez vody a stříšku nad ní kdosi poničil. Za sedlem následuje rovinka a opět stoupání. To končí u rozcestí na úbočí Svatoboru. Modrá odtud klesá prudkým svahem k Sušici. Po opuštění lesa se z velké louky otevírá výhled na Kalovy ( 727 m.n.m.), město Sušici a jižním směrem již zmíněnou Javornickou hornatinu, hrad Kašperk a něco málo ze Šumavy. Zbývá projít městem a výlet končí.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Z mnoha možností, které město k občerstvení nabízí, jsem dal přednost pivovárku na druhé straně řeky. Pivo si tady vaří sami a je velmi dobré. To se dá říci i o jídle. Hospoda připomíná staré časy a je tu příjemné posezení.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Vycházka pod západním svahem Svatoboru je místem, kam turisté moc nechodí. Šel jsem tudy již několikrát a nikoho jsem nepotkal. Jen občas zvědavou sojku. Kromě výhledů tu je ještě docela slušný les a klid. A to v dnešní uspěchané době má svoji cenu.

 

Ostatní informace

Celá cesta je dlouhá okolo 8 kilometrů, část se jde lesem. Celkové převýšení je kolem 200 metrů. Cesta je součástí mapy KČT č. 64 Šumava – Železnorudsko.