Ze Srbska přes Svatého Jana pod Skalou do Vráže
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Vyrazíme ze zastávky ČD Srbsko proti proudu Berounky. Cestička je lemována skalami až dojdeme k loučce pod Barrandovou jeskyní. Ta je sice oficiálně nepřístupná, ale hezká.Musí se k ní tak trochu vyšplhat a překonat asi dvy metry vysoký skalní blok, který zahrazuje cestu. Lézti tam nedoporučuji, prototže člověk by se tak dostal do rozporu se zákonem, kterým je chráněno CHKO Český kras. Nicméně pokračujeme dále a překonáme potok Kačák. Pokračujeme dále až k lomu Alcazar, kde jsou zajímavé štoly. Nikde není žádná cedule, která by zakazovala vstup do jednotlivých štol, takže se zde dá trošku pochodit. Jenom upozorňuji, že v některých štolách bydlí netopýři, tak je prosím neplašte, nelovte a vůbec se k nim nechovejte nepřívětivě. Jsou to milí a užiteční tvorečkové. Po prohlídce lomu Alcazar se kousek vrátíme až k potoku Kačáku a vydáme se po cestě podél něho. Celou cestu je možno ve skalách pozorovat některé krasové jevy s vyjímkou krápníků. Ty tady nenajdete a budete muset za nimi do Koněpruských jeskyní. Nicméně i zde se nacházejí jeskyně menších rozměrů a nedoporučuji do nich také vstupovat. Tak dojdeme až do obce Svatý Jan pod Skalou. Sice cesta vede asi z poloviny po silnici, ale provoz je zde poměrně malý. V obci si povšimneme kláštera Sv. Jana nad nímž se vypíná mocná skála, která je v nejvyšším bodě ozdobena křížem. Od kláštera vede ke kříži značená cesta a u kříže nalezneme vyhlídkové místo odkud je vidět do široka daleka. Když už jsme vylizli tuto "horu", tak můžeme pokračovat do tzv. Solvayových lomů, které mají také své kouzlo. Po prohlídce této oblasti sejdeme opět ke klášteru ve Svatém Janu pod Skalou a odtud pokračujeme po značené cestě do Vráže, kde na nádraží je možno výlet ukončit.
ALCAZAR
2 km SZ od Srbska
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 36 C2
chodby
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Systém chodeb hojně využívaných za druhé světové války jako skrytá výrobna součástek zbraní wehrmachtu. Do dnešní doby přístupná je pouze část tohoto systému. Přístup do Alcazaru však nedoporučujeme, neboť tmavé chodby bývají hojně využívány netopýry. Část chodeb byla zaslepena zdivem a proto dnes není možno vstupovat do celého bývalého komplexu. Přístup k lokalitě je umožněn po neznačené stezce proti proudu Berounky od obce Srbsko.
BARRANDOVA JESKYNĚ
2 km SZ od Srbska
Mapa 36 C2
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Jeskyně nedaleko Srbska není dnes přístupná. Z turistické značky je však možno zahlédnout vchod do ní a také blízko ležící skalní okno, které je přístupné z prvního patra této dvoupatrové jeskyně. Vstup do nitra prvního patra je opravdu nebezpečný a proto uposlechněte zákazu vstupu. Vstupem do Barrandovy jeskyně se dostaneme do menší prostory prvního patra odkud je komínem umožněn vstup do druhého patra pouze za využití speleologicko horolezeckého vybavení. Vzhledem k tomu, že dno této prostory je pokryt jemným blátem hrozí zřícená do nižšího patra. V nižších patrech se nachází několik úzkých chodeb s celkovou délkou přes 200 m. Výška obou pater je necelých 40 m a výškový rozdíl mezi 1. a druhým patrem činí 14 m. zajímavostí jeskyně je fakt, že archeologické nálezy se vyskytovaly pouze v partiích vstupu a tedy ve vyšším patře. Jeskyně byla pojmenována po známém výzkumníkovi Joachimovi Barrandeovi, který prováděl prvotní výzkumy Českého krasu, kde jej ponejvíce zajímala geologie a nálezy fosílií. Přístup k plošině pod Barradovou jeskyní je veden po žluté TZN ze Srbska do Svatého Jana pod Skalou.
JESKYNĚ ČESKÉHO KRASU I.
přírodní lokalita mezi Prahou a Berounem
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 36 C1 - C4
jeskyně
závrty
propasti
skalní brány
skalní okna
lomy
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Některé jednotlivé jeskyně jsou také popisovány pod jednotlivými hesly, kde se jimi zabýváme podrobněji. AXAMITOVA BRÁNA - nachází se na západním okraji vrchu Kotýz, 1 km západně od Koněpruských jeskyní. ARAGONITOVÁ JESKYNĚ - nevelká jeskyně, kterou lze nalézt proti proudu bezejmenného potoka v Císařské rokli. BARRANDOVA JESKYNĚ - lokalita dvoupatrové jeskyně necelé 2 km severozápadně od obce Srbsko - nepřístupná. DĚRAVÁ JESKYNĚ - lokalita s nehlubokou jeskyňkou je zajímavá především tím, že se zde našla do kamene rytá podoba kozorožce z doby kamenné. Další nálezy pocházely z mladší doby kamenné a i doby halštatské - etapa doby bronzové. Tato jeskyně byla tedy zřejmě důležitá při osídlení zdejší oblasti. Děravou jeskyni nalezneme na horním okraji skal jižního Kotýzu. DOLNÍ JESKYNĚ - stejně jako Děravá jeskyně, je i Dolní jeskyně důležitá pro rozvoj zdejšího osídlení. I v této jeskyňce bylo nalezeno mnoho předmětů dokazujících osídlení v době kamenné, které později přešlo i do doby bronzové. Obyvatelé jeskyně z doby kamenné nám po sobě zanechali několik fragmentů štípaných industrií. Z dalších vývojových etap však máme již dochovanou i keramiku. Dolní jeskyni nalezneme nad vápenkou lomu Čertovy schody. Tato jeskyně bývá také označována jako JESKYNĚ NA SRÁZECH ČERTOVÝCH SCHODŮ. Jeskyně GALERIE - (NA GALERII) několik menších krasových prohlubní se nachází poblíže Srbska v poloze nazývané Na Bříči. K šesti skalním dutinám lze přistoupit po úzkém chodníčku z horních partií kopce. Stejně jako v jiných jeskyních Českého krasu, i zde archeologové nalezli mnoho dokladů o pobytu člověka v době kamenné. HLOHOVÁ JESKYNĚ - nachází se nedaleko jeskyně Galerie ve spodních partiích skalního masívu Na Bříči. Tato jeskyně s rozměry 7x 3x 2 metry (maximální rozměry), byla také osídlena již v době kamenné a některé archeologické nálezy svědčily o dlouhodobém užívání. Další z jeskyní je tzv. CHLUPÁČOVA SLUJ. Tu nalezneme na jižním svahu bývalého lomu na Kobyle. Bývá také nazývána Vestibul, nebo Vestibulová jeskyně. I v této jeskyni se nalezlo velké množství pozůstatků paleolitických zvířat a kamenné nástroje svědčící o dlouhodobějším pobytu člověka v této jeskyni v době kamenné. Jeskyně je pojmenována po jednom z uznávaném českém geologovi I. Chlupáčovi, který zde prováděl ještě jako student výkopy pod vedením J. Petrboka. JELÍNKŮV MOST - další ze zajímavých skalních útvarů. Tentokráte se jedná o dvojitou skalní bránu asi 100 m jihozápadně od Axamitovy brány. Asi 50 m západně od Děravé jeskyně. Jelínkův most je stejně jako Axamitova brána pojmenován po významném badateli. JESKYNĚ TŘÍ VOLŮ - nedaleko Dolní jeskyně se nachází zbytek původní jeskynní místnosti. Dnes s rozměry cca 5x3 m. První průzkum proběhl v roce 1948, ale podrobně se zdejšími nálezy zabývali odborníci až při výzkumu v polovině padesátých let minulého století. Osídlení této jeskyně proběhlo již v době kamenné a stejně jako mnoho dalších jeskyní v okolí, byla i jeskyně Tří volů obývána v době bronzové. K této jeskyni je poměrně značně obtížný přístup po úzké skalní římse a strmé skále. KODSKÁ JESKYNĚ - též nazývaná Capuš, nebo Koda. Nalézá se asi 250 - 300 m jižně od kodské hájovny ve svahu. Tato jeskyně je necelých 20 m dlouhá. I tato jeskyně byla obývána již v době kamenné o čemž svědčí archeologické nálezy. Jako útočiště sloužila i v dobách husitských bouří. Viz. také heslo KODA. KONĚPRUSKÉ JESKYNĚ - viz. samostatné heslo KONĚPRUSY. KRÁPNÍKOVÁ JESKYNĚ - (též Na Šanově, Na Pšanovském koutě a Temná) - jeskyni nalezneme nedaleko Hostimi, proti hradišti Kozel. I zde byla objevena řada důkazů o přítomnosti lidí v době kamenné. Z některých známek je patrné, že Krápníková jeskyně byla součástí hradiště na Kozlu, nebo alespoň součástí sídliště magdalénských lovců. U vstupu do jeskyně byla objevena též zídka z poskládaných kamenů a ohniště s přívodními podúrovňovými vzduchovými kanálky. MARTINA - Tato jeskyně byla objevena v roce 1975. Její obývání sahá od doby kamenné až do novověku. Byla využívána lovci doby kamenné, keltskými i germánskými kmeny. Ve středověku a novověku byla hojně užívána jako útočiště lidu v dobách válečných. Jeskyně Martina je největší objevenou jeskyní v Českém krasu. Vysoká je až 32 metrů a délka jejích chodeb dosahuje takřka půl kilometru při dvou patrech. Jeskyni Martinu nalezneme necelý jeden km jihovýchodně od Tetína na severovýchodním svahu kóty 376. NA PRŮCHODĚ - Také nazývána jeskyní V okně a Na pilíři. Nachází se mezi obcemi Svatý Jan pod Skalou a Hostim na úpatí stráně pod hradištěm Pod klášterem. Její tří metrový vstup je dobře patrný. I zde, stejně jako v dalších jeskyních, se nacházely stopy po osídlení jeskyně již v době kamenné. prostory jeskyně Na průchodě jsou poměrně rozlehlé, byla jeskyně využívána i v době bronzové, a později jako útočiště ve zlých dobách i ve středověku a novověku. V blízkosti této jeskyně prochází žlutá TZN ze Svatého Jana pod Skalou do Srbska. NAD KAČÁKEM - Další z velkých jeskyní Českého krasu se nachází poblíže Hostimi nad levým břehem potoka Kačáku. Rozměry této jeskyně jsou zhruba 30 x 7 metrů a na výšku 4 - 5 metrů. Dle nálezů byla jeskyně osídlena pravděpodobně jen v době kamenné, neboť ostatní doby zde nezanechaly pražádných památek. NOVÁ (HÁJKOVA) JESKYNĚ - nacházející se ve skalním masívu Na Bříči, byla objevena v roce 1928. Některé výzkumy prozrazují možnost kultovního využití této jeskyně v době kamenné. Snad i proto zde bylo objeveno velké množství archeologických nálezů pocházejících z té doby. PATROVÁ JESKYNĚ - jen několik metrů od Nové (Hájkovy) jeskyně, zajímavá snad jen skalním oknem poskytujícím výhled do údolí Berounky. Tato jeskyně má tři, nepříliš hluboká patra. U zde se nalezlo několik archeologických nálezů z doby kamenné. PROKOPSKÁ JESKYNĚ (JESKYNĚ SV. PROKOPA) - dnes již neexistuje. Stávala v blízkosti kostela sv. Prokopa v Praze - Prokopském údolí. SISYFOVA PROPAST - nad obcí Tobolka se nachází Tobolský vrch na jehož severním úbočí zeje propast, která doposud nebyla řádně prozkoumána, neboť hrozilo vysoké nebezpečí zřícení skalních bloků. SLOUPOVÁ JESKYNĚ - další z dnes již zničených jeskyní, která se nacházela v tzv. Petzoldově lomu. Odtud také pocházelo několik zajímavých archeologických nálezů. JESKYNĚ SV. IVANA - viz heslo SVATÝ JAN POD SKALOU. TURSKÉ MAŠTALE - dnes již zničená jeskyně lomovými pracemi - nacházela se pod hradem na Tetíně. UZÁVĚROVÁ JESKYNĚ - i této nevelké jeskyni, která dosahuje hloubky kolem 10 m se nalezlo několik předmětů svědčících o osídlení v době kamenné a bronzové. Tato jeskyně se nachází poblíže Korna na konci Císařské rokle. VE STRÁNI - nachází se v Údolí děsů, které je součástí Kodské rokle - západ - tato tří vchodová jeskyně byla také osídlena v době kamenné. Pravděpodobně ještě nebyla objevena celá. Tyto jeskyně jsou zde uvedeny jen pro zajímavost a přístup do nich nedoporučujeme bez odborného doprovodu.
SOLVAYOVY LOMY
lokalita 1 km SZ od Bubovic
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 36 C2 - neznačeno
lomy
muzeum
štoly
Vlastní popis objektu ve stručné formě
V místě bývalého lomu Paraple se nacházejí původní lomy, které jsou dnes zpřístupněné. Nalezneme zde skanzen těžby a Dopravy vápence. Můžeme zde navštívit důlní prostory a muzeum, které návštěvníkovi přiblíží způsoby těžby a Dopravy vápence na Berounsku. Lze též využít naučnou stezku ze Svatého Jana pod Skalou, nebo zelenou TZN od Srbska a Hostimi. Kolem lokality prochází modrá TZN od Loděnic k rozcestí s červenou TZN u Boubové.
SRBSKO
obec 4 km Z od Karlštejnu
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 36 C2
archeologické nálezy
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Z historicko správního hlediska náležela ves ke karlštejnskému zboží. S ním sdílela osudy i majitele až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. V okolí se nachází velké množství krasových jevů včetně několika jeskyní, které jsou však amatérsky nepřístupné. Srbsko je velmi dobrým východiskem pro cesty po Českém krasu. Zelená TZN vede k Hostimi a na naučnou stezku u Svatého Jana pod Skalou. Žlutá TZN odtud vychází dokonce ve třech proudech z nichž severní míří do Svatého Jana pod Skalou, severovýchodní dovede turistu rozcestí s červenou TZN u Kubrychtovy boudy a jihozápadní proud můžeme využít k přístupu na modrou TZN na rozcestí na Kodě.
SVATÝ JAN POD SKALOU
obec 5 km JZ od Loděnic
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 36 C2
klášter (13. stol.)
jeskyně poustevníka sv. Ivana
kostel Narození sv. Jana Křtitele (1657)
škola (1822)
kaple sv. Maxmiliána (1847)
archeologické nálezy
První zmínka o objektu 1034
Jiný název objektu jeskyně sv. Ivana, Skalní kostel
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Prvopočátek osídlení obecního katastru, je nutno, na základě archeologických nálezů, vsadit do období kolem 2. - 1. století př.n.l. Je však několik teorií o dřívějším osídlení, ty se však doposud nepodařilo přesně podložit. Do dnešní doby tak nevíme, zda zdejší sídliště založili Keltové, nebo Germáni. Abychom však nezkreslili celkovou představu, dodejme jen, že jeskyně v blízkém okolí byly osídleny již v době kamenné. První zmínky o jeskyni sv. Ivana pocházejí z roku 1034, kdy zde měl být vystavěn první kostel knížetem Břetislavem I. Ten se zde měl údajně setkat s poustevníkem Ivanem, který bývá mimo jiné uváděn také jako chorvatský kralevic. Na jeho přímluvu měl kníže Břetislav I. vystavět kostel v místech pozdějšího kostela sv. Jana Křtitele. Kostel se následně dostal pod správu benediktinů z kláštera sv. Kiliána na ostrově u Davle. Ti nechali roku 1179, nebo 1180 vystavět nad poustevnou kostel a roku 1380 nedaleko vzniklo proboštství. Tehdy zde již stávala i ves, která vznikla zřejmě někdy mezi 12. a 13. stoletím. V průběhu husitských bouří byl klášter u Davle zničen loupeživým nájezdem husitů a zbylí mniši nalezli nové útočiště právě u kostela sv. Jana Křtitele. Následně zde vznikl malý klášterní konvent, který se dočkal rozšíření a také nového kostela ještě před koncem 15. století. V roce 1517 zde vzniklo i opatství. Počátkem 17. století se začaly konat i poutě k hrobu sv. Ivana a po přelomu poloviny 17. století došlo k postupné barokizaci celého kláštera. V roce 1785 byl klášter zrušen a budovy byly prodány do majetků šlechty, která je začala účelově využívat. Mimo jiné i k manufakturním účelům. Teprve roku 1819 zakoupili panství Bergerové, kteří nechali původní klášter přestavět do zámecké podoby. S Bergery je také úzce spjat vznik kaple sv. Maxmiliána, která byla dokončena roku 1849 a posloužila jako bergerovská rodinná hrobka. Jako zámek byl klášter využíván do roku 1902, kdy se z něj postupně staly i lázně využívající vody svatoivanského pramene. Z dalších památek obce uveďme již jen památnou lípu, kterou nalezneme zabudovanou v místní zastávce, kapli Povýšení sv. Kříže a výhledové místo u kříže na vrcholku skály. K přístupu do obce lze využít červenou TZN od Berouna ke Karlštejnu. Dále žlutá TZN od Srbska do Vráže, která částečně sdílí trasu s modrou TZN z Vráže. Zajímavá je i zdejší naučná stezka, po které můžeme navštívit tzv. Solvayovy lomy - viz. heslo.
VRÁŽ
obec 2 km JZ od Loděnic
Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 36 C2
kostel sv. Bartoloměje (1/2 14. stol.)
Vlastní popis objektu ve stručné formě
Z historicko správního hlediska náležela ves ke zboží na Loděnicích se kterými sdílela osudy i majitele až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Kostel prošel stavebními úpravami v letech 1822 a 1907. Zajímavý je i náhrobním z roku 1686 na kostelní severní stěně. Z obce vychází modrá TZN do Svatého Jana pod Skalou.
Za čím jedeme?
Romantická skalní zákoutí. Krasové jevy na skalách. Pobyt v přírodě.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
po cestě jsme nejedli v restauracích, protože bylo všude zavřeno. Jediná restauračka byla v Srbsku u cesty z nádraží k Berounce. Tady mi ale vždycky chutnalo.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Jeskyně a skály. Ve Svatém Janu pod Skalou je u kláštera prý léčivá studánka, nevím já bych tu vodu nepil. Vypadá neudržovaně a nechutně.
Ostatní informace
Vstupné jsme nikde platit nemuseli a tak jedině, kdy je možné na něj narazit, tak pokud se na Solvayových lomech dostanete k nějaké prohlídce, které tam čas od času jsou pořádány.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Svět
Půjčovna aut