Židé v Hořicích

Hořice jsou příjemným městem zasazeným do půvabné krajiny Podkrkonoší. Nalezneme je zhruba 20 km od Jičína a 25 km od Hradce Králové. Dá se sem přijet jak vlakem, tak autobusem. Hořice jsou plné turisticky zajímavých míst. Tento článek by měl stručně shrnout ta, která jsou spojena s židovskými obyvateli obce, kteří zde až do 2. světové války bydleli, pracovali, zakládali rodiny a plánovali svou budoucnost. Přítomnost Židů v Hořicích je známa již od 16. století, v 18. století zde byla postavena synagoga a židovská škola. V polovině 19. století je počet členů židovské obce odhadován na zhruba 400 lidí. V té době mají Židé v Hořicích již nejenom synagogu, rabína a vlastní školu, ale také své pohřební družstvo. Židé v Hořicích se velmi zasloužili o rozvoj průmyslu ve městě. Angažovali se zejména v textilní výrobě. Památkou na některé podnikatele jsou krásné honosné vily těchto průmyslníků, které většinou vznikaly na přelomu 19. a 20. století. První z nich naleznete na adrese Karlova 495, přímo naproti Lídlu. Nechal ji postavit Bedřich Hirsch - majitel továrny na ložní prádlo a potisk látek. Objekt není v současné době v příliš dobrém stavu. Je v majetku města a bydlí v něm sociálně slabší rodiny. Za Hirschovou vilou na adrese Tovární 4 se nalézá bývalá barokní synagoga ze 70. let 18. století, která v současné době patří Církvi československé husitské. Další nádhernou neoronesanční stavbu patřící kdysi rodině Goldschmidtů (majitelů tkalcovny na Borku) naleznete na Maixnerově ulici č.p. 706. Vila má v současné době nového vlastníka a je rekonstruována. Současní vlastníci ji koupili od města skoro na poslední chvíli, když ji město nabídlo k rozebrání a využití stavebního materiálu z ní. Vila byla totiž v havarijním stavu, zanedbaná, neudržovaná a po dvou požárech. Rezidenční vila dalšího z průmyslníků, tzv. Feuersteinova vila, se nachází na adrese Husova 321. 

Vzhledem k tomu, že Židé v Hořicích v polovině 19. století tvořili asi jednu desetinu obyvatelstva, měli zde i 2 vlastní hřbitovy. Ten starší naleznete v severní čásit Hořic, pokud se vydáte od Hirschovy vily směrem nahoru, do kopečka, po ulici Karlova. Karlova po chvíli přejde do Škrétovy a na křižovatce s ulicí Malátova se starý židovský hřbitov nachází. V současné době není veřejnosti přístupný, ale dá se tam přes vstupní bránu alespoň nahlédnout. Tento hřbitov byl založen ve 2. polovině 17. století a uniknul osudu druhého hořického hřbitova, který se nacházel na vrcholu Gothard a byl v 60. letech 20. století zlikvidován. Nový židovský hřbitov byl založen v roce 1897 na Gothardu, ale do současnosti se z něj zachovala jen původní židovská obřadní síň. 

Hořice jsou spjaty nejenom s významnými židovským rodinami průmyslníků a továrníků s textilem. Žila zde i rodina vynikajících lékařů, rodina Levitova. Na Náměstí Jiřího z Poděbrad č. p. 164 připomíná památku MUDr. Jana Levita pamětní deska. Jan Levit se narodil v roce 1884 v Hořicích, jeho otec i děda byli oba známí lékaři. Jan Levit se později stal válečným chirurgem, léčil zraněné na bojištích na Balkánu, později pracoval v několika vojenských nemocnicích (například v Kolíně, posádkové nemocnici v Terezíně, v Pardubicích). V roce 1931 se stává přednostou chirugického oddělení městské nemocnice Na Bulovce v Praze. Kvůli svému židovskému původu je ale zatčen a internován v Terezíně, odkud je v roce 1944 převezen do Osvětimi, kde jeho stopy končí. Otec Jana Levita Evžen Levit se do dějin Hořic zapsal tím, že učinil z hořické nemocnice, která začala přijímat první pacienty v roce 1889, první aseptickou nemocnici na českém venkově. Při své práci v nemocnici v Hořicích vždy dbal na přísné dodržování hygienických předpisů, dezinfekci a sterilizaci nástrojů. Na pozemku nemocnice ho dodnes připomíná pamětní deska.
Zánik židovské obce zpečetilo v polovině června 1940 zřízení židovského ghetta v objektu Hirschovy vily a ve dvou dalších židovských domech ve městě. 14. prosince roku 1942 pak byla většina místních Židů odvezena vlakem do Hradce Králové a následně do Terezína. Stejně jako MUDr. Jan Levit, i ostatní Židé z Hořic odsud pokračovali do Osvětimi, z níž se už většina nevrátila.

Až budete unaveni putováním po Hořicích, můžete si odpočinout u výdejního okénka pivovaru JungBerg v Hořicích na adrese Riegrova 619. Areál pivovaru je nádhernou ukázkou industriální památky, která byla do své současné podoby dostavěna v roce 1895. Do roku 1976 se zde vařilo pivo, později již budova sloužila jenom jako stáčírna nealkoholických nápojů. Od roku 2003 vlastní pivovar soukromá osoba a pivo se zde opět vaří. Na stránkách pivovaru si lze objednat i exkurzi.