Znojmo, perla jižní Moravy.

Kam a jak jedeme?

Město Znojmo patří mezi ta města, kam se často a rádi vracíme. Většinou nás vítá modrá obloha, ale tentokrát tomu bylo jinak. Sice ještě za Jemnicí byla obloha modrá jako pole lnu, ale za Moravskými Budějovicemi se objevily první šedé mráčky a při vjezdu do Znojma si na střechu auta zabubnovaly první kapky deště. Ty vystřídalo drobné mžení a když jsme vjížděli na parkoviště u náměstí Svobody, déšť to zkusil znovu. Další nezdar nás potkal u parkovacího automatu. Lístek to dát nechtělo a peníze se neustále vracely. Tak ještě udělat fotku zlobivého automatu pro případ, že bychom narazili na městskou policii. Nad naším snažením se naopak ustrnulo nebe a přestalo pršet.

 

Za čím jedeme?

Naše vycházka starým městem začíná v jeho severní části. Odtud procházíme Velkou Michalskou ulicí a poté Jezuitskou uličkou ke kostelu sv. Michala na Jezuitském náměstí. Kdysi tu byl i klášter jezuitů. Samotný kostel je hezké baroko, ale musíme se spokojit jen s pohledem zvenčí. Odtud jdeme přes Divišovo náměstí na Velké náměstí. To je obsazeno zavřenými prodejními stánky. Kovářskou ulicí pokračujeme k dominikánskému klášteru s kostelem Nalezení sv. Kříže. Kostel je otevřený a je to špičkové baroko. V padesátých letech minulého století jsme v klášteře bydleli a v kostele jsem dělal ministranta. Dětské oči to vidí jinak, ale stejně jako před léty i nyní mě upoutaly varhany a plastika anděla na kruchtě. Klášter poté zabrala Pohraniční stráž a nám klukům se zakázalo chodit do klášterní zahrady. Stále neprší a tak jdeme na Komenského náměstí, které zdobí socha bohyně Niké od sochaře Kopala.

V této části města nelze přehlédnout městské opevnění. Hradby se tu dochovaly v dosti značné velikosti. Podívat se na staré město z těchto míst je více než zajímavé. Docházíme do míst, kde stávala Pražská brána. Na zdi v parku jsou busty prezidentů první republiky a pamětní deska připomínající oběti komunismu. Je to tak nějak před veřejností utajené. Do města se vracíme Horní Českou ulicí až ke Kramářské uličce. Ulička ze starých časů ústí na Slepičím trhu. Tady je vstup do znojemského podzemí. Jen pár kroků je to k radnici a první třešnička na dortu se dostavuje po vystoupání na radniční věž. Pod námi je moře střech, ulic a uliček starého města. To se prostě musí vidět. Nad tím vším se zvedají znojemské kostely. Na západě a jihu je údolí řeky Dyje. Na SZ je Hradisko. Ani se nám nechce dolů, ale studený vítr je jiného názoru. Škoda, že přímo pod věží je obchodní dům Dyje, který by se snad měl zbourat.

Od radnice jdeme Obrokovou ulicí na Masarykovo náměstí. Na něm se nachází hezký morový sloup. Na jižní straně náměstí je klášterní kostel sv. Jana Křtitele a v Kollárově ulici Vlkova věž, která byla součástí městského opevnění. Z náměstí vycházíme Velkou Mikulášskou ulicí a touláme se trochu zanedbanými starými uličkami. Pasířská, Klácelová, U Branky a Tkalcovská ty se nesmějí vynechat. Nikoho tady člověk nepotká, občas je vidět chrám sv. Mikuláše, u kterého naše toulka končí. Tady jsou slova snad i zbytečná. Chrám sv. Mikuláše, kaple sv. Václava a pohled z vyhlídky do údolí Dyje, to je ta druhá třešnička na dortu. Procházíme do Úvozu a cestou pod pivovarem, ze které se otevírají výhledy na staré město a údolí Dyje. Třetí a poslední třešnička, to je knížecí rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny. Uvnitř rotundy jsem byl jen jednou, tady se tají dech a srdce se trochu rozechvěje.

Zámek se opravuje, dál než k vratům to nejde. Zato vyhlídku nic neomezuje. Potemnělá hladina řeky, nad kterou se klene železniční most a v pozadí je Loucký klášter, to prostě nemá chybu. Mikulášský kostel, bez něhož by Znojmo nebylo Znojmem, kaple sv. Václava a střechy starého města, nad kterými se vypíná radniční věž. To je víc než pohádka. Vracíme se k městu kolem pivovaru, ulicí Přemyslovců, ve které je bývalý minoritský klášter, procházíme na Václavské náměstí. Socha sv. Václava nad kašnou je posledním zastavením ve městě. Začíná opět pršet a tak rychle najít něco v suchu.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Vracíme se na Slepičí trh a v prvním patře jednoho domu objevujeme poloprázdnou restauraci. Její jméno mně vypadlo, ale vaří se tu dobře, točí tady i dobré pivo a obsluha byla více než rychlá. Po dobu našeho pobytu na Znojemsku jsme bydleli v Novém Šaldorfu, v penzionu u Tří jasanů. Můžeme jen doporučit.

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Město Znojmo nemá, až na obchodní dům Dyje, chybu. I když nám počasí moc času nedalo, přesto procházka městem byla kouzelná.

 

 

Ostatní informace

Vstupné jsme platili jen na radniční věž. Mimo kostelů Nalezení sv. Kříže a sv. Jana Křtitele byly ostatní uzavřeny. Historie Znojma je dobře popsaná na webových stránkách města. Parkovišť je v okolí starého města několik. Všechna jsou placená. Vjezd do starého města je zbytečný. A to další již nechám na fotografiích.