Zřícenina Šarišský hrad a naučná stezka Šarišský hradní vrch
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Celodenní výlet • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Jedeme na dovolenou na Slovensko. Jsme oba v důchodu, tak jsme si ji naplánovali na 5 - 6 týdnů. Chceme si udělat nějakou túru v horách, zastavit se v historicky zajímavých místech a prohlédnout si hrady, zámky i dřevěné kostelíky. A když už jsme byli v Prešově, museli jsme zajet podívat se na tuto zříceninu.
Za čím jedeme?
Najdete ji nad městem Velký Šariš na Šarišském vrchu nad řekou Torysa, jen 10 km severně od Prešova. Na hrad vede žlutá turistická značka. Pokud po ní půjdete z nádraží Velký Šariš, ujdete 5 km a nastoupáte zhruba 300 metrů. Také můžete vyrazit z nádraží Šarišské Michalany, je to jen o kousek kratší a rovinatější, o to prudší je závěrečné stoupání. My jsme auto nechali ve Velkém Šariši na odbočce z hlavní silnice. Po žluté to bylo nahoru zhruba 2,5 km. Nahoru se nechá vyjet i na kole. Kromě turistické cesty vede nahoru i zpevněná asfaltová cesta.
Hrad patřil k nejrozsáhlejším středověkým gotickým slovenským hradům (rozkládal se na ploše zhruba 4,5 ha). Podle archeologických výzkumů byl tento kopec osídlen již v paleolitu, v pozdní době kamenné a v mladší době bronzové. Osídlení trvalo zhruba do r. 400 našeho letopočtu. Další osídlení vrchu bylo až v 10. - 12. století.
Kdy zde byl postaven první středověký hrad, se zatím neví. Současný královský hrad se začal budovat ve 13. století – první písemná zmínka o hradu je z r. 1245 (hrad Sarus). Měl za úkol chránit obchodní cestu, která vedla údolím řeky. Byl také sídlem králů, pokud pobývali v Šariši. Od 40. let 13. století byl sídlem Šarišských županů. Župan byl velitelem všech královských vojáků, kteří byli na území župy, staral se o správu státních příjmů, ale také soudil obyčejné obyvatelstvo – s výjimkou šlechty a duchovních. Do funkce ho jmenoval panovník. Od 1. poloviny 17. století se sídlo županů přestěhovalo do Prešova.
I když to byl královský hrad, byl dobit a načas o něj dokonce král přišel. Majitelé se měnili, hrad byl rozšiřován, opevňován. Habsburkové ho přestavěli na mohutnou vojenskou pevnost. Po výbuchu střelného prachu r. 1660 byl používán již jen k ubytování vojska. Po požáru r. 1687 už nebyl obnoven a od té doby chátrá.
V letech 1972 - 1981 tu probíhal archeologický výzkum a na to navázaly práce na zakonzervování objektu Ty byly na delší čas přerušeny. Po roce 2000 byla činnost obnovena, vyřezávají se náletové křoviny. Prostě objekt se zpřístupňuje veřejnosti.
Stále je vidět, že to musel být obrovský hrad. Dochovaly se zbytky vstupní brány, hradeb i zbytky věží. Hlavní věží byla 13,2 x 13,2 metrů, zeď měřila 4,5 metru. Do hradeb bylo vestavěno 14 bašt se střílnami, řada z nich je v hradbách stále patrná, některé jsou poměrně dobře zachovalé. Areál hradu je zatravněný, místy ještě zarostlý křovisky. Je volně přístupný, okolo hradeb se nechá dobře obejít, z nejvyššího místa je i pěkný výhled do okolí, za dobré viditelnosti mají být vidět Slánské vrchy, Čergov, Levočské vrchy, dokonce i Vysoké Tatry. My jsme tam byli k večeru, navíc bylo zataženo. Takže výhledy nebyly ideální, stejně jako nebyly ideální podmínky pro fotografování.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
V prostorách hradní zříceniny není možno nic koupit. Jsou tam však lavičky i ohniště, takže se nechá posedět a z vlastních zásob se najíst.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
V hradním areálu je vše pěkně popsáno, co k čemu sloužilo, příp. jak to vypadalo. Je tam i plánek, jak celý areál hradu dřív vypadal.
Ostatní informace
Hradní vrch je od r. 1964 národní přírodní rezervací. Je to nejstarší chráněné území Prešovského kraje. Vrch vznikl sopečnou činností. V r. 1989 byla otevřena naučná stezka, která vede od parkoviště za obcí Velký Šariš souběžně se žlutou turistickou trasou až k hradu. V letech 2001 – 2002 byla provedena rekonstrukce. Je dlouhá 2,8 km, převýšení je 240 metrů. Je na ní 5 zastávek, dalších 6 zastávek je v areálu hradu. Dozvíte se zde informace o šarišské přírodě, ale i o historii hradu. Žije zde Orel skalní i Orel křiklavý, roste zde řada vzácných rostlin, jako např. kosatce a lilie.