Stejně jako další současné vodní plochy, tak i rybník Beran náleží mezi ty, jež mají středověký nebo raně novověký původ. Zřízen byl přímo na potoce Kurvice, i když později byl jeho tok odkloněn na západ od něj. S jistotou můžeme říci, že existoval již v roce 1578, kdy zdědil lichnické a ronovské zboží Albrecht Robmháp ze Suché, ale můžeme se domnívat, že sám rybník vznikl ještě předtím. Původně se však nejmenoval Beran, nýbrž Beranovský, a to podle svého majitele či zakladatele, není tedy pravda, že by ho měl podle svého nájemce Františka Berana, který býval v letech 1877-1881 též starostou města (viz
https://ronov.webnode.cz/rybniky/), neboť své jméno nosil již minimálně 3 staletí před narozením zmíněného.
I on přetrval do dnešní doby bez přerušení v podobě vysušení a úpravy na pastviny či pole na přelomu 18. a 19. století, kdy se jinak zrušila řada vodních ploch po celých Čechách, což můžeme vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c146), tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1838 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS479018380) a v jeho reambulaci z roku 1878 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_6282_3), kdy již bylo jeho pojmenování zkráceno a nesl současný název. Zároveň v ní je zakreslena nově zřízená hráz, k jejímuž dokončení mělo dojít někdy počátkem 70. let 19. století.
Po zabavení zdejšího velkostatku státem se následně dostal do majetku města, jež ho vlastní i dnes, kdy má výměru téměř 0,88 ha. K jeho rozšíření o bývalé mokřadní pozemky na sever od něj došlo počátkem 90. let 20. století. Jeho provozovatelem je v současné době MO ČRS Ronov nad Doubravou, jejíž počátky sahají až do roku 1876 (viz
https://rybarironov.cz). Právě jako chovný fungoval rybník již v dobách, kdy náležel zdejší vrchnosti, což se nezměnilo ani poté, co si ho pronajímali různí jednotlivci a po nich výše jmenovaný rybářský spolek. Vzhledem k pod ním položeným sádkám bývá dnes nazýván také jako Sádecký.