TURISTIKU PODPORUJÍ
61 475 turistů a cestovatelů
110 469 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 366 741,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Příspěvky sleduje: 2 turisté
Počet příspěvků: 724
Průměrná známka příspěvků: 1,01
Počet přečtení příspěvků: 73 837

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 724

Dům čp. 4 na nám. Československé armády v Jaroměři
Dům čp. 4 na nám. Československé armády v Jaroměři
Měšťanský dům
Tato místa byla zastavěna již v 15. století, kdy se zde nacházel gotický objekt, z něhož se do dnešní doby zachovala dispozice, sklepy a částečně obvodové zdi 1. patra. O jeho prvních majitelích nemáme žádné znalosti, teprve k roku 1576 víme, že ho ujala po matce Kateřina Rybaříková. V roce 1602 byl jeho držitelem Jan Rybařík. Během třicetileté války byl objekt zpustošen, ale p…
více »
Vyhlídka „Milada“ na hradě Lichnice
Vyhlídka „Milada“ na hradě Lichnice
Vyhlídka
Kromě známé vyhlídky Dívčí kámen bývá pohled na kouzelnou okolní krajinu ještě mnohem hezčí ze zříceniny hradu Lichnice, odkud se na tuto část pomezí Středočeského a Pardubického kraje dívali lidé již před mnoha staletími, ať již ještě v dobách existence tohoto objektu, tak po jeho zničení, jež má na svědomí jak požár v roce 1610 a následná odbytá obnova od Zikmunda ze Suché, t…
více »
Kostel sv. Jakuba a Ondřeje v Červené Třemešné
Kostel sv. Jakuba a Ondřeje v Červené Třemešné
Kostel
Kostel vznikl na tomto místě přinejmenším počátkem 14. století, pokud ne již dříve. Dokud byl v Miletíně klášter německých rytířů, byl kostel v Červené Třemešné farním a náležel podle popisu pražské diecéze z let …
více »
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Milovicích u Hořic
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Milovicích u Hořic
Kostel
Podle soupisu pražské diecéze z let 1344-1350 náležel milovický farář pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. V roce 1369 bylo z Milovic, tehdy známých jako Milevice (Milevicz), odváděno 15 grošů papežského desátku. V té době měl zdejší podací právo královéhradecký archidiakon. Roku 1375 si směnil místo kněz Oneš z Markvartic s plebánem Jachou. V roce 1390 si vyměnili pleb…
více »
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola ve Vysokém Újezdě nad Dědinou
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola ve Vysokém Újezdě nad Dědinou
Kostel
Nejprve zde stál dřevěný kostel, jenž byl zasvěcen sv. Klimentu. Z něho se zachovala až do 18. století dřevěná kostelnice a zvonice. Současný chrám vznikl nejspíše v souvislosti s působením cisterciáckého kláštera Svaté Pole ve 2. polovině 12. století. Někdy se udává rok 1150, případně různá období kolem tohoto roku. Ke kostelu se vztahuje pověst o tajné spojovací chodbě z kláš…
více »
Kostel sv. Zikmunda, mučedníka v Králově Lhotě
Kostel sv. Zikmunda, mučedníka v Králově Lhotě
Kostel
Původní gotický kostel byl poprvé připomínán v roce 1344, i když jinde se uvádí teprve rok 1353, kdy byl již filiálním, pokud někdy byl vůbec farním. Podle mínění meziříčského faráře Josefa Xavera Spirocha byl pos…
více »
Dívčí kámen nad Lovětínskou roklí
Dívčí kámen nad Lovětínskou roklí
Vyhlídka
Již od dávných dob lákala vyvýšená skála nad Lovětínskou roklí k vyhlídkám na Závratec, Třemošnici, Ronov nad Doubravou a za dobré viditelnosti i mnohem dál. Řada umělecky zaměřených lidí zde spouštěla svoji fanta…
více »
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Studnici
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Studnici
Kostel
Nedaleko Náchoda se nacházející obec Studnice je poprvé sice zmíněna již v roce 1447, kdy je v náchodské knize gruntovní uváděn Jan Straka z Nedabylic na Studnicích. Kaple se zde však objevila až o 2 století později. Jednalo se o domácí kapli pánů na Studnicích, která tu stála roku 1696 a patřila ke kostelu v Malé Skalici. Jejím budovatelem byl Zikmund Leopold Schmidl ze Schmid…
více »
Kostel sv. Markéty, panny a mučednice ve Vysočanech
Kostel sv. Markéty, panny a mučednice ve Vysočanech
Kostel
Zdejší chrám Páně býval farním již ve 14. století, kdy bylo vysočanské zboží i podací královským majetkem, ale podle nepřímých důkazů zde mohl stávat již počátkem 13. století. V roce 1350 náležel pod bydžovský dekanát a královéhradecký archidiakonát, přičemž o 19 let později bylo odsud odváděno 12 grošů papežského desátku. Roku 1364 byl Benešem z Vartenberka podán na místo zemř…
více »
Brocno (Štětí)
Brocno (Štětí)
Městská část
Na bývalé česko-německé jazykové hranici na Štětsku a Roudnicku se setkáváme opravdu s bohatým zastoupením až prapodivných pojmenování obcí, která vznikla mixem staré češtiny a němčiny a dnes se nám zdají skutečně…
více »
Rybník Močidlo ve Starém Mateřově
Rybník Močidlo ve Starém Mateřově
Rybník
Vzhledem k tomu, jak se tato návesní vodní plocha ve Starém Mateřově jmenuje, tak můžeme odvodit historii jejího vzniku, neboť jako močidla byla již od středověku pojmenovávány tůně, v nichž se máčel len a v tomto…
více »
Kostel sv. Václava, mučedníka v Jezbořicích
Kostel sv. Václava, mučedníka v Jezbořicích
Kostel
O Jezbořicích má být zmínka již k roku 1050, kdy byl jezbořický újezd (praedium Jhessutborici) věnován k olomouckému biskupství. V roce 1364 byl zdejším plebánem Jakub Vigandův, o němž je řeč ještě o 10 let později, kdy měl provizi k proboštství v Olbramově kostele, ač již držel farní kostel v Kojetíně a Jezbořicích. Jelikož se očekávalo, že jezbořický kostel bude uprázdněn, pr…
více »
Chcebuz (Štětí)
Chcebuz (Štětí)
Městská část
Stejně jako u mnoha dalších pojmenování našich měst a obcí, tak i zde bude nejlepší otevřít dílo profesora Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L", kde nalez…
více »
Skály s reliéfy u Radouně
Skály s reliéfy u Radouně
Fotogalerie
Zdejší širá krajina bývá nazývána jako Dubská plošina nebo Polomené hory, protože je převážně složena z pískovců středního turonu a typickým je pro ni velké rozbrázdění hlubokými a sráznými zářezy potoků o hloubce…
více »
Radouň (Štětí)
Radouň (Štětí)
Městská část
Ohledně tohoto zajímavého pojmenování pro obec, jejíž katastr byl osídlen již v neolitu, je třeba nalistovat dílo prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-…
více »
Kostel sv. Víta, mučedníka v Morašicích
Kostel sv. Víta, mučedníka v Morašicích
Kostel
Jako u všech ostatních kostelů v Čechách, tak i u tohoto můžeme říci, že byl již v roce 1350 farním, což nám přináší popis pražské diecéze, který byl vyhotoven v rozmezí let 1344-1350. Tehdy náležel pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát, odkud byl přeřazen k litomyšlskému biskupství. Odhaduje se, že k jeho výstavbě došlo ve 2. čtvrtině 14. století, ale někteří …
více »
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Loučné Hoře
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Loučné Hoře
Kostel
Původní gotický dřevěný kostel byl farním již ve 14. století, tehdy ještě pod názvem Lutyna hora (1369) či Luczyna hora (1384), i když poprvé je zdejší fara zíměna v erekčních knihách pražské arcidiecéze, a to k r…
více »
Jubilejní obecná škola císaře Františka Josefa I. v Sezemicích
Jubilejní obecná škola císaře Františka Josefa I. v Sezemicích
Dům, budova
První zmínka o zdejší farní škole pochází z roku 1494, ale uvažuje se, že zde existovala ještě před Pernštejny, nejspíše při místním klášteře, a další informace o její existenci můžeme najít v urbářích pardubickéh…
více »
Matiční jezero v Pardubicích
Matiční jezero v Pardubicích
Rybník
Tato vodní plocha, lidově přezdívaná jako Maťák, symbol v letech 1879-1880 založených Bubeníkových sadů, vlastně není žádným jezerem, nýbrž jde o původní tok řeky Chrudimky. Kvůli častým povodním, zejména těm v če…
více »
Kostel Povýšení sv. Kříže v Třebosicích
Kostel Povýšení sv. Kříže v Třebosicích
Kostel
Podle odložené, ale zachované románské křtitelnice, se soudí, že původní chrám Páně byl vystavěn již v románském slohu, ale kvůli pozdějšímu nárůstu obyvatelstva ve farnosti byl zbořen a nahrazen gotickým objektem. První zmínka o něm pochází z popisu pražské diecéze z let 1344-1350 a z konfirmačních knih z roku 1375, kdy již byl dávno farním a patřil pod královéhradecký archidi…
více »
Ovocná alej u Radouně
Ovocná alej u Radouně
Odpočinkové místo
Cesta těmito místy vedla již ve středověku a jejím úkolem bylo spojovat Radouň s Ješovicemi a zejména s Liběchovem, kde sídlilo zdejší panstvo. Kdy přesně byly vysazeny první stromy, tak to nevíme, ale během 18. s…
více »
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Černčicích
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Černčicích
Kostel
Tento chrám byl postaven nejspíše na přelomu 13. a 14. století a již tehdy byl farním. Sama ves s tvrzí však byla poprvé vzpomenuta již v roce 1318. Podle popisu pražské arcidiecéze, pořízeného v letech 1344-1350 …
více »
Kaple sv. Ludmily v Městci u Nahořan
Kaple sv. Ludmily v Městci u Nahořan
Kaple
Podnět ke sbírkám na výstavbu kapličky byl dán v roce 1870, kdy bylo též rozhodnuto, že bude stát na obecním pozemku na návsi a bude opatřena rovněž vížkou se zvonkem. Původně se totiž dokonce uvažovalo jen o malé kapličce bez zvonku a později pouze o jednoduché dřevěné rozsoše, přičemž na jejím budoucím stanovišti nikdy nic nestálo, o čemž se můžeme přesvědčit nahlédnutím do c…
více »
Kostel sv. Rodiny v Nahořanech
Kostel sv. Rodiny v Nahořanech
Kostel
Na tomto místě stávala minimálně od 18. století dřevěná zvonička, kterou však nenalezneme jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c080), tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrast…
více »
Silniční brána v Nahořanech
Silniční brána v Nahořanech
Pevnost, opevnění
Touto obcí vedla od nepaměti obchodní stezka z Hradce Králové k Náchodu a dále do Kladska. Kdy začala být přesně používána, tak to s určitostí nevíme, ale většina autorů klade její počátky již do mladší doby kamen…
více »
Židovský hřbitov v Radouni
Židovský hřbitov v Radouni
Hřbitov
Uvádí se, že zdejší židovská náboženská obec vznikla až v 18. století (uvádí se rok 1780), kdy sem přišli první Židé, ale když se podíváme do starých listin a záznamů, tak o jednotlivých židovských obyvatelích se dozvíme již z berní ruly, což byl první úplný soupis daňových povinností v Království českém z roku 1654. Avšak teprve v již jmenovaném 18. století zde žilo Židů větší…
více »
Štětí
Štětí
Fotogalerie
Když se řekne Štětí, tak lidem ze zbytku republiky na mysli vytane pouze zdejší papírna, jejíž areál je zdaleka viditelný a je vedle několika dalších objektů dominantou tohoto města. Myslí si tak, že jde o stejně …
více »
Kaple sv. Floriána v Radouni
Kaple sv. Floriána v Radouni
Kaple
Podle pověsti se v těchto místech na rozcestí tolika cest nacházela dřevěná Boží muka, ale v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 zde vidíme zástavbu (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056), což by měla být již současná kaple, i když půdorysně nesouhlasí s dnešním objektem, pokud se v tě…
více »
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Chcebuzi
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Chcebuzi
Kostel
Někteří autoři uvažují o tom, že původní chrám Páně mohl být založen již koncem 10. století za knížete Boleslava II., protože sama ves je jmenována v zakládací listině břevnovského kláštera, který tu měl podací (viz https://www.brevnov.cz/cs/benediktini-a-brevnovsky-klaster/historia-fundationis-monasterii-brzewnoviensis). Přímé doklady o jeho existenci však máme až z pozdější d…
více »
Pomník Karla Václava Raise v Lázních Bělohradě
Pomník Karla Václava Raise v Lázních Bělohradě
Pomník
Spisovatele Karla Václava Raise není třeba vůbec představovat, protože o něm bylo již mnoho napsáno, jeho jméno zaznívá ze školních škamen a známý je zejména svojí tvorbou, v níž popisoval především tvrdý život prostého člověka na podkrkonošském a hlineckém venkově, takže je dostatečně známý. Nešlo však jen pouze o vylíčení těchto strastí, protože v jeho knihách můžeme nalézt a…
více »
stránka 1 z 25
« na začátek    předchozí    1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek