Nový a Hluboký rybník

Zdejší krajina byla již od středověku plná různě velikých vodních ploch, což lze vidět ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096), kde je přímo Nový rybník pojmenován, zatímco řada rybníků je zaznamenána bez jakéhokoliv názvu. O rozsahu zdejších rybníků, jež zde byly založeny nejpozději ve 2. polovině 16. století, je nejlépe citovat část článku o Slatině z díla „Královéhradecko. Místopis soudního okresu královéhradeckého. I. dílu 1. část“ od F. L. Sála a L. Domečky: „Rybník Hluboký je mezi Slatinou a Divcem a náleží obci slatinské. Dříve řada rybníků táhla se od Piletic podle lesa ke Svinárkům na straně severní, severovýchodní a východní. Z nich zachoval se jen rybník Hluboký, ostatní byly zrušeny. Nazývaly se: Bažantnickej, Mršník (v lese Bažantnici zbývá po něm ještě hráz), Pustej (býval v lese sev. nad Mršníkem), Panskej, Novej, Diveckej, Březinskej, Vinickej, Jiříkovskej, Hlubáň, Hadí (nad Košem, pod lesem), Košovskej (u Koše) a Haltýřskej (u silnice k Černilovu, dnes tůň rákosím zarostlá). U školy býval rybník Mlsounskej ještě v 80. letech minulého století.“

V tereziánském katastru je Panskej rybník nazýván jako Panin nebo též jako Paní (roku 1713) a v tom josefiánském jako Paninej (vedle toho také jako Panin). V roce 1785 byla ve Slatině již jen čtveřice rybníků. Ještě ve stabilním katastru z roku 1840 je nazýván rybník Dehetník jako Dewitnik, tj. Devítník. V témže roce existují ve Slatině ještě další rybníky – Koš (u stejnojmenné osady), Mlsovský (přímo u obce), Hluboký (na současném místě, ale o něco větší) a 2 menší nepojmenované. Roku 1869, kdy královéhradecké městské zastupitelstvo chtělo koupit za 80 000 zl. dvůr ve Slatině, měl tento přes 11 jiter rybníků. V té době však již Nový rybník neexistoval, neboť zanikl v 1. polovině 19. století, což můžeme doložit tím, že již ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 není zakreslen (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_7_IX), stejně tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA460018400). Z obou mapových děl vidíme, že novoměstská vrchnost nechala z Nového rybníka upravit pastviny a zanechala zde pouze o něco mladší Hluboký rybník. Důvodem nebyly jen problémy s cenou ryb, ale v těchto místech i s dostatkem vody, protože ta se postupem času začala vytrácet. Výše jmenovaná mapová díla jsou také dokladem toho, jak postupně vodní toky z této lokality mizely.

Někdy na přelomu 19. a 20. století byl rozparcelován a vysušen také Hluboký rybník. Zde se prameny rozcházejí, neboť někteří autoři hovoří o tom, že k jeho zániku došlo koncem 19. století, avšak jiní dávají jeho vysušení do souvislosti s 1. pozemkovou reformou ve 20. letech 20. století. Propad rybniční výměry je již viditelný z toho, že zatímco v roce 1845 bylo na katastru Slatiny 6 ha, 48 arů a 12 m2 rybníků bez rákosu, tak roku 1948 z nich nebyl úředně zmíněn ani metr. Ať tak či onak, obě vodní plochy počátkem 20. století neexistovaly, což můžeme vidět např. z leteckého měřicího snímku z roku 1937 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1937.JARM39.08254&bz=-635154.56,-1039577.38), případně z o rok mladší katastrální mapy, kdy je pojem „Hluboký“ užíván pouze jako pojmenování lokality, kde rybník býval (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=kmevidc&idrastru=B2_a_14C_7002-1A_02).

K jejich obnově totiž došlo až v polovině 40. let 20. století, navíc ne úplně v původní lokalizaci. Jako první byl zřízen Hluboký rybník, jenž je viditelný v leteckém měřicím snímku z roku 1946 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1946.HKRA40.10847&bz=-635154.56,-1039577.38) a po něm došlo teprve na Nový rybník, zaznamenaný v leteckém měřicím snímku z roku 1949 (https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1949.HKRA30.07710&bz=-635154.56,-1039577.38), aby se oba posléze dostaly z obecních rukou do vlastnictví státu, když byl 17. listopadu 1952 schválen zákon č. 62/1952 Sb. (zákon o rybářství) a s ním spojené předpisy, podle kterých nemohl být od 1. ledna 1953 produkční rybník v jiných než státních rukách (viz https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1952-62). Podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 z roku 1961 od R. Janderky, jež vycházela z dat z roku 1959, víme to, že maximální hloubka obou rybníků činila 1 m (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-B-d-1). Částečnou obnovou pak prošly v 70. letech 20. století, ale skutečného odbahnění se nedočkaly a nadále byly zanášeny sedimenty, zejména z přilehlých polích při velkých dešťových srážkách nebo při jarních táních sněhu.

Situace se změnila až po restitucích po sametové revoluci, kdy se zdejší pozemky navrátily do soukromých rukou a rybníky zůstaly v obhospodařování místní organizace Českého rybářského svazu v Hradci Králové. Tehdy začala jejich postupná obnova a úprava jejich okolí, která však nebyla dosud kompletně dokončena. V současné době má Nový rybník plochu 2,51 ha a Hluboký rybník 1,32 ha, přičemž první z nich leží na parcelách Mgr. Věry Paškové a Zdeňky Janouškové z Hradce Králové a druhý na pozemcích Mgr. Věry Paškové a Jany Kummerové z Hradce Králové. V posledních desetiletích se oba dostávají do zájmu odborníků z oblastí botaniky i zoologie, a to včetně monitoringu migrace vodních ptáků.