Do Polné přijíždí turisté také kvůli Hilsneriádě

Koncem ledna letošního roku odvysílala Česká televize dvoudílný film režiséra Viktora Polesného "Zločin v Polné", který diváka provedl jednou z nejsledovanějším afér přelomu 19. a 20. století, tzv. "hilsneriádou". Hilsnerova aféra poutala po určitou dobu značnou pozornost celé Evropy a vyvolala nejsilnější vlnu antisemitismu v 19. století na českém území.

Všemu předcházela událost, kdy na Bílou sobotu 1. dubna 1899 bylo při pátrací akci nalezeno v lese Březina mrtvé, částečně obnažené a zohavené tělo devatenáctileté Anežky Hrůzové. Tato dcera chudé domkářky z Malé Věžnice (dnes Věžničky) docházela denně čtyři kilometry z místa bydliště za výdělkem do tehdejší židovské čtvrti v Polné, kde vypomáhala u místní švadleny. A právě na cestě z práce domů byla v podvečerních hodinách ve středu 29. března 1899 zavražděna.

Souhra událostí (smrt vykrvácením, znehodnocení a nepříliš důkladná prohlídka místa činu, nepořízení fotografické dokumentace, nezkušenost četníků i následně povolané soudní komise, obratně manipulované svědecké výpovědi a v neposlední řadě tehdejší souběh období křesťanských Velikonoc a židovského svátku Pesah) dala vzniknout pověsti o rituální vraždě, ze které byl po nějaké době obviněn tehdy dvaadvacetiletý Leopold Hilsner – polenský Žid, povaleč a tulák. Byl zatčen pod tlakem veřejného mínění a bez jakýchkoli usvědčujících důkazů.

Krátce po vypuknutí aféry docházelo k protižidovským výtržnostem, drancování obchodů, skládání posměšných popěvků a vydávání tematických pohlednice se scénkami z místa činu. Během soudního procesu celou atmosféru vyhrocovali antisemitští novináři. Hilsner se ze zoufalství a strachu z trestu smrti, pod tlakem okolností a příslibem mírnějšího trestu nechal dotlačit ke smyšlenému přiznání.

Proti rituální vraždě a s protestem proti vedení soudního procesu vystoupil počátkem listopadu 1899 profesor T. G. Masaryk.

Leopold Hilsner byl obžalován také ze starší vraždy Marie Klímové z Horní Věžnice (přestože příčina smrti nebyla prokázána, spojitost s vraždou A. Hrůzové také ne, svědkové poskytovali smyšlená svědectví) a v následném soudním procesu v Písku byl odsouzen za spoluúčast na obou vraždách k trestu smrt, který mu byl císařskou milostí změněn na trest doživotního žaláře. Přestože během následujících let byla podána celá řada žádostí o revizi Hilsnerova procesu, nikdy k ní nedošlo. Leopold Hilsner byl po devatenácti letech omilostněn a v roce 1928 zemřel ve Vídni ve věku 51 let.

Skutečný vrah Anežky Hrůzové zůstal nevypátrán a nepotrestán.

Město Polná se tak stalo cílem mnoha turistů, kteří obdivují nejen celou řadu památek ve městě, ale chtějí na vlastní oči vidět místa spjatá s „hilsneriádou“ a možná pocítit i lehké mrazení v zádech…

Můžete navštívit Regionální židovské muzeum v objektech bývalé synagogy a rabínského domu, kde jsou nejen Hilsnerovu procesu, ale také životu Židů v Polné a na Vysočině a Antisemitismu, věnovány zajímavé expozice.