MĚSTO POLNÁ

Polná – malebné město s bohatou historií, ležící na rozhraní Čech a Moravy – vznikla pravděpodobně na počátku 13. století. Nejstarší písemnou zprávu známe z roku 1242 v darovací listině Jana z Polné. Pravděpodobně v II. polovině 13. století byla ves povýšena na město.

Kolem roku 1325, kdy panství vlastnil Jindřich z Lipé, byl dostavěn polenský hrad, který v době panování Jiříka z Poděbrad měl zásadní význam pro celé české království. Od roku 1623 po dalších tři sta let vlastnil polenské panství rod Ditrichštejnů. Velké škody a utrpení městu přinesla třicetiletá válka, která s sebou nesla vpády švédských vojsk, drancování, vypálení Dolního města a hradu.

V průběhu 18. století se Polná opět pozvedla a stala se významným střediskem Čáslavského kraje. Došlo k rozvoji řemesel. Vzkvétalo hlavně tradiční polenské řemeslo – soukenictví.

Ve století devatenáctém se Polná stala pro široké okolí významným kulturním i obchodním centrem; natrvalo se zapsala jako centrum národního obrození na Vysočině, zejména zásluhou kupce a později starosty Antonína Pittnera. V polovině 19. století v Polné údajně žilo 6500 obyvatel a město bylo třetím největším na Vysočině.

Tragickým byl pro město rok 1863, kdy dne 4. srpna lehlo po­pe­lem 189 měšťanských domů převážně v historickém jádru města a 456 rodin zůstalo bez přístřeší. Život lidí i architektura města byly navždy poznamenány. Ne­návratně zmizely překrásné gotické, renesanční a barokní štíty domů, shořel cenný a bohatý městský archív. Pro další vývoj města měl neblahý dopad i úpadek nejrozšířenějšího soukenického řemesla a stavba severozápadní železniční dráhy, která minula město o 6 km. Z města se natrvalo odstěhovalo mnoho rodin, některé také do Ameriky. Přes všechny tyto negativní dopady byl v Polné zřetelný vzestup kulturního dění. Ve II. polovině 19. století vzniklo mnoho pronárodních spolků. Polná se stala vyhlášenou hlavně díky ochotnickému divadlu, provozovanému od roku 1798.

Neslavným se pro Polnou stal rok 1899, kdy se v souvislosti s takzvanou Hilsneriádou město často objevovalo na stránkách národního i světového tisku. Vražda mladé dívky Anežky Hrůzové, z níž byl obviněn Žid, v nebývalé míře poznamenala život obyvatel a vstoupila do dějin světové justice.

Dnes je Polná velmi příjemným městem s bohatým kulturním a společenským životem a s památkami, které stojí za shlédnutí.

Město Polná - foto: František Mach

Chrám Nanebevzetí Panny Marie
Monumentální stavba na největším polenském náměstí je vedle areálu hradu a zámku dominantou města. Jde o jednu z největších barokních staveb v ČR. Kostel je 63 m dlouhý, 26 m široký a 22 m vysoký. Věž sahající do výšky 64 m byla postavena v roce 1895 podle návrhu arch. Františka Schmoranze, když původní věž shořela při požáru v roce 1863.

Chrám byl vystavěn v letech 1700–1707 podle plánů italského mistra Dominika de Angeli v místě bý­valého gotického kostela Matky Boží.

Štuková a fresková výzdoba na stěnách, valené klenbě a stropech chrámu je dokonalou ukázkou precizní výtvarné práce italských mistrů z Florencie a má vskutku evropskou úroveň. Kromě hlavního oltáře v hlavní lodi je v obou postranních ještě 8 menších bočních oltářůVelké barokní varhany, dílo Davida Siebera z roku 1708, doplňují menší, velmi vzácné varhany z konce 16. sto­letí na literátském kůru.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie byl v roce 2008 prohlášen národní kulturní památkou. V roce 2012 byla v interiéru zpřístupněna nová prohlídková trasa s celoročním provozem.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie - foto: Jiří Rathouský

Areál hradu a zámku
Polenský hrad patří k nejstarším feudálním stavbám u nás a je jednoznačně nejstarší dochovanou památkou ve městě.

Byl postaven nejspíš na začátku 20. let 13. století. Původně dřevěný hrádek byl v II. polovině 15. století přebudován na pevný gotický hrad. Roku 1584 dal Zachariáš z Hradce přestavět hrad v renesančním slohu. Koncem 17. století dostává barokní podobu. Několikrát vyhořel, ale po obrovském požáru v roce 1794 již nikdy nebyl opraven do původní velikosti. Prakticky po celé 19. století nebyl udržován a došlo k jeho postupné devastaci. Celý objekt prošel v letech 1975–2004 náročnou rekonstrukcí vnějších i vnitřních prostor. Dnes představuje soubor fragmentů architektonických objektů rozmanitého slohového pojetí. Dnes v areálu kromě Městského muzea sídlí Základní umělecká škola, Kulturní středisko se sálem a Zámecká restaurace s ubytováním.

Polenský hrad - foto: František Mach

Židovské město
Polenské ghetto (dnešní Karlovo náměstí) bylo založeno v roce 1680. Dochovaná gotická zástavba má dvě části – původní město, půdorysem ve tvaru trojúhelníku, a dolní náměstí, tzv. Rabínský plácek. Několik domů, které ho tvoří, bylo k původnímu ghettu dostavěno při rozšiřování v roce 1740. Bývalé židovské město je tvořeno 32 většinou patrovými domy přestavěnými v novodobém stylu. Synagoga a rabínský dům jsou v majetku Federace židovských obcí v Praze, kam byly městem Polná bezplatně vráceny již v roce 1994. Oba objekty prošly rozsáhlou a velmi povedenou rekonstrukcí a hodnotné expozice, které jsou v nich umístěny, stojí rozhodně za návštěvu.

Synagoga a rabínský dům (spodní obrázek) - foto: Zdeno Helfert

Dalšími památkovými objekty ve městě jsou kostel sv. Kateřiny, hřbitovní kostel sv. Barbory, kostel sv. Anny, Stará polenská škola a další drobnější (většinou sakrální stavby – Oblakový sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, kapličky, křížová cesta s Božím hrobem na vrchu Kalvárie aj.).

Centrem Polné můžeme procházet postupně po třech náměstích – největším Husově náměstí o rozloze bezmála 1,8 ha s 32 patrovými, měšťanskými a historicky cennými domy, Karlově náměstí (bývalém "židovském městě") a nejmenším, ale nejstarším Sezimově náměstí.

Sezimovo náměstí - foto: Fotoklub Polná

Městem a jeho blízkým okolím provází dvě naučné stezky: Pojmannova stezka a Naučná stezka Josefa Klementa.

Když pohlédneme na slavné osobnosti, které jsou spjaté s Polnou, může se zdát, jakoby Polná byla městem spisovatelů. Část svého dětství zde strávil nejpřekládanější český spisovatel Bohumil Hrabal, po dobu dvou let v Polné žila spisovatelka Božena Němcová a své rodiště tu má autorka dodnes vyhledávaných povídek a románů Vlasta Pittnerová. Nesmíme opomenout ani akad. malíře Karla L. Klusáčka.

Událostí, přesahující významem hranice regionu je tradiční Mrkvancová pouť, slavená vždy druhý zářijový víkend a s ní spojené pečení věhlasných "mrkvánků".

Mrkvancová pouť - foto: Jaroslav Prchal

Množství návštěvníků přiláká také ohňová show s bohatým doprovodným programem Polná v plamenech (poslední víkend v červnu), Polenské kulturní léto (červenec – srpen) nebo Polenský hudební podzim (říjen). Pro bližší informace a přesné termíny navštivte Kalendář akcí na webu polenského infocentra. Na stránkách naleznete samozřejmě možnosti ubytování a stravování ve městě a spoustu dalších zajímavých informací o památkách i kulturním a společenském dění ve městě.

Město Polná se může pyšnit titulem Historické město roku 2006.

Informační centrum
Husovo náměstí 39, Polná, přízemí radnice, tel.: 567 559 211 e-mail: infocentrum@mu-polna.cz, www.info.kultura@mu-polna.cz, www.infocentrumpolna.cz, www.mesto-polna.cz