Brocno (Štětsko)

Brocno

Brocno je malá obec s 229 obyvateli leží asi 6 km severovýchodně od města Štětí v okrese Litoměřice.

První zmínky o vsi jsou z roku 1357, kdy ji rytíř Epík z Hrádku prodal nové pražské Karlově univerzitě. Od roku 1376 obec vlastnil Jindřich Škopek z Dubé, který Brocno připojil k Liběchovu. Za husitských válek se jej zmocnil Zikmund z Vartemberka, ale z nařízení císaře Zikmunda je musel roku 1436 postoupit Mikuláši z Tuhance. roku 1452 Brocno získal Aleš z Velešic a tehdy je poprvé doložena i zdejší tvrz, která vznikla patrně krátce před tím.

Tvrz stojí na strategicky výhodném ostrohu a na konci 16. století byla renesančně přestavěna. Koncem 17. století byla tvrz přestavěna na raně barokní zámek. Zámek r. 1933 vyhořel a byl pak necitlivě přestavěn. Po válce patřil MNV a byly v něm byty. Po roce 1989 přešel zámek do soukromého vlastnictví, ale ani potom se stav nezlepšil, takže dnes stojí ve vsi prázdný, s vytlučenými okny a narušeným zdivem.

Po smrti Aleše z Velešic roku 1478 získala statek jeho dcera Kateřina, manželka Albrechta Kaplíře ze Sulevic. Kaplířové vlastnili Brocno až do r. 1598. Brocno pak koupila vdova po Jiřím Kaplířovi Magdalena a v roce 1603 je odkázala svému synovi Vojtěchu Vladislavu Kaplířovi. O rok později Vojtěch Kaplíř prodal obec Alexandru Kejovi z Hiršfeldu. V r. 1612 vystřídal Keje z Hiršfeldu Petr Kouč z Kouče, jenž prodal menší polovinu Brocna roku 1615 Oldřichu Kaplíři ze Sulevic, majiteli sousedních tvrzí Chcebuze a Radouně. Druhá polovina Brocna zůstala v držení Kejů. V roce 1623 bylo Brocno jmenováno jako městečko s tvrzí. Přesto však charakterem Brocno zůstalo jen větší vesnicí. Po rozdělení majetku obce šli jednotlivé části Brocna z ruky do ruky a obec i tvrz začali chátrat. Teprve roku 1802 koupil druhou část Brocna držitel panství Liběchov a poloviny Brocna Jakub Veith. Tak byly oba díly Brocna opět spojeny. K liběchovskému panství patřil zámek s dvorem až do r. 1945.

Od roku 1995 je Brocno památkovou zónou lidové architektury.

Po třicetileté válce Pachtové z Rájova přestavěli tzv. dvůr Jaršlovských na barokní statek s mohutnou budovou sýpky. Mohutná čtyřpatrová, zdaleka viditelná, pozdně barokní sýpka s mansardovou střechou je dnes dominantou Brocna.

Ve vsi bývala škola, kterou před sto lety běžně navštěvovalo asi 100 německých dětí. Býval zde také malý pivovar se sladovnou a cihelna. Dodnes se zde zachovala řada dřevěných roubených domů s podstávkou a empírové statky z konce 18. a z počátku 19. století.

Na návsi je umístěna socha Svatého Prokopa z roku 1711. Socha byla v roce 2006 odborně zrekonstruována a vyhlášena kulturní památkou.

V katastru Brocna se rozkládá část přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky.

zeměpisné souřadnice Brocna: 50°28′38″ s. š., 14°26′41″ v. d.