Hlávkův most

Turistické cíle • Technické zajímavosti • Most

Reliéf nad pilířem: Nad ostrovními pilíři jsou méně známé přes 2,5 m vysoké reliéfy mužských torz, které vytesali přímo do betonového zdiva Myslebkovi žáci Bohumil Kafka a Ladislav Kofránek.

Reliéf nad pilířem 2: Nad ostrovními pilíři jsou méně známé přes 2,5 m vysoké reliéfy mužských torz, které vytesali přímo do betonového zdiva Myslebkovi žáci Bohumil Kafka a Ladislav Kofránek.

Reliéf nad pilířem 3: Nad ostrovními pilíři jsou méně známé přes 2,5 m vysoké reliéfy mužských torz, které vytesali přímo do betonového zdiva Myslebkovi žáci Bohumil Kafka a Ladislav Kofránek. Při rozšiřování mostu reliéfy zmizely, v 80. letech však

Reliéf nad pilířem 4: Nad ostrovními pilíři jsou méně známé přes 2,5 m vysoké reliéfy mužských torz, které vytesali přímo do betonového zdiva Myslebkovi žáci Bohumil Kafka a Ladislav Kofránek. Při rozšiřování mostu reliéfy zmizely, v 80. letech však

Hlávkův most

Hlávkův most přez Vltavu

Medailony nad pilíři: Medailony nad pilíři na bocích mostu od sochařů Josefa Mařatky a Otty Guttfreunda, které představují portréty 12 radničních představitelů. Nejvýznamnější a nejznámější plastiky jsou skupiny Práce a Humanita, které vytvořil Jan Š

Plastiky od Jana Štursy 1: Nejvýznamnější a nejznámější plastiky jsou skupiny Práce a Humanita, které vytvořil Jan Štursa v letech 1911 - 13. V postavě muže s kladivem na sousoší Práce zpodobnil autor sám sebe jako kameníka.

Plastiky od Jana Štursy 2: Nejvýznamnější a nejznámější plastiky jsou skupiny Práce a Humanita, které vytvořil Jan Štursa v letech 1911 - 13. V postavě muže s kladivem na sousoší Práce zpodobnil autor sám sebe jako kameníka.

Pohled na Hlávkův most

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (17 fotografií)

Hlávkův most je dvanáctý most přes Vltavu na území Prahy (počítáno po proudu řeky). Je nejširším mostem v naší republice a prvním pražským betonovým mostem přes Vltavu. Podnětem pro jeho stavbu bylo vybudování Ústředních jatek Pražské obce v Holešovicích (1890 - 94). Při přípravě stavby se střetly dvě generace techniků a těm odpovídající dva přístupy k materiálu. Starší odborníci dávali přednost železu, mladší modernějšímu betonu. Nakonec bylo u jedné části mostu zvoleno železo, u druhé beton, kterému ještě starší generace nedůvěřovala. Město muselo nejdříve od soukromých majitelů vykoupit ostrov Štvanici. Poté se podle projektu Mečislava Petrů v letech 1908 - 10 budovala nejdříve jižní část mostu od Těšnova s ocelovou konstrukcí o dvou příhradových segmentových polích, kterou vyrobila mostárna Bratří Prášilů. Poprvé zde bylo použito konvertorové oceli Thomasovy na rozdíl od oceli ze Siemens-Martinských pecí. Délka železné části mostu byla 96 m, šířka 16 m, chodníky byly třímetrové. Vozovka o šířce 10 m byla dlážděná stejně jako most Svatopluka Čecha - špalíčky australského tvrdého dřeva zv. Jarrah. Provoz mostu byl zahájen až po skončení druhé severní části mostu na holešovické straně o délce 200 m, která se stavěla v letech 1909 - 12. Tato část byla betonová, projektovali ji František Mencl a Pavel Janák a stavěla firma Karel Herzán. Má tři velké oblouky nad řekou a čtyři menší nad ostrovem Štvanicí. Pozoruhodná je výtvarná výzdoba tohoto technického díla. Nad ostrovními pilíři jsou méně známé přes 2,5 m Vysoké reliéfy Mužských torz, které vytesali přímo do betonového zdiva Myslebkovi žáci Bohumil Kafka a Ladislav Kofránek. Při rozšiřování mostu reliéfy zmizely, v 80. letech však byly vyrobeny jejich kopie a byly opět osazeny na mostě nad Štvanicí. Známější jsou medailony nad pilíři na bocích mostu od sochařů Josefa Mařatky a Otty Guttfreunda, které představují portréty 12 radničních představitelů. Nejvýznamnější a nejznámější plastiky jsou skupiny Práce a Humanita, které vytvořil Jan Štursa v letech 1911 - 13. V postavě muže s kladivem na sousoší Práce zpodobnil autor sám sebe jako kameníka.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.096, 14.437)

Poslední aktualizace: 30.3.2006

Vyhledání vlakového spojení na výlet