Horní Maršov - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a historicky významný areál, který tvoří hřbitovní kostel s původně barokní farou, 400 let starou lípou, barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, hrobkou šlechtického rodu Aichelburgů a řadou zajímavých náhrobků.

Horní Maršov v okrese Trutnov je horskou obcou v údolí sútoku Úpy a Lysečinského potoka. Už v roku 1466 sa v okolí dnešnej obce dobývala železná ruda. Prvá zmienka o obci je z roku 1541. Dnes má obec prevážne rekreačný charakter.

V obci je niekoľko pamiatok, je to klasicistický zámok z roku 1792 a dva kostoly. Starším je kostol Nanebovzatia Panny Marie na cintoríne, bol postavený na mieste pôvodného dreveného kostola. Mladší, rímskokatolícky novogotický kostol Nanebovzatia Panny Marie je postavený v strede obce u hlavnej cesty od Svobody n. Úpou do Pece pod Sněžkou. Kostol, nazývatný aj nový alebo dolný kostol je dominantou obce.

S potrebou výstavby nového kostola v obci došlo po udalosti, keď do pôvodného cintorínskeho kostola v roku 1868 niekoľkokrát udrel blesk a zapálil ho. Zhorel krov kostola, zvony z veže sa zrútili a sila ohňa ich roztavila. Vtedy vznikol 18 členný zbor pre výstavbu nového kostola. Hlavným iniciatorom pre výstavbu nového kostola bola hraběnka Aloisie Czernin - Morzinová, ktorá kúpila maršovské panstvo 31. 12. 1882 od Aichelburgov. Tá spolu so synom Rudolfom uhradila 80 % financii potrebných na výstavbu kostola. Vyprocovaním projektu poverili jedného z najvýznamnejších českých architektov druhej polovici 19. storočia Josefa Schulze. Josef Schulze naprojektoval napríklad také významné stavby ako Národné divadlo, Rudolfínum, Národné muzeum. Kostol, architektonicky veľmi hodnotný, je postavený v novogotickom slohu.

Základný kameň kostola položili na jeseň roku 1894. Práce na výstavbe kostola prebiehali pod vedením stavebného inžiniera Otto Fiedlera z Hostinného. Práce na výstavbe kostola veľmi skomplikovala obrovská povodeň z 29. na 30. júla roku 1897, voda zaniesla stavbu kamením a štrkom, odniesla pripravenú drevenú väzbu veže. Slávnostné vysvätenie nového kostola sa konalo 15. októbra 1899 k jubileu 50 rokov vlády cisára Františka Josefa I. za účasti Aloisie Czernin- Morzinové a veľkého počtu obyvateľstva.
Vznikol tak tehlový, jednoloďový kostol s predsunutou hranolovitou vežou. Veža kostola je dvojposchodová, v prízemí má portál s tympanonom. Je vysoká 53 metrov ukončená štíhlou ihlanovitou strechou a krížom s ,,korouhvičkou,, kohúta, symbolom bdelosti a ostražitosti.
Prvá a druhá svetová vojna ,,obrala,, kostol o zvony, použili ich na výrobu zbraní. Prvé zvony previezli zo starého kostola. Po vojne v roku 1923 pre kostol odliali v Chomutove u Herolda 5 nových zvonov, 4 z nich boli z veže koncom 2. svetovej vojny zvesené. Jeden z nich počas spúšťania spadol a rozpadol sa na kusy.
V súčastnosti sú vo veži dva zvony, menší je z roku 1923, odliali ho vo firme Herold v Chomutove. Druhý zvon o hmotnosti 750 kilogramov nazývaný Duch svätý je z roku 1998, daroval ho pravnuk zakladateľky kostola Josef Czernin - Kinsky s manželkou Theresii. Zvon odliali v známej zvonárskej dielni Marie Tomáškové - Dytrichové v Brodku u Přerova.

Interier kostola je pomerne jednoduchý, v kostole je dostatok svetla. Do kostola sme nazreli od dverí.

První zmínka o této obci je z roku 1466. V této době byla osadou a zajímavostí je, že se odtud vozilo dřevo pro doly v Kutné Hoře. Od roku 1866 byla ves povýšena na městečko. Od 17. století tady bylo správní středisko pro východní Krkonoše. Kostely zasvěcené Nanebevzetí Panny Marie jsou v Horním Maršově dva. Tyto řádky patří kostelu, který byl postaven v novogotickém slohu mezi roky 1895 – 1899. Vnitřní zařízení je také z tohoto období. Jeho stavitelem byl Josef Schulz, který se podílel na rekonstrukci vyhořelého Národního divadla a na stavbě pražského Rudolfina. Kostel je dominantou obce. Je obklopen travnatou plochou a v jeho okolí roste několik starších stromů. Více povídání o této stavbě je vloženo do fotogalerie.