Královský vodopád

Že v horách prší je celkem známá věc. A oproti nížinám tam prší víc, někdy celkem podstatně. Voda pak samozřejmě musí někam odtéct. Platí to i u nás v Jeseníkách. Protože to zase nejsou nijak obrovské hory (myšleno co do výšky), řadí se do kategorie středohor, odpovídají tomu i výškové poměry a tím i poměry na vodních tocích, které napršenou vodu odvádějí. Vysoké a velmi vysoké hory mají díky tomu větší možnost, aby tekoucí voda překonávala větší výškové rozdíly, mnohdy na krátkém úseku. Pak se jedná přímo o vodopády.

Vodopády najdeme tedy i v Jeseníkách, ta zaznamenání hodné hlavně v jejich nejvyšších partiích, Hrubém Jeseníku. Za nejvyšší vodopád je považován Vysoký vodopád na Studeném potoce, před narušením struktury se udávala výška přes 40 m, po jedné z povodní byl rozčleněn na několik stupňů, ten hlavní se udává s výškou 27 m. Vodopád na druhém místě, můžeme-li uvažovat o nějakém pořadí má hrdý název Královský. Za vydatného vodního stavu může působit vskutku majestátně, bohužel vzhledem k umístění na bezejmenném potoku je jeho vydatnost proměnlivá. Udávaná výška dvou stupňů je cca 12 m. Pramen vodního toku najdeme na východním svahu Malého Dědu, tedy jedné z rozsoch samotného Pradědu (té severní). Samotný vodní tok má délku něco kolem půl kilometru, takže logicky ani příliš vodnatý být nemůže. Vodopád najdeme poblíž značené modré výstupové cesty od Střední Opavy měrek k Černíku (rozcestí) a chatě Švýcárně.

Ačkoliv k vodopádu přímo nevede nějaká značené cesta, dá se vyšlapaná pěšina poměrně snadno objevit a samotný vodopád není od turistické trasy příliš vzdálený. Uživatel internetové mapy.cz si určitě snadno poradí.

Pojmenování královský údajně souvisí s původním pojmenováním Střední Opavy. Na ní sice přímo vodopád neleží, ta má svůj pramen již takřka pod Pradědem, v jeho severovýchodním úbočím blíže k Sokolu. Původní německé názvosloví bylo Königsbach, tedy Královský potok.

Nebyla to ale jen Střední Opava, Královské jméno – Königskuppe – měl i blízký kopec, přímo hora nad říčkou (dnes se nazývá jako Kamzičí vrch, 1173 m). Při pokračování výstupem po modré značce k Černíku procházíme i kolem lovecké chaty, dnes Silonově. Ta měla svou předchůdkyni, Königsbaude.