Les Cihelník

Tento rozsáhlý lesní masiv o výměře více než 93 ha nalezneme v katastru obce Jeníkovic. Jeho západní hranici tvoří silnice z Třebechovic pod Orebem do Librantic, na severu se nachází golfový areál s rybníkem Rohlíčky a směrem k vlastní obci přechází buďto v pole, nebo louky a sady. V jeho severovýchodní části pak pramení Cihelnický potok, jehož dolní tok se stal v letech 1998-1999 základem pro vybudování biocentra Pod Turkem, jehož vodní plocha má výměru 1,6 ha a celkový objem 20 791 m3. Na východ od něj naopak nalezneme kopec Turek a od toho bývá nazývána část zdejších pozemků - Pod Turkem.

Svůj název měl obdržet od toho, že se nedaleko něj nacházela řada cihelen a většinu lesa a přilehlých pozemků vlastnili největší jeníkovičtí sedláci a zároveň vlastníci místních cihelen. Ve skutečnosti to bylo od toho, že dříve patřil k osadě Cihelna, která vznikla z původního poplužního dvora, jenž byl v roce 1562 zakoupen městem Třebechovicemi pod Orebem, aby mělo dostatek hlíny pro svou nově zřízenou cihelnu v těchto místech (cihelník je totiž jiný výraz pro cihláře nebo pro místo, kde se dobývala hlína na cihly). Les byl sice původně vrchnostenským majetkem, ale od konce 18. století byl rozdroben mezi desítky majitelů, mezi něž náleželo i město Třebechovice pod Orebem (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html? typ=skicic&idrastru=HRA174018400). Spolu s ním tu byly také lesy "Čičin", "Osík", "Na vrších", "Habřina" a "Klučenina", jež jsou dnes de facto jeho součástí. Roku 1830 byl les dokonce dělen na Malý a Velký Cihelník, o čemž je zmínka v souvislosti s držením části tohoto lesa městem Třebechovicemi pod Orebem, které tehdy mělo 138 jiter a 58 čtverečných sáhů pastvin, křovin a lesů (právě Malého a Velkého Cihelníku a Boru).

Do dějin se Cihelník mnoho nezapsal, většinou šlo pouze o různé katastrofy. 21. června 1904 byl s celým okolím zasažen velkou vichřicí s krupobitím. Sám les vichřici přestál, ale na polích u něj byla obrovská spoušť, neboť velké kroupy řepu a brambory přímo rozsekaly. Naopak roku 1912 bylo třebechovickou městskou radou schváleno vymýcení paseky o ploše 31,5 aru, v roce 1920 ho zachvátila bekyně mniška (dříví bylo prodáváno vždy dražbou), o 7 let později byla v třebechovické části lesa provedena probírka a učiněna další potřebná opatření pro kácení a zalesňování, z nichž nakonec nebylo nic, neboť 4. července 1929 zasáhla les velká větrná smršť a většinu z něj polámala, takže v následujících letech zde probíhala těžba a následná výsadba, aby se z lesa stal opět les. Jako zajímavost je třeba uvést, že ještě v prosinci 1934 zde rostly houby. Jako příklad můžeme zmínit Otu Charváta, který našel hřib ještě 22. prosince téhož roku. Ale není to jediná místní mykologická rarita, což zjistíme nahlédnutím do "Venkova" z 6. července 1940, kde se píše: "Vzácná houba na severovýchodu Čech. V Cihelníku u Jeníkovic na Třebechovicku roste právě krásná a vzácná houba - baňka velkokališná. V Čechách roste jen velmi vzácně, a to u Karlštejna, Černošic a Radotína. Loni se také vyskytla u Vysokého Újezda na Třebechovicku. Baňka velkokališná má plodnici šedobílou, dlouze pohárkovitou, uvnitř šedohnědou, zvláště na dolejší stopkovité části hrubě žebernatou."

Počátkem 50. let 20. století pak připadl Cihelník státu a byl obhospodařován opočenským lesním závodem. Ohledně všech jeníkovických lesů je zajímavý zápis v obecní kronice, v němž se uvádí následující:

"Kolem naší obce je mnoho lesů a to lesů bývalých rolníků a sedláků Jeníkovických. Nejvíce lesa měl statkář a majitel kruh. cihelny a pily Josef Ludvik, po něm Rud. Dotřel největší sedlák, Jánský Jarosl. maj. kruh. cihelny ruční štokařské výroby, Chmelík Josef sedlák, Novák Josef rolnik, Rohlena Josef rolnik, dále Procházka Josef rolnik a hostinský, Jánský Josef u kostela, Špryňar rolnik, Janko, Kalenda, všichni sedláci, od posledních třech koupil usedlosti i les Josef Ludvik, mimo lesů selských jsou zde lesy a to: Osik, Borek, Fara, Lohová, Borovina, které vlastnil Pan hrabě Collorédo Mansfeld z Opočna, a který měl zde svoji hájovnu za vesnicí říkajíce tam na spáleništi do které dosazoval svoje hajné. Pokud vím od Pana Jana Kvasničky vystřídalo se v této hájovně několik hajných do dnešní doby. byli to Pánové:

1. Drašnar, 2. Vávra, 3. Řehák Jos. 4. Havlíček Jos. 5. Falta Jos. 6. Šotola Jos. 7. Řehák Ludvík 8. Vaněk Jan

Poslední: Vaněk je zde: píše se rok 1958 a také celá hájovna se restauruje nákladem asi 120.000 Kč. posledních 5 hajných pamatuju sám. Při této hájovně bylo několik korců polí, až do založení JZD které tyto pozemky převzalo."

Další velká vichřice poničila les 4. dubna 1959 a poté přišla další v roce 1976. Státní hospodaření ve zdejších lesů bylo trnem v oku místních obyvatel. Zdejší kronikář si dokonce roku 1981 dovolil zapsat toto:

"Ať vkročíte do lesa buď u kapličky nebo v modřínové aleji, nebo na Řízkovým kopečku, pod liščinou, v cihelníku, na Prokopovi stráni, u Hejcmanových, u 9 ti korčáku a t.d. všude je tráva vysoká metlice, kopřivy, nebo dole řbuchan a kopřivy.

Člověka v tom není vydět! a po chvilce bloudění úplně stratíte orientaci. Aby nám nebyl les dobře znám tak by jsme zabloudily! tak to lesní hospodářství daleko došlo. Kde jsou ty časy když bylo v lese na dálku vydět muchomůrku a nebo jinou houbu. Zvěř se v tom dobře kdyje ale špatně beze psa hledá."

Situace se změnila až po sametové revoluci. V roce 1992 zažádala obec Lesní závod v Opočně o vydání lesů jako historického majetku obce, ale ten odpověděl, že o stejný majetek zažádala také hraběnka Kristina Colloredo-Mansfeld, takže ho nelze vydat. Obdobně dopadli i někteří další žadatelé. Situace se vyřešila až roku 1995, kdy bylo obci celkem vydáno 26 ha lesních pozemků. Nedlouho předtím se dostali ke svým majetkům rovněž další původní majitelé, např. město Třebechovice pod Orebem, jež vlastnilo část Cihelníka již počátkem 19. století a další část odkoupilo v roce 1869 od jeníkovického statkáře a majitele cihelny Josefa Ludvíka. Ne všechny věci však byly růžové, protože např. v roce 2009 bylo v lese nezákonně vytěženo dřevo na ploše 2,3 ha a za to pak byla udělena pokuta ve výši 230 000 Kč (viz https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/tezba_dreva_zlocin_20090814.html).

Lepší je však uvádět ty pozitivní věci. V letech 1998-1999 bylo vybudováno již zmíněné biocentrum, k jehož kolaudaci došlo 21. října 1999. Roku 2014 pak došlo k rekultivaci skládky TKO, na níž se přestal ukládat odpad již v roce 2009, a za zmínku stojí rovněž vybudování dětského hřiště "Lesní svět Pod Turkem", jež vzniklo díky firmám Řezanina a Bartoň s. r. o., TR ANTOŠ s. r. o., Lesní svět (Awocado s. r. o., viz https://www.lesnisvet.cz), SDH Jeníkovice, MAS Nad Orlicí, o. p. s. a také vlastníkům pozemku - Jaromíru a Michaele Dotřelovým. Na tento projekt pak byla roku 2020 schválena Státním zemědělským intervenčním fondem dotace ve výši 266 200 Kč (viz https://eagri.cz/public/web/file/660163/_1602593102216.pdf). Na závěr je ještě třeba dodat to, že se zde nachází dvojice lokálních biocenter (LBC) - "V Cihelníku" (lesní biocentrum na Cihelnickém potoce) a "V Čičině" (vodní biocentrum na Cihelnickém potoce v místě, kde později vzniklo biocentrum "Pod Turkem").