TURISTIKU PODPORUJÍ
61 469 turistů a cestovatelů
110 430 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 365 949,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Příspěvky sleduje: 2 turisté
Počet příspěvků: 714
Průměrná známka příspěvků: 1,01
Počet přečtení příspěvků: 71 113

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 714

Rybník Močidlo ve Starém Mateřově
Rybník Močidlo ve Starém Mateřově
Rybník
Vzhledem k tomu, jak se tato návesní vodní plocha ve Starém Mateřově jmenuje, tak můžeme odvodit historii jejího vzniku, neboť jako močidla byla již od středověku pojmenovávány tůně, v nichž se máčel len a v tomto…
více »
Kostel sv. Václava, mučedníka v Jezbořicích
Kostel sv. Václava, mučedníka v Jezbořicích
Kostel
O Jezbořicích má být zmínka již k roku 1050, kdy byl jezbořický újezd (praedium Jhessutborici) věnován k olomouckému biskupství. V roce 1364 byl zdejším plebánem Jakub Vigandův, o němž je řeč ještě o 10 let později, kdy měl provizi k proboštství v Olbramově kostele, ač již držel farní kostel v Kojetíně a Jezbořicích. Jelikož se očekávalo, že jezbořický kostel bude uprázdněn, pr…
více »
Chcebuz (Štětí)
Chcebuz (Štětí)
Městská část
Stejně jako u mnoha dalších pojmenování našich měst a obcí, tak i zde bude nejlepší otevřít dílo profesora Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L", kde nalez…
více »
Skály s reliéfy u Radouně
Skály s reliéfy u Radouně
Fotogalerie
Zdejší širá krajina bývá nazývána jako Dubská plošina nebo Polomené hory, protože je převážně složena z pískovců středního turonu a typickým je pro ni velké rozbrázdění hlubokými a sráznými zářezy potoků o hloubce…
více »
Radouň (Štětí)
Radouň (Štětí)
Městská část
Ohledně tohoto zajímavého pojmenování pro obec, jejíž katastr byl osídlen již v neolitu, je třeba nalistovat dílo prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-…
více »
Kostel sv. Víta, mučedníka v Morašicích
Kostel sv. Víta, mučedníka v Morašicích
Kostel
Jako u všech ostatních kostelů v Čechách, tak i u tohoto můžeme říci, že byl již v roce 1350 farním, což nám přináší popis pražské diecéze, který byl vyhotoven v rozmezí let 1344-1350. Tehdy náležel pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát, odkud byl přeřazen k litomyšlskému biskupství. Odhaduje se, že k jeho výstavbě došlo ve 2. čtvrtině 14. století, ale někteří …
více »
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Loučné Hoře
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Loučné Hoře
Kostel
Původní gotický dřevěný kostel byl farním již ve 14. století, tehdy ještě pod názvem Lutyna hora (1369) či Luczyna hora (1384), i když poprvé je zdejší fara zíměna v erekčních knihách pražské arcidiecéze, a to k r…
více »
Jubilejní obecná škola císaře Františka Josefa I. v Sezemicích
Jubilejní obecná škola císaře Františka Josefa I. v Sezemicích
Dům, budova
První zmínka o zdejší farní škole pochází z roku 1494, ale uvažuje se, že zde existovala ještě před Pernštejny, nejspíše při místním klášteře, a další informace o její existenci můžeme najít v urbářích pardubickéh…
více »
Matiční jezero v Pardubicích
Matiční jezero v Pardubicích
Rybník
Tato vodní plocha, lidově přezdívaná jako Maťák, symbol v letech 1879-1880 založených Bubeníkových sadů, vlastně není žádným jezerem, nýbrž jde o původní tok řeky Chrudimky. Kvůli častým povodním, zejména těm v če…
více »
Kostel Povýšení sv. Kříže v Třebosicích
Kostel Povýšení sv. Kříže v Třebosicích
Kostel
Podle odložené, ale zachované románské křtitelnice, se soudí, že původní chrám Páně byl vystavěn již v románském slohu, ale kvůli pozdějšímu nárůstu obyvatelstva ve farnosti byl zbořen a nahrazen gotickým objektem. První zmínka o něm pochází z popisu pražské diecéze z let 1344-1350 a z konfirmačních knih z roku 1375, kdy již byl dávno farním a patřil pod královéhradecký archidi…
více »
Ovocná alej u Radouně
Ovocná alej u Radouně
Odpočinkové místo
Cesta těmito místy vedla již ve středověku a jejím úkolem bylo spojovat Radouň s Ješovicemi a zejména s Liběchovem, kde sídlilo zdejší panstvo. Kdy přesně byly vysazeny první stromy, tak to nevíme, ale během 18. s…
více »
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Černčicích
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Černčicích
Kostel
Tento chrám byl postaven nejspíše na přelomu 13. a 14. století a již tehdy byl farním. Sama ves s tvrzí však byla poprvé vzpomenuta již v roce 1318. Podle popisu pražské arcidiecéze, pořízeného v letech 1344-1350 …
více »
Kaple sv. Ludmily v Městci u Nahořan
Kaple sv. Ludmily v Městci u Nahořan
Kaple
Podnět ke sbírkám na výstavbu kapličky byl dán v roce 1870, kdy bylo též rozhodnuto, že bude stát na obecním pozemku na návsi a bude opatřena rovněž vížkou se zvonkem. Původně se totiž dokonce uvažovalo jen o malé kapličce bez zvonku a později pouze o jednoduché dřevěné rozsoše, přičemž na jejím budoucím stanovišti nikdy nic nestálo, o čemž se můžeme přesvědčit nahlédnutím do c…
více »
Kostel sv. Rodiny v Nahořanech
Kostel sv. Rodiny v Nahořanech
Kostel
Na tomto místě stávala minimálně od 18. století dřevěná zvonička, kterou však nenalezneme jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c080), tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrast…
více »
Silniční brána v Nahořanech
Silniční brána v Nahořanech
Pevnost, opevnění
Touto obcí vedla od nepaměti obchodní stezka z Hradce Králové k Náchodu a dále do Kladska. Kdy začala být přesně používána, tak to s určitostí nevíme, ale většina autorů klade její počátky již do mladší doby kamen…
více »
Židovský hřbitov v Radouni
Židovský hřbitov v Radouni
Hřbitov
Uvádí se, že zdejší židovská náboženská obec vznikla až v 18. století (uvádí se rok 1780), kdy sem přišli první Židé, ale když se podíváme do starých listin a záznamů, tak o jednotlivých židovských obyvatelích se dozvíme již z berní ruly, což byl první úplný soupis daňových povinností v Království českém z roku 1654. Avšak teprve v již jmenovaném 18. století zde žilo Židů větší…
více »
Štětí
Štětí
Fotogalerie
Když se řekne Štětí, tak lidem ze zbytku republiky na mysli vytane pouze zdejší papírna, jejíž areál je zdaleka viditelný a je vedle několika dalších objektů dominantou tohoto města. Myslí si tak, že jde o stejně …
více »
Kaple sv. Floriána v Radouni
Kaple sv. Floriána v Radouni
Kaple
Podle pověsti se v těchto místech na rozcestí tolika cest nacházela dřevěná Boží muka, ale v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 zde vidíme zástavbu (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056), což by měla být již současná kaple, i když půdorysně nesouhlasí s dnešním objektem, pokud se v tě…
více »
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Chcebuzi
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Chcebuzi
Kostel
Někteří autoři uvažují o tom, že původní chrám Páně mohl být založen již koncem 10. století za knížete Boleslava II., protože sama ves je jmenována v zakládací listině břevnovského kláštera, který tu měl podací (viz https://www.brevnov.cz/cs/benediktini-a-brevnovsky-klaster/historia-fundationis-monasterii-brzewnoviensis). Přímé doklady o jeho existenci však máme až z pozdější d…
více »
Pomník Karla Václava Raise v Lázních Bělohradě
Pomník Karla Václava Raise v Lázních Bělohradě
Pomník
Spisovatele Karla Václava Raise není třeba vůbec představovat, protože o něm bylo již mnoho napsáno, jeho jméno zaznívá ze školních škamen a známý je zejména svojí tvorbou, v níž popisoval především tvrdý život prostého člověka na podkrkonošském a hlineckém venkově, takže je dostatečně známý. Nešlo však jen pouze o vylíčení těchto strastí, protože v jeho knihách můžeme nalézt a…
více »
Les Bohra (Bor) u Štětí
Les Bohra (Bor) u Štětí
Přírodní park
Mezi Stračím, Brocnem, Tupadly, Želízy a Ješovicemi se již od dávných dob nacházel velký lesní masiv, který byl plný romantických zákoutí v podobě roztodivných skalních útvarů, jež se však staly známými až díky amatérskému sochaři Václavu Levému. Až do roku 1945 byl téměř celý v majetku liběchovského panství, resp. velkostatku. Býval zdrojem kvalitního dřeva, jehož těžba se mno…
více »
Zámek v Brocně
Zámek v Brocně
Zámek
O existenci Brocna se poprvé dozvídáme v roce 1357, kdy ho rytíř Epík z Hrádku prodal za 700 kop grošů českých pražské univerzitě, která držela toto zboží až do roku 1376. Tehdy ho postoupila Jindřichu Škopkovi z …
více »
Sousoší Nejsvětější Trojice v Třebechovicích pod Orebem
Sousoší Nejsvětější Trojice v Třebechovicích pod Orebem
Socha
Toto barokní pískovcové sousoší, jež zpodobňuje Otce, Syna a Ducha svatého, má pocházet z roku 1749 (některé prameny ho datují do roku 1750, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století od Antonína Cechnera jej klade dokonce do roku 1740 a hovoří o něm, že je „nevalné ceny“) a vytvořeno bylo nejspíše v dílně bratří Pacáků. Tyto…
více »
Pomníček Miroslava Říčaře u Petrovic nad Orlicí
Pomníček Miroslava Říčaře u Petrovic nad Orlicí
Pomník
V Hradci Králové máme od roku 1946 Říčařovu ulici, jež se původně jmenovala jako K cihelnám. Toto pojmenování obdržela v roce 1890 podle svého umístění. Její současný název má připomínat památku odbojáře a spolupracovníka Obrany národa a ilegální KSČ v Hradci Králové Bohumila Říčaře (10. ledna 1896 Plotiště nad Labem - 23. srpna 1944 Drážďany), který pracoval u Českomoravských …
více »
Evangelický chrám augsburského vyznání, tzv. „dolní kostel“ v Černilově
Evangelický chrám augsburského vyznání, tzv. „dolní kostel“ v Černilově
Kostel
Evangelický sbor augsburského vyznání byl v Černilově založen v roce 1784, kdy sem přišel z Bukoviny první farář Štěpán Leška. Jeho prvním úsilím se stalo zřízení vlastní modlitebny, v čemž pokračoval též jeho nás…
více »
Evangelický chrám helvetského vyznání, tzv. „prostřední kostel“ v Černilově
Evangelický chrám helvetského vyznání, tzv. „prostřední kostel“ v Černilově
Kostel
Evangelický sbor helvetského vyznání byl ustaven v Černilově 16. srpna 1784 a jeho prvním duchovním se stal Michal Viczcencz (Vincenc, píše se i Vicenc, 22. října 1786-19. února 1787) z Uher. Kostel byl vybudován o 2 roky později. K jeho posvěcení došlo 5. listopadu 1786. Celý byl ze dřeva, teprve později byl na třtinu nahozen a obílen. Měl jen jedny dveře a to na opačné straně…
více »
Morový sloup v Třebechovicích pod Orebem
Morový sloup v Třebechovicích pod Orebem
Socha
Na paměť morové epidemie, která začala v Třebechovicích pod Orebem 15. července 1680 a vyžádala si životy 450 zdejších obyvatel (podle jiných pramenů jen 427 lidí), měl být na náměstí postaven velký morový sloup se skupinou zemských sv. patronů a Pannou Marií, který se měl stát připomínkou této nešťastné události a zároveň vyprosit u Panny Marie to, aby držela nad zdejším obyva…
více »
Řeka Dědina v Třebechovicích pod Orebem
Řeka Dědina v Třebechovicích pod Orebem
Fotogalerie
Když se řeknou Třebechovice pod Orebem, tak si každý vzpomene na bájný Oreb, kde se poprvé sešli husitští bojovníci, kterým se od toho později říkalo orebité, ale pokud jde o řeku, s níž je toto město spojené, tak…
více »
Zámek v Chcebuzi
Zámek v Chcebuzi
Zámek
Na místě současného zámku se nacházela původně tvrz. Kdy však vznikla, tak to přesně nevíme, ale to se nemusíme divit, protože tolik listin, pozemkových knih, kronik a dalších materiálů se nedochovalo, ať již kvůl…
více »
Dřevěné sochy v Radouni
Dřevěné sochy v Radouni
Socha
V centru Radouně mezi kaplí sv. Floriána z roku 1767 a bezejmenným přítokem Obrtky se již ode dávna nacházelo stromoví, přinejmenším tu existovalo již v 18. století, ale třeba z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 to není vůbec vidět (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056), více je to k …
více »
stránka 1 z 24
« na začátek    předchozí    1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek