Maletín – Kubíčkův lom

Zábřežská vrchovina svým názvem není v širší veřejnosti zvlášť známým pojmem, ačkoliv na jejím území je mnoho míst, které dosáhly nejen celostátního věhlasu, ale dosáhly i přesahu mezinárodního dejme tomu v regionu Střední Evropy. Je faktem, že v absolutní výšce dosahuje vrchovina nejvyššího bodu na Lázku něco málo přes 700 nadmořských metrů, ostatní kopce už dosahují výšek nižších v drtivé většině kolem 600 m. Není tak divu, že minimálně co se týče kopcomilů víc přitahují sousední kopce např. Hanušovické vysočiny, Orlických hor a samozřejmě Hrubého Jeseníku.

Z těch známých lokalit pohoří ale určitě nejsou neznámé takové lokality, jako jsou jeskyně Javoříčko nebo Mladeč, najdeme tu hrady Mírov (tedy proslulý kriminál) a pohádkový Bouzov, který patří k nejnavštěvovanějším památkám u nás vůbec.

A široké veřejnosti méně známý pojem maletínský pískovec. Odborníci a milovníci památek ovšem vědí své. Stačí se podívat do Olomouc na Horní náměstí, kde stojí památka Unesco, Čestný sloup Nejsvětější Trojice. Právě materiál z okolí vesnice Maletín tvoří převážnou část velkolepého díla.

Maletín (Starý i Nový) najdeme v závěru údolí říčky Mírovky, které se zařezává poměrně hluboko do okolních kopců. Samotné lomy jsou umístěné nad osadou Svojanov a dál v údolíčku přítoků Mírovky, které pramení na západních úbočí Jahodnice (590 m).

K části lomů dnes vede poměrně nová zelená TZ, která začíná nad Svojanovem u zatáčky u rybníčku Martiňák. Zhruba před 100 miliony let se v oblasti dnešního Mohelnicka rozkládalo poměrně velké sladkovodní jezero, kde se usazovaly erozní horniny z tehdejších hor. Postupně tu vznikly poměrně mocné vrstvy křemičitého pískovce. Maletínský pískovec je známý svými barevnými kombinacemi s červenými odstíny, které způsobuje příměs železných rud. Typické jsou drobné červené útvary, „broky“. Zhruba ve 13. století se začal pískovec užívat jako stavební materiál. Pozemky v oblasti Maletína a Svojanova byly v držení olomouckého biskupství (později arcibiskupství), takže není divu že v hanácké metropoli je dosti staveb, kde se z pískovci setkáme. Hornina je dobře opracovatelná, takže ji začali používat i kameníci a sochaři k umělecké tvorbě. Pokud se rozjedeme do okolí, kdejaký křížek nebo boží muka, ale i náhrobky na hřbitovech budou z velké části zhotoveny z maletínského pískovce. Výtvory se dostali ale i dále, nejen do sousedních Čech, ale i dál do Kladska nebo Slezska na severu, na jih až do Rakouska (v rámci tehdejší monarchie).

Pískovec se kolem Maletína těžil zhruba do poloviny 20. století, vrchol těžby byl asi v polovině 19. století, pak už pomalu probíhal útlum. Poslední kamenné bloky byl vytěženy v 50. letech minulého století.

Patrně největším lomem celé oblasti je Kubíčkův lom, necelý kilometr od silnice na trase zmíněné zelené TZ. Cesto k němu mineme několik menších lomů, jeden z nich je dnes vyzdoben malým uměleckým dílem a vyvedeným pramenem U dvou Janů, doplněným v současnosti ještě herními prvky.

Kubíčkův lom je více zahryznut do svahu návrší Templvaldu. Má zhruba oválný tvar, a protože se těžilo více do hloubky, vzniklo v něm malé jezírko. Poblíž lomu pak vzniklo malé naučné místo s posezením. Na naučných panelech se výletník může blíže seznámit s místním pískovcem, hlavně v přírodních a geologických souvislostech. V usazeninách se často dochovaly otisky rostlin, ale i živočichů, které se tu před miliony let pohybovali.